V naší práci jsme se zabývali vlivem jednotlivých herních dějů na výsledek setu ve volejbale na juniorské úrovni.
Sledovali jsme družstvo juniorů VK Brno v 18-ti utkáních v soutěžním období, u kterých jsme zaznamenali a vyhodnotili četnost jednotlivých herních dějů ve vyhraných a prohraných setech. K pozorování jsme použili metodu přímého pozorování.
Hodnocením jsme zjistili, že se ve vítězných setech objevují určité herní děje s vyšší četností, tyto herní děje mají tedy zásadní vliv na vítězství v setu.
Volejbal je jednou z nejrozšířenějších a nejsledovanějších kolektivních her na světě ve všech jeho podobách – v hale, na antuce, na písku či na trávě.
Samozřejmě, že tak, jako ostatní sporty má i volejbal svůj vývoj. Prožívá mnoho změn v pravidlech, organizaci i metodice. Jedním důvodem je přizpůsobení se médiím (televizní přenosy) a tím přiblížení se divákovi, fanouškům a všem, kteří mají o volejbal zájem. Druhý důvod je nezastavitelný rozvoj nových tréninkových, teoretických, psychologických a fyziologických poznatků. Důležitý je také zásah technologického vývoje do všech oblastí sportu. Speciálně u volejbalu je to používání různých technických možností (digitální kamery, PC, notebooky, programy, 3D sekvence a další), které mohou rozebrat a zaznamenat jednotlivé herní činnosti hráčů i týmů.
V naší práci jsme se rozhodli využít jednu z metod oblasti sledování a hodnocení herního výkonu ve volejbale a výzkumem ověřit její uplatnění v zápase i pro trenérskou praxi. Na zpracovávání volejbalových herních činností je v současnosti ve volejbalovém světě nejkvalitnější, nejznámější a nejpoužívanější program Data Volley, který je hojně využíván ve všech světových soutěžích a týmech, především v Itálii. Jeho obsah a využití je velmi mnohotvárné.
Nejaktuálnějším problémem současného vrcholového volejbalu je, jak pracovat a vyhodnocovat obrovské množství dat, které nám nové možnosti techniky umožňují? Zvykli jsme si na vyhodnocování tzv. prvotních dat, tak jak jsme je popsali výše. Novou otázkou je, jak pracovat s daty, která jsou podstatná vzhledem k výsledku. Podle Wiesnera (2006) se tedy řeší tři problémy:
- zpracování dat (matematické vyjádření četnosti a efektivity družstva),
- interpretace výsledků (co nám fakta ukážou a jak je využít),
- opatření pro praxi (co můžeme využít v trenérské praxi).
Je samozřejmostí, že každý kdo provozuje nějaký sport a zvláště vrcholový, chce vyhrávat. Zajímá to především trenéry a snaží se hledat všechny cesty, jak tohoto cíle dosáhnout. Pokud předpokládáme, že naše družstvo i družstvo soupeře je složeno z vhodných hráčů somaticky, připraveno dobře kondičně, má výborně zvládnuté herní činnosti a je schopné je uplatňovat v utkání, proč určitá družstva stále vítězí? Je totiž základním a nejtěžším úkolem trenéra nejen dobře trénovat, naučit hrát, ale především, aby družstvo vyhrávalo. V praxi to znamená měnit (herní) chování (Wiesner, 2006). Jak? Hledání odpovědi na tuto otázku velmi zastiňovala fixace na sledování herních činností jednotlivce, potažmo na úspěšnost činností jednotlivých hráčů. Tyto činnosti jsou sice nejlépe pozorovatelnými projevy, ale zcela ignorují interakční charakter hry, který právě dělá z herních činností a herních kombinací – hru. Tradiční pohled se podle Wiesnera a Haníka zajímal pouze o činnosti, nikoliv o „charakter dějů“.
Nový postup se opírá o pojem – herní chování v průběhu rozehry. Podle Haníka (2006) je velmi důležité si uvědomit, že v herních situacích se projevuje spousta vztahů ovlivněných vnějšími a vnitřními faktory působících na herní chování hráčů a nemůžeme je tedy zkoumat izolovaně.
Jedním z posledních výzkumů, který se zabýval sledováním herního výkonu ve volejbale byla studie Haníka (2006) zkoumající vliv konkrétních herních dějů v rámci rozehry na výsledek setu. Studie je velmi ojedinělá jelikož se nezaměřuje na sledování jednotlivých herních činností družstva, ale zkoumá družstvo jako komplexní organismus. Zcela nově se snaží popsat a zaznamenat průběh herního děje v setu s vlivem herního chování jednotlivců a také družstva jako celku. Výzkumy této studie jednoznačně prokazují vliv určitých opakujících se herních dějů na výsledek setu v utkání.
Cíl práce
Cílem této práce je použít nový postup statistického zaznamenávání a vyhodnocování statistických údajů pomocí „programu“ Volley kontext, který přináší nový pohled a možnosti hodnocení družstva ve volejbale. Na základě výzkumu, pomocí „programu“ Volley kontext zjistit, které herní děje se nejčastěji opakují ve vítězných setech a které naopak v setech prohraných u družstva juniorů.
Výzkumný soubor
K výzkumu jsme využili spolupráce s volejbalovým oddílem VK Brno, který je účastníkem extraligy juniorů a několikanásobný mistr České republiky v této kategorii. Sledovali jsme tento tým v základní části a prvních 2 kolech play-off. Tohoto výzkumu se účastnilo 12 hráčů ve věku 15–19 let, nominovaných do všech utkání.
Metodika
Výzkum byl prováděn přímým (osobním) pozorováním. Zápis jsme prováděli pomocí programu Volley kontext. Jedná se o statistický a vyhodnocovací program pro sledování a hodnocení herního výkonu družstva v utkání autorů – Stříteckého, Haníka a Wiesnera. Tento program pracuje v rámci uživatelského programu Excel.
Jednotlivé herní děje jsme ukládali ve formě znakových kódovaných zápisů přímo do počítače – notebooku ASUS. Každý set byl zaznamenáván samostatně. Herní děje zapisované do počítače se převáděly automaticky do souborů dat, pro okamžitou potřebu praxe.
Důležité pro pochopení zaznamenaných výsledků práce je seznámení se s principy hodnocení herních dějů, s kterými statistický program pracuje.
Princip hodnocení herních dějů
Princip hodnocení herních dějů vyskytujících se v utkání vychází z provázanosti herního děje. Jednotlivé herní situace byly rozděleny na „koncové“ +A b, +Bb, -Ab, -Bb, v nichž strategický cíl činnosti obou družstev je ukončit rozehru ve svůj prospěch. Efektivitu činnosti družstva v těchto herních situacích hodnotíme vždy podle následujícího článku vývoje rozehry.
Vnitřní herní situace jsou takové, v nichž strategický cíl činnosti obou družstev je:
- převzít kontrolu nad míčem +Aa, +Ba,
- založit útok nebo založit obranu -Aa, -Ba.
Podle Haníka efektivitu činnosti herních kombinací ve vnitřních herních situacích posuzujeme pomocí čtyř stupňů kvality. Kritériem kvality je přihrávka, kterou považujeme za klíčovou při založení útočné kombinace.
Přihrávka je vždy hodnocena čtyřbodovou stupnicí:
1 – možnost následné realizace libovolné útočné kombinace (po perfektní přihrávce): nahrávač vede nahrávku z optimálního místa po minimálním pohybu do místa odbití. V programu předepsaná jako „kombinace“ (1).
2 – možnost následné realizace omezené útočné kombinace (po dobré přihrávce): nahrávač má možnost kombinovat, ale nahrává po delším (složitějším) pohybu do místa odbití. V programu předepsána jako „kombinace s omezením“ (2).
3 – možnost následné realizace vynucené útočné kombinace, zpravidla útok po vysoké nahrávce z pole (po špatné přihrávce): nahrávač nemůže kombinovat, nahrává většinou vysokou nahrávku z pole. V programu předepsána jako „vynucená situace“ (3).
4 – nemožnost následné realizace jakékoliv útočné kombinace - nutnost přehrát míč k soupeři „zadarmo“. V programu předepsána jako „zadarmo“ (4) (Haník, 2006).
Sestavování herních dějů do vzorců
Základním podkladem je používání nového popisu průběhu rozehry pomocí kódovaných herních dějů, v nichž je obsaženo sledování jednotlivých tříd herních dějů (THD) a konkrétních herních dějů (HD). S jejich pomocí zaznamenáváme výskyt a frekvenci jednotlivých THD a HD ve vítězných a prohraných setech. Průběh rozehry v novém postupu vychází z výše uvedených předpokladů: sled činností, resp. chování ve volejbalu jsou poměrně algoritmizované. Každé ucelené akci družstva, herní situaci s určitým cílem přiřazujeme v novém přístupu charakter matematického výroku.
Jednotlivé kategorie budeme značkovat (kódovat) na základě výše popsané notační analýzy. Přitom jeden znak může znamenat sice jasně vymezený, ale velmi široký obsah (Wiesner, 2006).
Je samozřejmé, že základ kódování vychází z popisu herní situace, kterou bychom slovy složitě a dlouho charakterizovali. Vybíráme proto z herní situace jen podstatné „dějové události“ z pohledu herního vývoje. Například:
Soupeřovo účinné podání → špatná přihrávka vlastního družstva → útok z vysoké nahrávky z pole → neúspěšné zakončení v útoku.
Tento herní děj budeme kódovat.
Pokud se tedy chceme dozvědět vše o daném vývoji herní situace, nesmíme nic vynechat z daného průběhu herní situace. K tomu nám slouží kódovací symbolika popsaná. Jak jsme uvedli výše, klíčové je pro nás provázanost herního děje. Nyní můžeme popsat názorné sestavení herního děje – kódováním, z čehož nám vznikne kódovaný herní děj (KHD):
+ =>…podání je na straně soupeře
+A3 =>…zakládání útoku vlastního družstva (kvalita přihrávky – špatná přihrávka, vysoká nahrávka)
=> - …neúspěšné zakončení útoku (ztráta bodu a výhoda dalšího podání soupeře)
KHD:
+ => +A3 => -
+A3-
Kódování složitějších herních dějů
Jak jsme uvedli výše, složitější děje jsou takové, které nekončí přímým ziskem bodu jednoho z družstev. Dochází k více přeletům míče přes síť a tím i k více opakování jednotlivých herních činností jednotlivce. Jelikož nám nejde o zachycení počtu herních činností jednotlivce, ale o zaznamenání herního děje, snažíme se o zjednodušený zápis pomocí několika symbolů. Uvedeme si příklad složitějšího herního děje:
Účinné vlastní podání – založení útoku soupeře po špatné přihrávce (vysoká nahrávka do zóny IV) – akce soupeře zachycena ve vlastní obraně – založení vlastního protiútoku s možností omezené kombinace, úspěšné zakončení útoku a zisk bodu.
-A3 => +B3 => -B2 => +
Zápis těchto herních dějů pomocí kódů, tzn. s více přelety míče přes síť, by byl velmi složitý a administrace těchto kódů obtížná. Podle Wiesnera (2006) se v některých případech jeví účelnější redukovat zápis do čtyř možných vyústění v každém typovém herním ději (například typový herní děj -A3 => …), nebudeme se proto zajímat o střední pasáž zápisu, ale postačí nám začátek a vyústění tohoto herního děje.
-A3+
-A3*+
-A3-
-A3*-
* Hvězdička nám zde zastupuje blíže nespecifikovaný, složitější herní děj.
Takto nám potom vznikají složitější kódované herní děje.
Sestavení výše uvedeného složitějšího herního děje vypadá následovně:
-A3*+
Útok soupeře po špatné přihrávce – zachycení míče vlastním družstvem – další nespecifikovaný herní děj – vlastní zisk bodu.
Výsledky
Útok po perfektní přihrávce ( A1…)
Tento herní děj můžeme sledovat jednak z vlastního pohledu družstva na naši činnost po podání soupeře (+A1...), nebo z vlastního pohledu na činnost družstva soupeře po našem podání (-A1…).
Útok po perfektní přihrávce (+A1…
Jedná se o herní děje v třídě: vlastní útok po perfektní přihrávce. Tabulka 7 zachycuje počet jednotlivých herních dějů, a to jak úspěšných, tak neúspěšných. Z obr. 20 vyplývá, že stěžejní herní děj pro úspěšnost v setu je +A1+. Tento herní děj dosahuje nejvyšší četnosti v rámci všech herních dějů v třídě. Z celkového počtu 440 THD se v průběhu sezóny objevil 246. Poměr úspěšných útoků po perfektní vlastní přihrávce (+A1+) ve vyhraných a prohraných setech je 7,5 : 1. Za zmínku stojí i další pohled, a to poměr úspěšných a neúspěšných herních dějů v rámci vyhraných setů, který je 3,2 : 1. S ohledem na zjištěné výsledky můžeme zobecnit, že podíl úspěšných útoků po perfektní přihrávce má zásadní význam pro vítězství v setu.
Tabulka 7
|
Set |
+A1+ |
+A1*+ |
+A1- |
+A1*- |
Celkem |
|
Vyhraný |
246 |
68 |
77 |
49 |
440 |
|
Prohraný |
32 |
10 |
15 |
4 |
61 |
|
Celkem |
278 |
78 |
92 |
53 |
501 |
Obr. 20 Zisk a ztráta bodu při útoku po vlastní perfektní přihrávce (+A1…)
Útok po perfektní přihrávce (-A1…)
Jedná se o herní děje v třídě: útok po perfektní přihrávce soupeře. Tabulka 8 zachycuje počet jednotlivých herních dějů, a to jak úspěšných, tak neúspěšných. Z obr. 21 vyplývá, že nejvyšší četnosti v rámci všech herních dějů ve třídě (–A1…) dosahuje herní děj -A1-, který se z celkového počtu THD v průběhu sezóny objevil 176. Poměr útoků soupeře po perfektní přihrávce (-A1-) ve vyhraných a prohraných setech je 6,5 : 1. Za povšimnutí stojí také četnosti herních dějů -A1+ a -A1*+ které se v průběhu sezóny objevily 140, resp. 103. S ohledem na zjištěné výsledky můžeme zobecnit, že naše obranná činnost po vlastním neúčinném podání ( -A1+), resp. následné úspěšné zakončení ( -A1*+) mají zásadní podíl na vývoji setu.
Tabulka 8
|
Set |
-A1+ |
-A1*+ |
-A1- |
-A1*- |
Celkem |
|
Vyhraný |
133 |
96 |
176 |
54 |
459 |
|
Prohraný |
7 |
7 |
27 |
13 |
54 |
|
Celkem |
140 |
103 |
203 |
67 |
513 |
Obr. 21 Zisk a ztráta bodu při obraně proti útoku soupeře po perfektní přihrávce (-A1…)
Útok po dobré přihrávce A2…
Tento herní děj můžeme sledovat jednak z vlastního pohledu družstva na naši činnost po podání soupeře (+A2...), nebo z vlastního pohledu na činnost družstva soupeře po našem podání (-A2…).
Útok po dobré přihrávce (+A2…)
Jedná se o herní děje v třídě: vlastní útok po dobré přihrávce. Tabulka 9 zachycuje počet jednotlivých herních dějů, a to jak úspěšných, tak neúspěšných. Z obr. 22 vyplývá, že stěžejní herní děj pro úspěšnost v setu je +A2+. Tento herní děj dosahuje nejvyšší četnosti v rámci všech herních dějů v třídě. Z celkového počtu 186 THD se v průběhu sezóny objevil 73x. Poměr úspěšných útoků po dobré přihrávce (+A2+) ve vyhraných a prohraných setech je 7,1 : 1. Z pohledu úspěšných a neúspěšných herních dějů v rámci vyhraných setů činí tento poměr 1,7 : 1. S ohledem na zjištěné výsledky můžeme rovněž zobecnit, že podíl úspěšných útoků po dobré přihrávce má zásadní význam pro vítězství v setu.
Tabulka 9
|
Set |
+A2+ |
+A2*+ |
+A2- |
+A2*- |
Celkem |
|
Vyhraný |
64 |
16 |
37 |
31 |
148 |
|
Prohraný |
9 |
8 |
12 |
9 |
38 |
|
Celkem |
73 |
24 |
49 |
40 |
186 |
Obr. 22 Zisk a ztráta bodu při útoku po vlastní dobré přihrávce (+A2…)
Útok po dobré přihrávce (-A2…)
Jedná se o herní děje v třídě: útok po dobré přihrávce soupeře. Tabulka 10 zachycuje počet jednotlivých herních dějů v třídě, a to jak úspěšných, tak neúspěšných. Z obr. 23 vyplývá, že herní děj -A2- dosahuje nejvyšší četnosti v rámci všech herních dějů v třídě, tento herní děj se z celkového počtu 273 THD v průběhu sezóny objevil 100x. Za povšimnutí stojí také četnosti herních dějů -A2+ a -A2*+, které se v průběhu sezóny objevily 71, resp. 58. S ohledem na zjištěné výsledky můžeme zobecnit, že mají vztah k vítězství v setu vlivem naší obranné činnosti po vlastním neúčinném podání (-A2+), resp. úspěšném zakončením (-A2*+).
Tabulka 10
|
Set |
-A2+ |
-A2*+ |
-A2- |
-A2*- |
Celkem |
|
Vyhraný |
68 |
57 |
86 |
39 |
250 |
|
Prohraný |
3 |
1 |
14 |
5 |
23 |
|
Celkem |
71 |
58 |
100 |
44 |
273 |
Obr. 23 Zisk a ztráta bodu při obraně proti útoku soupeře po dobré přihrávce (-A2…)
Útok po špatné přihrávce A3…
Tento herní děj můžeme sledovat jednak z vlastního pohledu družstva na naši činnost po podání soupeře (+A3...), nebo z vlastního pohledu na činnost družstva soupeře po našem podání (-A3…).
Útok po špatné přihrávce (+A3…)
Jedná se o herní děje v třídě: vlastní útok po špatné přihrávce. Tabulka 11 zachycuje počet jednotlivých herních dějů v třídě, a to jak úspěšných, tak neúspěšných. Z obr. 24 vyplývá, že stěžejní herní děj pro úspěšnost v setu je +A3+. Tento herní děj dosahuje nejvyšší četnosti v rámci všech herních dějů v třídě. Z celkového počtu 147 THD se v průběhu sezóny objevil 42x. Poměr úspěšných útoků po špatné přihrávce (+A3+) ve vyhraných a prohraných setech je 41 : 1. S ohledem na zjištěné výsledky tvrdíme, že úspěšnost v herních dějích v třídě +A3+ a +A3*+ nemá zásadní vliv na vítězství v setu.
Tabulka 11
|
Set |
+A3+ |
+A3*+ |
+A3- |
+A3*- |
Celkem |
|
Vyhraný |
41 |
39 |
27 |
35 |
142 |
|
Prohraný |
1 |
0 |
4 |
0 |
5 |
|
Celkem |
42 |
39 |
31 |
35 |
147 |
Obr. 24 Zisk a ztráta bodu při útoku po vlastní špatné přihrávce (+A3…)
Útok po špatné přihrávce (-A3…)
Jedná se o herní děje v třídě: útok po špatné přihrávce soupeře. Tabulka 12 zachycuje počet jednotlivých herních dějů v třídě, a to jak úspěšných, tak neúspěšných. Z obr. 24 vyplývá, že herní děj -A3*+ dosahuje nejvyšší četnosti v rámci všech herních dějů v třídě, tento herní děj se z celkového počtu 240 THD v průběhu sezóny objevil 73x. Je důležité zdůraznit, že herní děj -A3*+ čteme jako: po našem účinném podání soupeř útočil po špatné přihrávce do naší obrany, došlo k „mezihře“, která vyústila naším úspěšným zakončením. Poměr úspěšných a neúspěšných zakončení v tomto konkrétním herním ději ve vyhraných setech je 1,7 : 1. S ohledem na zjištěné výsledky můžeme zobecnit, že podíl úspěšných zakončení v konkrétním herním ději -A3*+ má zásadní význam pro vítězství v setu.
Tabulka 12
|
Set |
-A3+ |
-A3*+ |
-A3- |
-A3*- |
Celkem |
|
Vyhraný |
65 |
72 |
50 |
42 |
229 |
|
Prohraný |
3 |
1 |
6 |
1 |
11 |
|
Celkem |
68 |
73 |
56 |
43 |
240 |
Obr. 25 Zisk a ztráta bodu při obraně proti útoku soupeře po špatné přihrávce (-A3…)
Nemožnost útočné kombinace (A4…)
Tento herní děj můžeme sledovat jednak z vlastního pohledu družstva na naši činnost po podání soupeře (+A4...), nebo z vlastního pohledu na činnost družstva soupeře po našem podání (-A4…). Chceme zdůraznit, že tento herní děj je málo vyhodnocován. My jsme chtěli ovšem obsáhnout všechny zaznamenatelné možnosti herních dějů a i když výskyt tohoto herního děje je minimální, podle nás má svůj význam v určitých fázích vývoje setu.
Nemožnost útočné kombinace – míč „zadarmo“ (+A4…)
Jedná se o herní děj v třídě: nemožnost realizace jakékoliv útočné kombinace - nutnost přehrát míč k soupeři „zadarmo“ po špatné přihrávce. Tabulka č. 13 zachycuje počet jednotlivých herních dějů v třídě, a to jak úspěšných, tak neúspěšných. Z obr. 26 vyplývá, že nejvyšší četnosti v rámci všech herních dějů v třídě dosahuje herní děj +A4*- . Z celkového počtu 41 THD se v průběhu sezóny objevil 24x.
Tabulka 13
|
Set |
+A4+ |
+A4*+ |
+A4- |
+A4*- |
Celkem |
|
Vyhraný |
2 |
9 |
2 |
20 |
33 |
|
Prohraný |
1 |
1 |
2 |
4 |
8 |
|
Celkem |
3 |
10 |
4 |
24 |
41 |
Obr. 26 Zisk a ztráta bodu po vlastním míči přehraném „zadarmo“ (+A4…)
Nemožnost útočné kombinace – míč „zadarmo“ (-A4…)
Jedná se o herní děj v třídě: nemožnost realizace jakékoliv útočné kombinace – nutnost přehrát míč k soupeři „zadarmo“ po špatné přihrávce soupeře. Tabulka 14 zachycuje počet jednotlivých herních dějů v třídě, a to jak úspěšných, tak neúspěšných. Z obr. 27 vyplývá, že herní děj -A4*+ dosahuje nejvyšší četnosti v rámci všech herních dějů v třídě, tento herní děj se z celkového počtu 96 THD v průběhu sezóny objevil 52x. Poměr úspěšných a neúspěšných zakončení v tomto konkrétním herním ději ve vyhraných je 2,2 : 1. Pokud si uvědomíme, že se jedná o herní děj, který vyjadřuje přelet míče „zadarmo“ po našem vysoce účinném podání je důležité pro psychiku družstva jeho úspěšné zakončení. Stojí tedy za povšimnutí že, zatímco ztráta (čili neúspěšné zakončení) v tomto konkrétním herním ději se neobjevila ve vyhraných setech, v prohraných setech se již objevuje.
Tabulka 14
|
Set |
-A4+ |
-A4*+ |
-A4- |
-A4*- |
Celkem |
|
Vyhraný |
12 |
52 |
2 |
23 |
89 |
|
Prohraný |
2 |
0 |
0 |
5 |
7 |
|
Celkem |
14 |
52 |
2 |
28 |
96 |
Obr. 27 Zisk a ztráta bodu při obraně míče přehraného „zadarmo“ od soupeře (-A4…)
Diskuse
Hlavním cílem práce bylo pomocí programu Volley kontext zaznamenat a vyhodnotit herní výkon volejbalového družstva juniorů VK Brno. Ověřit aplikaci nového postupu při praktickém používání v průběhu volejbalového utkání a jeho grafické možnosti zaznamenaných herních dějů. Zaznamenané výsledky uvést v co nejpřesnější podobě. Dále jsme ve výzkumné části této práce zaznamenali, pomocí kódovaných herních dějů, četnost herních dějů s úspěšným nebo neúspěšným zakončením, které se opakují ve vítězných či prohraných setech. Poměrným zastoupením herních dějů ve vyhraných a prohraných setech jsme vyhodnotili jejich vliv na vítězství v setu.
Praktickou aplikací tohoto programu jsme zjistili následující výhody a možné slabiny. Mezi výhody patří:
- velká přehlednost (pomocí grafického znázornění) a rychlá dostupnost pro trenéra (kouče) již v průběhu utkání,
- možnost zaznamenat téměř všechny údaje z hlediska družstva,
- možnost zaznamenat údaje ze hry obou družstev ve vzájemné provázanosti.
Jako možná slabina se ukázala potřeba zaškolení asistenta pro zaznamenávání údajů a zaměření záznamů na družstvo, nikoliv na jednotlivce.
Při hodnocení výzkumné otázky se nám potvrdilo, že výše popsané typové herní děje mají vztah k výsledku setu. Na základě úspěšnosti družstva ve vyhraných setech se nám prokázalo, že výskyt konkrétních typových herních dějů má vliv na počet vyhraných setů a tedy na vítězství. Potvrdil se i náš předpoklad, že vítězné sety se budou vyznačovat vyšší četností (opakováním) určitých herních dějů.
Shrnutí
Jelikož jsme zkoumali družstvo juniorů, doporučení se budou vztahovat zejména pro trénink této věkové kategorie.
S ohledem na výskyt určitých herních dějů, které se nejčastěji opakují, je velmi důležité do tréninku zařazovat zejména nácvik těchto herních dějů.
Hernímu ději +A1 => je nutné se věnovat tak z ½ tréninkové jednotky. A to jak nácviku útočné fáze, tak i obranné činnosti proti útoku po perfektní přihrávce soupeře. V souladu s tímto doporučením je i nácvik přihrávky a úspěšnost zakončování útoku po vlastní perfektní přihrávce, který se stává velmi důležitým faktorem pro „klid“ družstva v celkové útočné fázi.
Další velký prostor v tréninku bychom měli u kategorie juniorů věnovat herním dějům +A3 => a -A3 => (po vlastní i soupeřově špatné přihrávce, i s mezihrou) a jeho úspěšnému zakončení. S ohledem na výsledky, u družstva juniorů VK Brno, se tyto herní děje nemalou měrou opakovaly ve vítězných setech. Proto je považujeme u juniorské kategorie za významné a se vztahem k vítězství v setu.
Doufáme, že zjištěné výsledky a doporučení budou přínosem a novým impulsem nejen pro trenéry, ale i jejich asistenty („statistiky“) a hráče samotné. Byli bychom také rádi, aby závěry této práce vedly k diskusi nad problémem zpracovávání a vyhodnocování dat ve sportovních hrách. V neposlední řadě nabízíme získané výsledky k dalšímu ověření.
Myslíme si, že nový přístup ke sledování herního výkonu z pohledu celého družstva je velmi vyhovující a je obrovskou pomůckou k dalšímu rozvoji hry družstva. Hlavním důvodem je, že jako trenéři i učitelé potřebujeme, aby onen „makroorganismus“ s názvem tým fungoval komplexně jako celek. To je totiž vrcholem naší trenérské práce. Sledováním volejbalových jevů v celkovém kontextu hry je podstata současného moderního přístupu hodnocení herního výkonu v utkání. Rozhodně doporučujeme všem trenérům si tento postup sledování vyzkoušet na vlastním družstvu. Jistě vám velmi pomůže při hledání některého herního problému družstva v utkání – obzvláště pokud se opakuje.