Zabýváme se vyhodnocením dynamiky subjektivních prožitků a stavů fotbalových rozhodčích vlivem absolvovaného utkání. K tomuto účelu jsme použili standardizovaný dotazník SUPSO. Testovali jsme rozdíly v rámci jednotlivých komponent aktuálního psychického stavu před utkáním a po utkání. Zjistili jsme, že vliv utkání na aktuální psychický stav fotbalového rozhodčího je statisticky vysoce významný. Byl prokázán pokles hodnot komponent úzkostných očekávání a obav (U) a aktivity a činorodosti (A) po utkání. Nejvýraznější nárůst hodnot však byl zaznamenán u komponenty depresivity (D). Po utkání u rozhodčího převládají negativní emoce a pocity fyzického i psychického vyčerpání. Jestliže rozhodčí neovládá regulační techniky vedoucí k odbourání těchto negativních psychických stavů, může to mít za následek stagnaci nebo pokles jeho výkonnostní úrovně.
V našem příspěvku jsme se zaměřili na specifickou skupinu fotbalových rozhodčích a dynamiku jejich prožívání. Naším cílem bylo porovnání subjektivních prožitků a stavů osobnosti rozhodčích před utkáním a po utkání a následné srovnání získaných výsledků s hodnotami naměřenými u běžné populace České republiky.
Popis zkoumaného souboru
Výzkumný soubor tvořilo 30 fotbalových rozhodčích, kteří řídí mistrovská utkání v rámci Krajského fotbalového svazu Vysočina a Okresního fotbalového svazu Třebíč. Z hlediska pohlaví se jednalo o 26 mužů a 4 ženy.
Z provedené osobnostní ankety, kterou vyplnili všichni rozhodčí, jsme dále zjistili údaje o nejvyšším dosaženém vzdělání. Ze získaných výsledků vyplývá, že u rozhodčích převažuje vzdělání střední s maturitou (14 probandů), další skupinu představují rozhodčí, kteří absolvovali tříletý učební obor (7 probandů). Vyšší odbornou školu absolvovali 2 probandi a vysokoškolské vzdělání mají 4 probandi. Nejvyšší dosažené vzdělání základní uvádí 3 probandi, z nichž jeden je studentem střední školy, a zbývající dva jsou zaměstnanci v soukromých firmách. Mezi čtyřmi ženami v našem výzkumném souboru uvádějí 3 z nich jako nejvyšší dosažené vzdělání střední s maturitou, jedna z nich pak uvádí absolvování tříletého učebního oboru.
Z hlediska selektivního kritéria věku rozhodčích byla použita klasifikace Matějčka (in Vaněk, et al., 1980). Do období střední adolescence spadali 2 rozhodčí, do období pozdní adolescence 7 rozhodčích, do období mecitmy 6 rozhodčích, do období životního stabilního vyvrcholení 10 rozhodčích, do období středního věku 4 rozhodčí a do období stáří 1 rozhodčí (obr. 28).
Obr. 28 Histogram rozdělení věku fotbalových rozhodčích referenční skupiny
Z osobnostní ankety jsme zjistili také údaje o rodinném stavu probandů. Nejvíce osob z našeho výzkumného souboru označilo svůj stav jako „svobodný/svobodná“ (16 probandů), svůj stav jako „ženatý/vdaná“ uvedlo 12 probandů, ve dvou případech označili probandi svůj rodinný stav jako „rozvedený/rozvedená“. V obou případech stavu „rozvedený“ se jednalo o probandy mužského pohlaví. Ženy v našem souboru označily ve dvou případech svůj stav jako „svobodná“, v dalších dvou případech pak jako „vdaná“, což pravděpodobně souvisí s věkem těchto žen. Dvě z nich reprezentují věkovou skupinu do 25 let a věnují se studiu na vyšších typech škol.
Další zjišťovanou komponentou byla u rozhodčích současná licence rozhodčího fotbalu. V rámci FAČR lze v České republice dosáhnout celkem čtyř stupňů udělované licence rozhodčího fotbalu. Licence „A“ opravňuje rozhodčího k řízení mistrovských soutěží v rámci 1. a 2. ligy a k nim přidružených mládežnických soutěží. Jedná se o nejvyšší možnou dosaženou licenci. Rozhodčí, kteří získají licenci „B“, řídí mistrovská utkání v rámci České fotbalové ligy, Moravskoslezské fotbalové ligy, všech skupin divize a k nim přidružených mládežnických soutěží. Druhá nejnižší licence je označena písmenem „C“ a rozhodčí s touto licencí jsou delegováni k mistrovským utkáním mužů a k nim přidružených utkání mládeže v rámci jednotlivých krajských fotbalových svazů. Rozhodčí s nejnižší licencí „D“ pak řídí utkání mužů a mládeže v rámci jednotlivých okresních fotbalových svazů. V našem výzkumném souboru jsme se zaměřili na rozhodčí působící v rámci krajských a okresních fotbalových svazů. Z daného počtu třiceti rozhodčích jich celkem 23 disponuje licencí „C“ a zbývajících 7 pak licencí „D“. Tento zdánlivý nepoměr je způsoben našim zaměřením spíše na rozhodčí krajských soutěží, kde existují tři skupiny mistrovských soutěží mužů. Patří sem Krajský přebor, v němž náš výzkumný soubor reprezentuje 8 rozhodčích, dále I. A třída, ve které jsme testovali taktéž 8 rozhodčích a I. B třída, ve které vzorek tvořilo 7 rozhodčích. V okresních soutěžích mužů, do kterých patří skupiny Okresní přebor, III. třída a IV. třída, jsme počet rozhodčích v jednotlivých soutěžích již dále nediferencovali a označili jsme je souhrnným názvem Okresní soutěže.
Obr. 29 Grafické vyhodnocení délky praxe referenční skupiny fotbalových rozhodčích
Důležitým zjišťovaným údajem, se kterým souvisí získané zkušenosti rozhodčího, je délka jeho praxe v mistrovských soutěžích. Rozhodčí v průběhu svojí kariéry postupuje do vyšších, případně sestupuje do nižších soutěží. Toto souvisí s jeho aktuální výkonností, kdy každá komise rozhodčích před podzimní i jarní částí soutěžního ročníku upravuje a znovu vydává nominační listinu rozhodčích pro jednotlivé soutěže. Vyhodnocení odpovědí osobnostní ankety ukázalo, že ve většině případů se délka praxe rozhodčího pohybuje v rozmezí 5–10 let, což není praxe příliš dlouhá. Další, již do značné míry méně zastoupenou skupinou jsou rozhodčí, jejichž praxe se pohybuje v rozmezí 10–15 let, což už je praxe poměrně dlouhá. Objevují se však i rozhodčí, kteří se této činnosti věnují nepřerušovaně již více než 15 let, objevuje se i ojedinělý případ rozhodčího, který se rozhodcování věnuje více než 35 let. Poměrně malou skupinu tvoří rozhodčí, jejichž praxe nepřekračuje délku pěti let. V tomto případě se jedná o mladé, začínající rozhodčí, jejichž zkušenosti jsou prozatím minimální. Pro lepší přehlednost je získaný údaj graficky znázorněn v histogramu (obr. 29).
Použité metody
A) DOTAZNÍK SUPSO
Standardizovaný dotazník SUPSO slouží k postihování a hodnocení dynamiky subjektivních prožitků a stavů osobnosti (Mikšík, 2004). Vzájemná interakce subjektu s jeho vnějším i vnitřním životním prostředím se odráží v jeho psychickém stavu. Za klíčové pro hodnocení psychického stavu považujeme sjednocené postihování:
1. nabuzení psychiky (hladiny obecné aktivace psychické činnosti);
2. prožívání (svérázného psychického vyladění).
Psychický stav lze chápat jako dynamickou veličinu, pro niž je typická proměnlivost aktivace psychiky a prožívání (změn bazálních kvalit emocionálního vyladění), která se promítá v dynamice vnitřní (psychické) i vnější (motorické) činnosti subjektu. Dynamická změna psychického stavu v oblasti aktivace psychiky a prožívání je průvodním jevem každé situační změny. Komplex nespecifických psychických změn osobnosti, aktualizace určitého psychického stavu je vyvolána každou výraznější změnou vnějšího nebo vnitřního prostředí. Tuto dynamiku lze zachytit při změnách pro daného jedince pozitivních i negativních, neustále je však třeba mít na zřeteli dialektiku vztahů mezi oběma základními složkami psychického stavu – aktivací a prožíváním.
Dotazník SUPSO je výsledkem faktorové a multivariační analýzy operacionálně vymezených a vnitřně pragmaticky koncipovaných škál zahrnujících 28 adjektiv, které postihují konkrétní symptomy pocitů, psychických prožitků a stavů osobnosti.
Tento dotazník je postavený na následujících třech principech:
1. Přístup ke struktuře psychického stavu je koncipován s ohledem na postižení přechodu jednoho aktualizovaného psychického stavu ve stav jiný (dynamický aspekt).
2. Poznávání, hodnocení a interpretace dynamiky psychických stavů je smysluplné v souvislosti s přesnou registrací proměnných, které se vztahují k dynamické interakci subjektu a prostředí. Tím rozumíme:
a) k jakým typickým změnám dochází u jedince v souvislosti s konkrétními situačními proměnnými (tj. podmínkami, relacemi a okolnostmi života a činnosti);
b) k jakým důsledkům v dynamice aktivit, činností a interakcí konkrétní „přesun“ v aktuálním psychickém stavu u daného jedince vede.
3. Sledováním vztahů mezi situačními i interakčními proměnnými a dynamikou psychického stavu lze analyzovat a interpretovat rozpory mezi vnějšími projevy jedince a prožíváním a hodnotit situační proměnné z hlediska stimulujícího psychického rozvoje nebo naopak maladaptivních interakčních struktur a psychického selhání.
Povaha, míra a kvalita prožívání a aktivace je chápána jako povaha obvyklého (pro daného jedince příznačného) a aktualizovaného (vyvolaného okolnostmi) psychického stavu. Hodnotí se na základě adjektiv, které jsou výsledkem multivariační faktorové analýzy širokého souboru původních položek, které byly testovány v předchozích variantách zjišťování struktury a dynamiky aktuálních psychických stavů.
Psychický stav lze postihovat podle proporcionálního zastoupení jednotlivých komponent v jeho celkové, integrované struktuře. Zjišťované komponenty psychického stavu jsou:
P = psychická pohoda (pocit spokojenosti, příjemného naladění a příjemného psychického nažhavení, které je často provázeno prožitky euforie a sebedůvěry). Tato komponenta ukazuje míru svěžesti, spokojenosti, klidu a psychické vyrovnanosti, optimismu a dobrého naladění.
A = aktivnost, činorodost (pocity síly a energie, které jsou spojené s prahnutím po akci). Jedná se o pohotovost k aktivní interakci jednotlivými situačními proměnnými. Lze ji vystihnout kvalitami psychických jevů, jako je činorodost, průbojnost.
O = impulsívnost, odreagovávání se (neřízené, spontánní uvolňování energetického napětí a psychických tenzí). Vystihují ji pocity jako náladovost, obtížné sebeovládání, výbušnost, podrážděnost a nekorigovaná agresivita.
N = psychický nepokoj, rozlada (prožívání psychického napětí, kdy není možné najít ventily pro jeho uvolnění). Charakteristické projevy představují psychický a motorický neklid, rozmrzelost, nespokojenost, netrpělivost a roztěkanost.
D = psychická deprese, pocit vyčerpání (komplex pocitů a stavů, jejichž hlavní znaky představují tendence k pasivitě a apatii).
U = úzkostné očekávání, obavy (komplex pocitů nejistoty, prožitků psychického napětí, úzkostných nálad, obav z možných důsledků budoucího apod.). Prožívání možného budoucího vývoje situace se u daného subjektu aktualizuje ve vnitřních prožitcích, chybí však pohotovost k řešení situačních komponent.
S = sklíčenost (jedná se o prožitky, které lze vyjádřit adjektivy smutný, osamělý, přecitlivělý, nešťastný). Lze ji definovat jako pasivní prožívání situačních proměnných. Prožitky nejsou obráceny ven, k interakci s prostředím, ale „dovnitř“.
Výše uvedené komponenty lze vnitřně členit podle dvou klíčových kritérií vzhledem k základnímu směřování prožitkových a aktivačních dimenzí obvyklých i aktualizovaných psychických stavů. Jedná se o kritéria:
KD = komfort versus dyskomfort. Jedná se o kritérium rozčleňující výše uvedené komponenty na ty, které jsou ukazateli vnitřní pohody a činorodosti, a na ty, které vyjadřují subjektivně nepříjemné prožitkové a interakční naladění, nabuzení, nebo odezvy a stavy (týká se prožitkových i aktivačních komponent).
PA = prožívání versus aktivace (kritérium rozčleňující uvedené komponenty na různé kvality prožívání, tj. psychické pohotovosti a odezvy a na různé kvalitativní stránky reagování, tj. povahy motorické schopnosti a odezvy). Toto členění se týká komponent, které se vztahují k prožitkům a stavům psychického komfortu i dyskomfortu.
Výsledky získané prostřednictvím testu SUPSO lze graficky vyjádřit a interpretovat v terčovém grafu (obr. 30). Kružnicí, která je v grafu vyznačena tučnou čarou, jsou propojeny populační průměrné hodnoty psychického stavu. Terčový graf je rozdělen horizontální osou na horní a dolní polovinu a vertikální osou na levou a pravou polovinu. Průsečík horizontální a vertikální osy tvoří střed všech kružnic grafu. Vertikální osou jsou rozděleny komponenty prožívání (levý horní kvadrant) a aktivace (pravý horní kvadrant). Škála depresivity a vyčerpání zaujímá mezilehlé (pravolevé) neutrální postavení. Horizontální osa odděluje komponenty prožívání psychického komfortu, typickým příznivým vyladěním a nabuzením k aktivitě (levý a pravý horní kvadrant) a komponenty psychického dyskomfortu, typickým nepříjemným až demobilizujícím vyladěním a nabuzením (levý a pravý dolní kvadrant).
Obr. 30 Terčový graf dílčích komponent psychického stavu zjišťovaných standardizovaným dotazníkem SUPSO
B) METODIKA STATISTICKÉHO VYHODNOCENÍ
Pro testování rozdílů v hodnotách jednotlivých komponent a kritérií psychického stavu před utkáním a po utkání jsme využili znaménkový test. Jedná se o
neparametrický test o mediánu předpokládající znak alespoň ordinálního typu. Při hodnocení výsledků jsme využili párovou variantu neparametrického testu,
jenž testuje hypotézu, že rozdíl mediánu dvou závislých náhodných veličin X a Y je roven zvolené konstantě (H0: x0,50 – y 0,50 = c). V našem případě jsme testovali, zda jsou oba mediány totožné (H0: x0,50 – y0,50 = 0). Při výpočtu
nejprve stanovíme znaménka rozdílového náhodného výběru (sgn (Xi – Yi)).
označuje počet kladných rozdílů,
pak udává počet rozdílů, které jsou záporné. Případy, kdy je rozdíl obou veličin nulový, vypouštíme. Počet nenulových rozdílů potom označíme
. Pokud nulová hypotéza platí, řídí se počet plusových či minusových znamének binomickým rozdělením
a
Nulovou hypotézu o shodě mediánů zamítáme tehdy, klesne-li pravděpodobnost, že náš výběr je pořízen z tohoto rozdělení pod
(Budíková, Lerch, & Mikoláš 2005; Meloun & Militký 2004). Pro výpočet znaménkového testu jsme využili software STATISTICA 10.
Výsledky práce a diskuse
A) SROVNÁNÍ HODNOT KOMPONENT PSYCHICKÉHO STAVU ROZHODČÍCH PŘED UTKÁNÍM S HODNOTAMI PO UTKÁNÍ
Posuzovali jsme vliv zápasu na komponenty psychického stavu rozhodčích (obr. 31, 32, 33). Rozdíly mezi situací před a po utkání jsme testovali pomocí znaménkového testu (tab. 15). Ukázalo se, že průběh utkání ovlivňuje některé komponenty psychického stavu rozhodčích, konkrétně jsme na hladině významnosti 0,95 zaznamenali statisticky vysoce významný pokles úzkostnosti (U), pokles aktivity a činorodosti (A) a výrazný vzestup depresivity (D). Jedná se pravděpodobně o důsledek obecné fyzické a psychické únavy rozhodčích v souvislosti se samotným utkáním a jeho průběhem. U ostatních proměnných jsme žádné statisticky významné rozdíly nenalezli. Z terčového grafu, v němž se zobrazují výsledky testu SUPSO, je patrné, že u jednotlivých rozhodčích je rozdíl i v jiných zjišťovaných komponentách psychického stavu před a po utkání. Tyto rozdíly však nemusí představovat obecný trend a mohou být způsobeny konkrétními okolnostmi utkání, např. chováním diváků, funkcionářů, hráčů nebo vlastní chybovostí rozhodčího apod.
Tabulka 15 Výsledky znaménkového testu při testování hodnot jednotlivých komponent psychického stavu před a po utkání. Červeným písmem jsou zvýrazněny rozdíly významné na hladině významnosti 0,95.
|
Před utkáním X Po utkání (uvedeny p-hodnoty) |
1. utkání |
2. utkání |
3. utkání |
4. utkání |
5. utkání |
|
P = psychická pohoda |
0,540291 |
0,540291 |
0,710347 |
1 |
0,700311 |
|
A = aktivita, činorodost |
0,003650 |
1 |
0,153042 |
0,153042 |
0,019016 |
|
O = impulsívnost, odreagování se |
1 |
0,789268 |
0,044171 |
0,662521 |
0,145610 |
|
N = psychický nepokoj, rozlada |
1 |
0,831170 |
0,301700 |
0,813664 |
0,404249 |
|
D = depresivita, pocit vyčerpání |
0,000105 |
0,000685 |
0,001384 |
0,003509 |
0,003264 |
|
U = úzkostné očekávání, obavy |
0,012343 |
0,024745 |
0,002200 |
0,012343 |
0,005110 |
|
S = sklíčenost |
0,772830 |
0,751830 |
0,723674 |
0,386476 |
0,751830 |
|
KD = komfort versus dyskomfort |
0,185877 |
1 |
0,361310 |
0,850107 |
0,855132 |
|
PA = prožívání versus aktivita |
1 |
1 |
0,044610 |
0,344704 |
0,361310 |
Obr. 31 Krabicový graf hodnot zjišťovaných komponent psychického stavu
(A = aktivita; O = impulzivnost, N = neklid) před utkáním (1) a po utkání (2)
Obr. 32 Krabicový graf hodnot zjišťovaných komponent psychického stavu (P = psychická pohoda, S = sklíčenost, U = úzkostné očekávání, obavy) před utkáním (1) a po utkání (2)
Míra hodnot komponent psychického stavu, které jsou znázorněny v krabicovém grafu (obr. 33), ukazuje změny v oblasti psychické pohody (P) a sklíčenosti (S) rozhodčího před utkáním (1) a po utkání (2). Tyto změny však nebyly statisticky významné. Pouze vzrůst psychické pohody (P) v důsledku utkání se blížil hodnotám, které již jsou statisticky významné. Pasivní prožívání negativních důsledků psychické zátěže před i po utkání může korespondovat s dominantními temperamentovými složkami osobnosti rozhodčího. Ve většině případů u rozhodčích převládá sangvinická složka temperamentu, přičemž pasivní prožívání je typické zejména pro melancholickou složku temperamentu. Statisticky významnější rozdíly jsme zaznamenali u zjišťované komponenty úzkostného očekávání a obav (U). Obavy z vývoje utkání a prožívání psychického napětí před utkáním jsou typické nejen pro sportovce, ale i pro rozhodčí. Vyšší míra úzkostnosti před utkáním posouvá aktuální prožívání rozhodčího do oblasti psychického dyskomfortu. Nedokáže-li se rozhodčí s těmito negativními prožitky vyrovnat, může dojít k přenesení a prohloubení těchto prožitků i v průběhu utkání. Úzkostné očekávání a obavy rozhodčího po utkání zaznamenávají výraznější pokles, což je pravděpodobně způsobeno pozápasovým stavem, kdy rozhodčí již řízení utkání absolvoval a mizí tudíž předzápasové psychické napětí a obavy a dochází k určitému psychickému uvolnění.
Obr. 33 Krabicový graf hodnot zjišťované komponenty psychického stavu (D = depresivita, pocit vyčerpání) před utkáním (1) a po utkání (2)
Obr. 34 Krabicový graf hodnot kritérií psychického stavu (KD = komfort versus dyskomfort, PA = prožívání versus aktivita) před utkáním (1) a po utkání (2)
V dalším krabicovém grafu (obr. 34) jsme analyzovali rozdíly ve škále komponenty depresivity (D) před a po utkání. Došlo k celkově vysoce statisticky významnému negativnímu posunu této škály ve srovnání psychického stavu rozhodčího před utkáním (1) a po utkání (2). Samotné utkání a jeho následný průběh má zásadní vliv na tuto zjišťovanou komponentu. U rozhodčího se před utkáním v souvislosti s předstartovními stavy projevuje vyšší míra psychické aktivity. Optimalizace těchto předstartovních stavů představuje významný faktor pro podání kvalitního výkonu rozhodčího v utkání. Toto „nabuzení“ směrem k utkání se však v průběhu utkání a zejména po jeho ukončení snižuje, což může souviset především s fyzickým a psychickým vyčerpáním rozhodčího. Toto vyčerpání může souviset s negativními reakcemi hráčů, diváků, funkcionářů a vlastního negativního sebehodnocení rozhodčího, což má za následek tendenci k pasivitě a apatii.
Potřeba dosáhnout úspěchu a podání kvalitního výkonu přestavuje u sportovců a rozhodčích důležitou oblast jejich zájmu. Rozdíly nastávají v oblasti vnějšího hodnocení, které se děje prostřednictvím diváků, hráčů a funkcionářů, a vnitřního sebehodnocení, které může být do značné míry ovlivněno kritikou ze strany členů některého z družstev, případně diváků. Tyto negativní reakce se následně promítají do celkové sebereflexe rozhodčího, který může začít pochybovat o tom, že v utkání podal kvalitní výkon. Není-li na utkání přítomný delegát svazu, zůstává rozhodčí na vlastní zhodnocení utkání svého výkonu sám, případně jeho výkon mohou verbálně zhodnotit asistenti rozhodčího. Hodnocení výkonu rozhodčího je tedy do značné míry záležitost subjektivní. Na odbourání negativních prožitků a následnou přípravu na další utkání však rozhodčí zůstává sám. Nemá k dispozici žádného kouče a neschopnost rozhodčího vyrovnat se s těmito obtížemi může vést ke frustraci a stresovým situacím, jejichž případné neúspěšné zvládnutí představuje významný limitující faktor pro další růst výkonnosti rozhodčího.
Obecné trendy, které jsme statisticky prokázali (tab. 15), jsou dobře patrné v grafickém vyjádření získaných výsledků testu SUPSO. Dynamiku subjektivních prožitků a stavů fotbalového rozhodčího lze zobrazit prostřednictvím terčových grafů. Na konkrétním příkladu grafického vyjádření výsledků testované osoby 1 (TO 1) lze tyto statisticky ověřené obecné trendy názorně demonstrovat (obr. 35a). V jednotlivých výsečích terčových grafů jsou znázorněny standardizované hodnoty proporcí zjišťovaných komponent. Ke standardizaci byl využit průměr a směrodatná odchylka našeho souboru fotbalových rozhodčích. Zvýrazněný kruh představuje průměrnou hodnotu našeho výzkumného souboru. V terčovém grafu zobrazujícím situaci po utkání (obr. 35b) jsou žlutými šipkami označeny komponenty aktivity a úzkostnosti, jejichž hodnoty v důsledku utkání klesají, červená šipka pak zachycuje výrazný vzrůst škály depresivity. Všechny tři trendy jsou statisticky významné na hladině významnosti 0,05.
Obr. 35a Stav před utkáním
Obr. 35b Stav po utkání
V důsledku absolvovaného utkání došlo k výraznému vzrůstu depresivity (D) až k hodnotám výrazně vyšším oproti průměrným hodnotám výzkumného souboru. Zároveň výrazně poklesla aktivita, činorodost (A) blížící se k nulovým hodnotám. Méně patrný je v tomto případě pokles úzkostnosti (U), která poklesla z extrémně vysokých hodnot a přiblížila se průměru referenční skupiny rozhodčích. U TO 1 jsou z terčového grafu patrné i změny v jiných komponentách psychického stavu, např. zvýšené hodnoty v oblasti psychického nepokoje a rozlady (N), což může souviset s prožíváním psychického napětí a současným nenacházením možnosti k uvolnění tohoto napětí. S průběhem utkání může souviset též snížení psychické pohody (P). Tyto změny však nejsou statisticky významné a nepředstavují proto buď obecně platný trend, nebo je tento trend na našem souboru (n = 30) statisticky nezachytitelný.
Všechny dílčí komponenty psychického stavu lze vnitřně rozčlenit podle dvou klíčových kritérií psychického stavu. Zajímavou skutečností je, že jsme v těchto kritériích psychického stavu (KD, PA) nezachytili žádné statisticky významné rozdíly. Kritéria psychického stavu představují míru psychického komfortu versus dyskomfortu (KD) a míru prožívání versus aktivace (PA) rozhodčího před utkáním (1) a po utkání (2). V krabicovém grafu jsou zobrazeny jejich hrubé skóry. Grafické vyjádření získaných výsledků testu SUPSO se zobrazuje v terčovém grafu. Ten lze rozdělit horizontální a vertikální osou na čtyři kvadranty. Horizontální osa nám odděluje komponenty kritéria psychického komfortu (pravý a levý horní kvadrant) versus psychického dyskomfortu (pravý a levý dolní kvadrant). Vertikální osa naproti tomu rozděluje komponenty kritéria prožívání (levý horní a dolní kvadrant) versus aktivace (pravý horní a dolní kvadrant). Kritérium KD se počítá suma proporcí P a A, od níž odečteme průměr proporcí referenční skupiny. Kritérium PA pak získáme analogickým způsobem z komponent P, S a U (Mikšík, 2004).
Vliv utkání na zmíněná kritéria psychických stavů lze demonstrovat na terčovém grafu (obr. 36). Šipky znázorňují obecné trendy posunu jednotlivých dílčích komponent psychického stavu rozhodčích v důsledku utkání. Žluté šipky představují statisticky průkazný pokles komponent aktivity (A) a úzkostnosti (U), červená šipka vzrůst depresivity (D). Růžová šipka zachycuje pozorovaný pokles impulzivity (P), který však nebyl statisticky významný (tab. 15). Terčový graf jsme rozdělili podle komponent, které jsou zahrnuty do kritéria KD. V grafu je vyznačena modrou přerušovanou čarou, která je totožná s horizontální osou. Podobně jsme komponenty rozdělili na základě kritéria PA, což je naznačeno v terčovém grafu zelenou přerušovanou čarou. Ta je totožná s vertikální osou v horní polovině terčového grafu. Škála depresivity totiž do kritéria PA zahrnuta není. Z terčového grafu je zřejmé, že u obou kritérií (KD, PA) působí zjištěné rozdíly v dílčích komponentách protichůdně. Například v případě KD je do kritéria zahrnuta komponenta A (vlivem utkání významně klesá). Komponenty U (vlivem utkání vysoce významně klesá), D (vlivem utkání vysoce významně roste) a O (statisticky nevýznamně klesá) do kritéria zahrnuty nejsou. Přestože se zmiňované komponenty s velkou pravděpodobností vlivem utkání mění, na kritériu KD se tyto změny tedy nemusí vzhledem ke způsobu výpočtu kritéria nikterak projevit. Komponenty U a D, které se mimo kritérium KD mění v opačném směru, se v jeho rámci navzájem zčásti kompenzují, stejně jako komponenty A a O. Obě sice vlivem utkání klesají, komponenta A je ovšem do kritéria KD zahrnuta, zatímco komponenta O nikoliv, což vede opět k jejich vzájemné kompenzaci v rámci tohoto kritéria.
Obr. 36 Schematické vyjádření vlivu utkání na kritéria a komponenty psychického stavu rozhodčího
B) SROVNÁNÍ PSYCHICKÉHO STAVU FOTBALOVÝCH ROZHODČÍCH S BĚŽNOU POPULACÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Provedli jsme srovnání psychického stavu rozhodčích před utkáním a po utkání s průměrnými hodnotami pro naši populaci za běžných životních podmínek, které uvádí Mikšík (2004). Nutno zdůraznit, že žádná z komponent psychického stavu nevykazuje normální rozdělení, a není proto možné využít při testování rozdílů parametrický t-test. Neměli jsme však k dispozici původní data pro srovnávací soubor, pouze průměrné hodnoty a směrodatné odchylky jednotlivých komponent, jak je uvádí Mikšík (2004). Naše porovnání je proto pouze orientační a nemůže být podepřeno výsledky statistických testů. Psychický stav u referenční skupiny rozhodčích před i po utkání je ve srovnání s běžnou populací posunut do oblasti psychického komfortu, to obecně znamená vyšší procentuální zastoupení komponent P a A společně s nižším procentuálním zastoupením komponent S, U, D a O u rozhodčích (tab. 16).
Tabulka 16 Procentuální zastoupení jednotlivých komponent ve struktuře psychického stavu podle SUPSO. Porovnání referenční skupiny rozhodčích (Voborný, 2010) s běžnou populací ČR (Mikšík, 2004). Všechny hodnoty jsou uvedeny pro muže. Proporce jednotlivých komponent jsou získány tak, že hrubé skóre každé jednotlivé komponenty je děleno sumou všech komponent
|
Muži |
Populace ČR (Mikšík, 2004) |
Referenční skupina rozhodčích (Voborný, 2010) |
||||
|
Před utkáním |
Po utkání |
|||||
|
Průměr |
SD |
Průměr |
SD |
Průměr |
SD |
|
|
P |
24 |
12 |
37 |
12 |
38 |
16 |
|
A |
21 |
8 |
28 |
9 |
25 |
10 |
|
O |
12 |
6 |
10 |
7 |
8 |
3 |
|
N |
12 |
6 |
7 |
6 |
7 |
8 |
|
D |
11 |
6 |
4 |
6 |
11 |
9 |
|
U |
11 |
5 |
11 |
7 |
6 |
7 |
|
S |
10 |
7 |
2 |
5 |
3 |
5 |
Celková psychická pohoda a aktivita může souviset s vlastní osobností rozhodčích jako specifické profesní skupiny, především s dynamikou prožívání, která je dána dominantními temperamentovými složkami osobnosti. Jedná se o profesi, u níž je nutná vysoká míra psychické odolnosti, a proto tuto profesi vykonává pouze relativně malé množství osob. Lze se domnívat, že tato selekce může být příčinou odlišných psychologických charakteristik referenční skupiny rozhodčích jakožto celku oproti běžné populaci ČR. Další možností, jak vysvětlit vyšší míru psychického komfortu rozhodčích oproti běžné populaci, je celkové nabuzení organismu jakožto důsledek aktivní připravenosti rozhodčího na utkání. Rozhodčí je před utkáním ve vzájemné interakci s mnoha lidmi (delegát svazu, funkcionáři, hráči, asistenti rozhodčího) a jeho prožívání a komunikace mají tendenci směřovat ven, nikoli dovnitř. Díky vzájemné komunikaci s okolím dochází k uvolnění případných negativních emocí, což může mít za následek snížení hodnot v oblasti psychického nepokoje a celkového „nažhavení“ a soustředění se rozhodčího na výkon v utkání.
V tabulce jsou také zřetelně vidět změny komponent psychického stavu v důsledku utkání, které jsme statisticky dokázali výše. Jedná se o vysoce významné zvýšení míry depresivity a snížení aktivity a úzkostnosti. Je zřejmé, že úzkostnost před utkáním dosahovala průměrných populačních hodnot, a teprve po utkání jsme zjistili hodnoty významně nižší. Úzkostnost je tak jedinou komponentou psychického stavu rozhodčích před zápasem, která není nižší, než uvedené populační hodnoty. To je pravděpodobně způsobeno vyšší mírou přirozeného psychického napětí, které pramení z nemožnosti předvídat vývoj utkání. Toto vysvětlení podporuje i výše zmíněný fakt, že po utkání, když faktor nepředvídatelnosti utkání zmizel, dosahuje úzkost již významně nižších hodnot (klesá o 5%).
Příprava na utkání a s ní související vyrovnání se s vnějšími vlivy a aktuálními vnitřními psychickými prožitky a stavy nutí rozhodčího k vyšší fyzické i psychické aktivitě, která je ve srovnání s běžnou populací před utkáním výrazně vyšší. To může, jak již bylo řečeno, vyvolávat vyšší míru aktivity před utkáním. Samo utkání a jeho průběh znamená pro rozhodčího fyzické i psychické vyčerpání, což se projevuje poklesem aktivity, která se po utkání dostává téměř na úroveň běžné populace. To by zase mohlo vysvětlit nižší míru aktivity po utkání. Je otázkou, který z těchto dvou faktorů na rozhodčího skutečné působí, je také možné, že na výsledném efektu se podílejí faktory oba. Abychom dokázali na tuto otázku odpovědět, bylo by potřeba další výzkumné šetření, do něhož by bylo zahrnuto kromě hodnocení psychického stavu rozhodčího před a po utkání i podobné hodnocení v jeho běžném životě. Podobné platí v opačném směru pro statisticky zaznamenaný vzestup depresivity v průběhu utkání až k průměrným populačním hodnotám.
Obr. 37 Terčové grafy znázorňující průměrné hodnoty jednotlivých komponent psychického stavu rozhodčích mužů (stav před utkáním a stav po utkání)
V terčových grafech můžeme vidět posun ve škálách jednotlivých zjišťovaných komponent psychického stavu rozhodčích (obr. 37). Vlevo je situace před utkáním (obr. 37a), vpravo situace po utkání (obr. 37b). Na osách jsou znázorněny standardizované hodnoty proporcí jednotlivých komponent. Ke standardizaci byl využit průměr a směrodatná odchylka populace mužů z ČR, jak je uvádí Mikšík (2004). Zvýrazněný kruh představuje populační průměrnou hodnotu. Z grafu je patrné, že rozhodčí mají komponenty psychického stavu před i po utkání posunuty směrem ke komfortu oproti běžné populaci. Jen úzkostnost je před zápasem na úrovni populační průměrné hodnoty a teprve poté významně klesá po utkání či v jeho průběhu. To stejné platí o aktivitě. Depresivita je naproti tomu před utkáním na nízké úrovni a v jeho průběhu, či bezprostředně po něm, významně roste až na průměrnou populační úroveň.
Fotbaloví rozhodčí mají obecně nižší hodnoty všech komponent kritéria psychického dyskomfortu a vyšší hodnoty komponent kritéria psychického komfortu, než je běžné pro populaci ČR. Jedinou komponentu psychického stavu v rámci kritéria psychického dyskomfortu, jejíž průměrná hodnota před utkáním nebyla nižší nežli průměrná hodnota populace, představují úzkostná očekávání a obavy. V průběhu absolvovaného utkání však hodnoty této komponenty jasně poklesly. Naproti tomu se v jeho důsledku výrazně zvýšila průměrná hodnota komponenty depresivity, a to až na úroveň průměrné hodnoty běžné populace ČR. Poslední komponentou, jejíž hodnoty byly absolvovaným utkáním statisticky průkazně ovlivněny, je komponenta aktivita a činorodost. Její průměrná hodnota sice poklesla, ovšem průměrné hodnoty populace ČR nedosáhla.
Shrnutí
Ve výsledcích práce jsme prokázali, že utkání ovlivňuje psychické prožitky a stavy fotbalových rozhodčích jak před utkáním, tak i po utkání. Před utkáním jsme u rozhodčích zaznamenali statisticky významně vyšší hodnoty komponenty úzkostných očekávání a obav. Stejně jako u sportovců může u fotbalových rozhodčích docházet k neadekvátním předstartovním stavům, a to zejména stavu nadměrné aktivace („startovní horečky“). Tento emočně negativní stav se projevuje jak v oblasti fyzické (pocení, zvýšená srdeční frekvence apod.), tak i v oblasti psychické (agresivita versus apatie, podrážděné chování apod.). Účelem regulace aktuálního psychického stavu před utkáním je dosažení stavu optimální aktivace, která rozhodčímu umožňuje podat standardní výkon odpovídající jeho možnostem.
V souvislosti s absolvovaným utkáním pak výrazně vzrůstají hodnoty komponenty depresivity. U rozhodčího převládají negativní emoce a pocity fyzického i psychického vyčerpání. Jestliže rozhodčí neovládá regulační techniky vedoucí k odbourání těchto negativních psychických stavů, může to mít za následek stagnaci nebo pokles jeho výkonnostní úrovně. V mnoha případech dochází i k ukončení aktivní rozhodcovské praxe.
V oblasti vzdělávání rozhodčích je psychologická příprava do značné míry opomíjena, přesto se v našich nejvyšších soutěžích již objevuje. V nižších soutěžích nemají rozhodčí mnohdy ani možnost konzultace svého výkonu a aktuálního psychického stavu s jinou osobou. V nejnižších soutěžích tak zůstává rozhodčí na hodnocení svého aktuálního výkonu sám. Práce s mladými talentovanými rozhodčími není v posledních letech na odpovídající úrovni. V současnosti se však objevuje mentorský program, kdy vybraní perspektivní rozhodčí mají k dispozici svého zkušeného mentora, který s nimi rozebírá jednotlivé herní situace a utkání a vzdělává je po stránce odborné a technicko-taktické (řízení).
K tomu, abychom mohli zlepšit úroveň práce rozhodčího v utkání a současně přispět ke zkvalitnění jeho života, doporučujeme využívat regulační techniky k odbourávání negativních psychických stavů osobnosti. Důležité je vždy doporučovat i využívat tyto techniky individuálně po konzultaci s psychologem.