Abstrakt
Příspěvek se zabývá vlivem silových schopností na kvalitu provedení statické rovnováhové pohybové struktury – stoje na rukou. Pro testování silových schopností jsme vybrali testy - počet kliků za 1 minutu a výdrž v záklonu v sedu. Závisle proměnnou jsme testovali třemi testy – výdrž ve stoji na rukou na stabilometrické plošině, výdrž ve stoji na rukou a hodnocení kvality provedení stoje na rukou. Pro vyjádření vztahu mezi proměnnými jsme použili Pearsonův korelační koeficient. Výsledky prokázaly statisticky významnou závislost, z níž jsme vyvodili závěry pro tréninkovou praxi.
Úvod
Změnou pravidel sportovní gymnastiky došlo v posledních letech k výraznému posunu v obsahu sestav. To vede ke zvýšení obtížnosti, která se stává prioritou. K provedení cvičebních tvarů nejvyšší obtížnosti je důležité zvládnutí základních cvičebních tvarů na dokonalé úrovni. Zaměříme se na vnitřní podstatu vnějšího projevu techniky základního prvku téměř všech gymnastických disciplín – stoje na rukou. Provedení této rovnovážné polohy je ve sportovní gymnastice často znesnadněno podmínkami nářadí (stoj na rukou na bradlech, na kladině), na jejichž mechanických vlastnostech a pevnosti závisí obtížnost udržování rovnováhy [1] (Croft et al., 2008). Obtížnost je také zvýšena skutečností, že za těchto podmínek se již při malé výchylce těžiště dostává mimo opěrnou bázi.
Procesem udržování rovnováhy ve stoji na rukou se již dříve zabývalo více autorů [2, 3, 4, 5] (Mochizuki a kol., 1997, Kerwin a Trewartha, 2001, Sobera, 2007, Gautier a kol., 2009). Autoři ve svých výzkumech stoje na rukou vycházejí z mechanismu udržování stability ve vzpřímeném postoji. Uspořádání těla při stoji na rukou je podobné jako u vzpřímeného postoje, to znamená, že transfery nastávají mezi horními a dolními končetinami [6] (Clement, Rezette, 1985). Pro stoj na rukou jsou charakteristické následující rozdíly vzhledem k vzpřímenému postoji: Plocha opory je menší, zatímco vzdálenost mezi podložkou a těžištěm je větší kvůli opoře o paže v extenzi, což zvyšuje nestabilitu [7] (Slobounov, Newell, 1996). Hlubší analýzou strategií udržování rovnováhy ve stoji na rukou z mechanického hlediska se zabývalo více autorů, jejich názory však nejsou jednotné. Nashner a McCollum [8] (1985) uvádí, že konfigurace stoje na rukou je jiná než ve vzpřímeném stoji, protože jsou namísto tří zapojeny čtyři klouby (zápěstí, lokty, ramena a kyčle) a to vyžaduje specifickou posturální koordinaci. Taktéž Asseman a kol. [9] (2004) je stejného názoru, když tvrdí, že udržení stoje na rukou je komplexnější, neboť vyžaduje účast ne tří, ale čtyř kloubů. Z hlediska strategie udržování rovnováhy ve stoji na rukou Sobera [4] (2007) zjistil nejvýraznější korekce v zápěstním kloubu: „Regulace rovnováhy při stoji na rukou je uskutečňována podobně jako při stoji, tj. díky přemístění COP (centre of pressure) směrem k prstům nebo zápěstnímu kloubu v sagitální rovině nebo vpravo či vlevo v rovině frontální. Udržení rovnováhy ve stoji na rukou vyžaduje maximální vyrovnávání v zápěstním kloubu. Regulace rovnováhy v této, pro běžného člověka nepřirozené pozici stoje na rukou se děje zejména díky zvětšení tlaku prstů na podložku jako odpověď na pohyb těžiště směrem k prstům nebo zvětšením tlaku pod zápěstním kloubem při pohybu těžiště k tomuto kloubu.“ Yedon a Trewarthe [10] (2003) potvrzují nejvýznamnější činnost v zápěstí, kdy jsou perturbace v sagitální rovině vyrovnávané flexory a extenzory zápěstí se synergeticky pracujícími ramenními klouby a kyčlemi zabezpečujícími zachování fixované konfigurace těla. Rotace v zápěstí s rotacemi v ramenou a kyčlích obecně pracují ve stejném směru, jako je směr rotace v zápěstí. Tyto výsledky jsou shodné s výsledky Kerwina a Trewartha [3] (2001), kteří zjistili, že rotace v zápěstích, ramenou a kyčlích významně korelují s posunem těžiště, přičemž byl pohyb v zápěstí dominantní. Výsledky práce Gautiera a kol. [11] (2007), ve které analyzoval strategii udržování rovnováhy ve stoji na rukou u gymnastů, ukazují značný pohyb v ramenou, úhel (paže-trup) (8,56º) a zápěstích, úhel (prsty-paže) (12,39º), lokty se téměř nepohybovaly úhel (předloktí-záloktí) (1,21º), ale dosáhly max. výchylky a kyčle se sotva pohnuly úhel (trup-dolní končetiny) (0,88º). Jinou techniku zahrnující flexi v loketním kloubu zaznamenali Slobounov a Newell [7] (1996). Podle Yedona a Trewartha [10] (2003) je tato flexe pravděpodobně využívána až po neúspěchu udržení rovnováhy pomocí „strategie zápěstí“. Gautier a kol. [5] (2007) vysvětluje, že flexe loketních kloubů umožňuje gymnastům rychle snížit polohu těžiště v případě extrémní nerovnováhy, stejně jako tuto funkci plní u vzpřímeného postoje kolena. Dochází tak k větší toleranci výkyvu a je umožněno opětovné nabytí rovnováhy. Uspořádání ve stoji na rukou je tedy podobné jako u vzpřímeného postoje s tím, že funkce zápěstí je podobná funkci kotníků, lokty jsou obdobou kolen a ramena obdobou kyčlí.
Přikláníme se k názoru, že při stoji na rukou je tělo v obrácené poloze a ekvivalentem kotníků a kyčlí ve stoji vzpřímeném se stávají zápěstí a ramena. Správnou techniku provedení můžeme popsat jako tří segmentální strategii korekce rovnováhy ve stoji na rukou. Snahou je dosažení dokonalého zpevnění těla izometrickou kontrakcí břišních, hýžďových a zádových svalů, tím dojde ke spojení segmentů nohy - trup a korekce probíhá na úrovni zápěstí - rameno. Stoj na rukou tak vyžaduje neobvyklou svalovou aktivitu horních končetin, jejichž činnost má antigravitační úlohu. Ačkoli je činnost svalů horních končetin přesnější oproti dolním končetinám, více podléhají únavě. Jelikož se v sestavách sportovní gymnastiky setkáváme s opakovaným zařazením stoje na rukou v různých obměnách, je na horní končetiny kladen požadavek na nadprůměrnou úroveň silových schopností. Z toho důvodu se v této studii zabýváme tím, do jaké míry je úroveň silových schopností limitující pro optimální provedení stoje na rukou.
Cíl, Hypotéza
Cíl
Zjistit, do jaké míry rozdíly úrovně silových schopností paží a svalů trupu ovlivní kvalitu provedení vybrané statické pohybové struktury sportovní gymnastiky – stoje na rukou.
Hypotéza
Úroveň stability ve stoji na rukou je závislá na úrovni silových schopností.
Operacionalizace proměnných
Na základě hypotézy operacionalizujeme jednotlivé proměnné:
Nezávislá proměnná – úroveň silových schopností (Testy: počet kliků za 1 min., výdrž v záklonu v sedu – sec.)
Závislá proměnná – úroveň stability stoje na rukou (Test: kvalita provedení stoje na rukou – bodová srážka za chyby, výdrž ve stoji na rukou, měřený parametr – čas, stoj na rukou na stabilometrické plošině, měřený parametr – dráha COP)
Metody výzkumu
Tato studie je realizována jako empirický výzkum. V tomto případě jde o korelační studii. Zkoumáme vztahy mezi silovými schopnostmi a vybranou pohybovou strukturou sportovní gymnastiky náročnou na udržení rovnováhy – stojem na rukou.
Charakteristika zkoumaného souboru
Testovali jsme 19 sportovních gymnastek ve věku 10 – 13 let. Všechny sledované osoby závodí na celostátní úrovni a kvalifikovaly se na nejvyšší republikovou soutěž. Trénují u různých trenérů ve stejném oddíle 5x týdně 3 – 3,5 hodin. Každá tréninková jednotka zahrnuje 30 min. motorickofunkční přípravy, kde její součástí jsou cvičení ve stoji na rukou, 45 min. na kladině a bradlech a 45 min akrobacie nebo 30 min přeskok. Jedenkrát týdně mají gymnastky 60 min. baletní přípravu. Mezi testovanými osobami jsou výkonnostní rozdíly, což je u takového počtu závodnic zřejmé. Z důvodů různé výkonnosti jsme volili elementární testy, které by měly při daném objemu tréninku zvládnout všechny gymnastky na optimální úrovni. Zaměřili jsme se na vnitřní podstatu sledovaného jevu.
Metody získávání dat
Na základě studia odborné literatury jsme zvolili tyto testy:
-
Testy silových schopností
Tento motorický test testuje vytrvalostní silové schopnosti paží a pletence
ramenního a sílu extenzorů paže.
Popis:
Cvičící v lehu na břiše pokrčí paže a opře je dlaněmi o zem (prsty směřují vpřed) na úrovni prsou, hrudník se dotýká podložky. Poté napne paže a provede vzpor ležmo (trup a nohy tvoří přímku). Při provedení kliku se lehce dotýká břichem podložky. Snaží se o maximální počet kliků za minutu. Dohlížející osoba cvičení přeruší, když se začne cvičenec prohýbat nebo vysazovat, případně když se už nezvedne do napnutých paží [12] (Neuman, 2003). (spolehlivost r = 0,85)
Testem zjišťujeme schopnost ke statické síle trupu, zvláště břišního svalstva. [13, 14]
(Štěpnička, 1972, Měkota, Blahuš, 1983)
Popis:
Sed pokrčmo (bérce svírají se stehny úhel 90°), nohy fixovány k zemi, skrčit vzpažmo zevnitř, ruce v týl – záklon (trup svírá se zemí max. úhel 40°), výdrž v záklonu. Hodnotí se čas, jak dlouho vydrží testovaný v předepsané poloze. (spolehlivost r = 0,88)
-
Test statické rovnováhové dovednosti – stoje na rukou
Výdrž ve stoji na rukou na stabilometrické plošině
Popis:
Cvičenec zaujme polohu stoje na rukou na stabilometrické plošině s pomocí asistenta. V okamžiku, kdy asistent pustí tělo cvičence, je zahájeno měření, kdy měřící zařízení po dobu 10 s zaznamenává dráhu COP. Test se opakuje pětkrát. Ze všech pokusů se vypočítá průměrná hodnota. Test není standardizovaný.
Zařízení:
Stabilometrický systém FITRO Sway check je dynamometrická plošina se čtyřmi tenzometrickými snímači sil napojená na počítač se speciálním programem (obr. 1). Tento systém umožňuje monitorování pohybu působiště výsledné kontaktní síly v horizontální rovině na základě analýzy distribuce vertikální síly registrované tenzometrickými snímači sil s frekvencí 100 Hz. Systém je schopen zaznamenat výchylky COP (centre of pressure) s přesností na 0,1 mm. Při stabilometrickém měření získáme průměrné hodnoty jednotlivých parametrů, hodnoty za daný časový úsek v intervalu po sekundách, nebo v intervalu po milisekundách. Přístroj umožňuje vyhodnocovat statokinesiogram, který zaznamenává výchylky těla v čase při postoji vyjádřené v pravolevé (COP-X) a předozadní rovině (COP-Y).
Obr. 19 Sestava pro stabilometrické měření
Spolehlivostí testů statické rovnováhy na stabilografické plošině se zabývalo více autorů [15, 16, 17] (Hamar, 1993, Zemková, Hamar, 2002, Kundis, Psalman, 2003). Na základě těchto výzkumů považujeme použití stabilometrického systému FITRO Sway check za objektivní a spolehlivou metodu zjišťování rovnováhových schopností dolních končetin. Zemková a Hamar [16] (2002) doporučují jako nejspolehlivější parametr rovnováhové schopnosti průměrnou rychlost výkyvů COP (koeficient spolehlivosti r = 0,819). My jsme sice vyhodnocovali celkovou dráhu, kterou urazilo působiště výsledné kontaktní síly za danou dobu, je však zjevné, že tento parametr je s průměrnou rychlostí přímo úměrný (s=v∙t). Pokládáme ho tedy za stejně spolehlivý parametr jako je průměrná rychlost výkyvů.
Popis:
Nejedná se o standardizovaný test. Cvičenka z výchozí polohy stoje spatného provádí výkrokem stoj na rukou. Měří se čas od zaujetí stoje na rukou do okamžiku, kdy cvičenka opustí tuto statickou polohu. Cvičenka nesmí korigovat výchylky těla posunem rukou.
Popis:
Nejedná se o standardizovaný test. Jde se o posouzení kvality provedení pohybové struktury stoj na rukou z hlediska techniky a provedení podle pravidel sportovní gymnastiky. Probandi byli hodnoceni mezinárodním rozhodčím podle platných pravidel sportovní gymnastiky. Velikost chyby jsme hodnotili 4 stupňovou škálou: 0 žádná chyba, 0,1b malá chyba, 0,3b střední chyba, 0,5b velká chyba, kde velikost chyby je definována mírou úhlové odchylky od ideálního provedení. Ze všech 5 pokusů jsme vypočítali průměrnou srážku.
Metody vyhodnocení výsledků
Získaná data jsme vyhodnocovali matematicko-statistickými metodami. U každé měřené charakteristiky jsme zjistili základní statistické údaje – aritmetický průměr, medián, variační rozpětí, směrodatná odchylka atd. Pro vyhodnocení hypotézy jsme interindividuálně zkoumali závislosti mezi jednotlivými proměnnými. Počítali jsme Pearsonův korelační koeficient. Výsledky testů se pohybují na 5% hladině významnosti.
Výsledky a diskuse
Výsledky jednotlivých testů
-
Testy silových schopností
Testy silových schopností jsme provedli, abychom následně mohli ověřit, jaký podíl na kvalitu provedení a tedy i úroveň stability a délku výdrže ve stoji na rukou má úroveň silových schopností.
K posouzení silových schopností jsme zvolili test kliky a test výdrže v záklonu v sedu. Graf (obr. 2) ukazuje výsledky silového testu kliky. Původně jsme se rozhodovali mezi testy kliky a shyby, po kineziologické analýze stoje na rukou jsme však usoudili, že na strategii balancování ve stoji na rukou mají větší podíl tricepsy, proto jsme se přiklonili k testu kliky.
Počet kliků, které probandi testované skupiny provedli za 1 minutu se pohyboval mezi 24 a 47 kliky. Průměrná hodnota = 36,26 kliků, směrodatná odchylka ± 6,94 kliků a variační koeficient = 0,19.
Obr. 20 Graf výsledků silového testu – kliky
Fixace spojení segmentů dolních končetiny a trupu je prvotní podmínkou, která musí být splněna, aby mohla být efektivně využita síla horních končetin. Z kineziologického hlediska je fixace segmentů těla realizována především izometrickou kontrakcí břišního svalstva, kterou nejlépe testuje výdrž v záklonu v sedu. Jak vidíme na grafu (obr. 3), výsledky se pohybovali mezi 35 s a 187 s. Průměrně probandi vydrželi v záklonu v sedu 99,42 s, směrodatná odchylka se rovnala ± 39,83 s a variační koeficient 0,4. Větší rozdíly u výsledků tohoto testu mohou být způsobeny volními vlastnostmi testovaných osob, nicméně všechny probandky prokázaly dostatečnou úroveň izometrické činnosti břišního svalstva.(průměr běžné populace 55-56s., sportovní gymnasté 71s.)
Obr. 21 Graf výsledků silového testu – výdrž v záklonu v sedu
Optimálnost jeho provedení stoje na rukou jsme zkoumali třemi různými testy – hodnotili jsme kvalitu provedení stoje na rukou, dobu výdrže a velikost výchylek COP při udržování statické rovnováhy ve stoji na rukou.
Pro ověření kvality stoje na rukou byl každý pokus hodnocen mezinárodním rozhodčím čtyřstupňovou škálou. Bodové srážky odpovídali velikosti chyby: bez chyby 0, malá chyba 0,1, střední 0,3, velká 0,5. Ze všech pokusů probanda jsme vypočítali jeho průměrnou srážku.
Obr. 22 Graf hodnocení kvality stoje na rukou
Graf (obr. 4) ukazuje, že se hodnoty průměrných srážek pohybovaly mezi 0,04 a 0,76 body. Průměrně gymnastky prováděly z hlediska kvality stoj na rukou se středně velkou chybou, které odpovídá průměrná hodnota srážky 0,28 bodů vypočtena ze všech pokusů všech gymnastek. Ukázala se zde poměrně velká směrodatná odchylka ± 0,17 bodů, což činí 60,7 % z průměrné hodnoty. To svědčí o velké variabilitě kvality stoje na rukou, můžeme tedy říct, že z tohoto hlediska je výzkumný soubor poměrně nehomogenní.
Graf (obr. 5) ukazuje, jak velká je u gymnastek výzkumného souboru schopnost provést bez dopomoci a v co nejdelší době trvání stoj na rukou. Naměřené hodnoty se pohybovaly v rozmezí 1,4 s až 37,4 s. Průměrně gymnastky vydržely ve stoji na rukou 19,97 s. Směrodatná odchylka ± 11,39 s dosahuje 57 % z průměru. Stejně jako i u předchozího testu tato vysoká hodnota variačního koeficientu ukazuje na velkou variabilitu výsledků.
Obr. 23 Graf výdrže ve stoji na rukou
Obr. 24 Graf výchylek COP ve stoji na rukou na stabilometrické plošině
Jedna gymnastka (TO4) ve stoji na rukou na stabilometrické plošině nezvládla námi požadovanou dobu výdrže – 10 s, proto jsme ji museli pro delší zpracování některých výsledků vyřadit. Jak ukazuj graf (obr. 6), naměřené hodnoty se u tohoto testu pohybovaly mezi 628,78 mm a 1184,73 mm. Průměrná hodnota výchylky COP byla 802 mm. Směrodatná odchylka činila ± 274,24 mm a variační koeficient 0,34. Pokud bychom porovnali výsledky obou testů na stabilometrické plošině, tedy stoj jednonož a stoj na rukou, průměrná dráha COP je u stoje na rukou o 503,74 mm, tedy 2,7 krát delší než průměrná dráha COP ve stoji jednonož. Tento rozdíl potvrzuje skutečnost, že z biomechanického hlediska je stoj na rukou labilnější polohou než stoj jednonož.
V následující tabulce 1 jsou shrnuty základní statistické charakteristiky výsledků jednotlivých testů, které jsme provedli a výše podrobně rozebrali.
Tab. 1 Souhrnné výsledky a základní statistické charakteristiky jednotlivých testů
|
kliky |
výdrž v zs |
stab snr |
výdrž snr |
proved snr |
|
|
x |
36,263 |
99,421 |
802 |
19,968 |
0,2821 |
|
s |
±6,943 |
±39,827 |
±274,24 |
±11,387 |
±0,1723 |
|
vk |
0,1915 |
0,4006 |
0,3419 |
0,5702 |
0,6107 |
|
min |
24 |
35 |
628,72 |
1,4 |
0,04 |
|
max |
47 |
187 |
1184,7 |
37,8 |
0,76 |
Legenda zkratek k tabulce:
kliky Test kliky za 1 minutu
výdrž v zs Test výdrž v záklonu v sedu
stab snr Stabilometrie ve stoji na rukou
výdrž snr Výdrž ve stoji na rukou
proved snr Provedení stoje na rukou
Výsledky a diskuse hypotézy
Jako první jsme zjišťovali normalitu rozložení dat. Další výpočty byly voleny pro normální rozdělení. Ověřovali jsme si postup s nenormálním rozdělením, ale rozdíly byly naprosto minimální a neovlivnily žádnou statisticky významnou závislost.
V tabulce 2 uvádíme souhrnné hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu pro vztahy mezi jednotlivými proměnnými.
Tab. 2 Výsledky Pearsonovy korelace
|
stab snr |
kliky |
výdrž v zs |
výdrž snr |
proved srn |
|
|
stab snr |
x |
||||
|
kliky |
-0,3008 |
x |
|||
|
výdrž v s. |
-0,2752 |
0,5334 0,0093 |
x |
||
|
výdrž snr |
0,1378 |
0,718 0.0003 |
0,2947 |
x |
|
|
proved srn |
-0,3019 |
-0,687 0,0006 |
-0,338 0,0783 |
-0,693 0,0005 |
x |
V hypotéze jsme zjišťovali, jak významný je předpoklad silových schopností pro provedení stoje na rukou. Nezávislou proměnnou je úroveň silových schopností, k jejichž posouzení jsme použili dva silové testy a porovnali jsme je nejprve navzájem. Test kliky byl zaměřen na silové schopnosti horních končetin a test výdrž v záklonu v sedu na silový předpoklad trupu, přesněji břišních svalů.
Tab. 3 Statistické vyhodnocení vztahu mezi testy kliky a výdrží v záklonu v sedu
|
Pearsonova korelace |
0,5334 |
|
95% Konfidenční interval |
0,1045 <> 0,7950 |
|
t-statistika |
2,6001 |
|
Stupně volnosti |
17,0000 |
|
jednostranná pravděp. |
0,0093 |
Potvrdila se nám středně silná pozitivní závislost (tab. 3). Domníváme se, že je to způsobeno komplexností tréninkového procesu sportovních gymnastů. Variabilita cvičení na nářadí vyžaduje i dokonalou funkční přípravu, kde se nesmí zanedbat jediná část těla, která by byla oslabena a tím by narušila celý řetězec na sebe navazujících článků. Na základě výsledků testů tedy můžeme konstatovat, že pokud má gymnastka silové předpoklady, nejsou zde výraznější rozdíly mezi jednotlivými svalovými skupinami. Test kliky má pro nás vyšší vypovídající hodnotu pro udržení stoje na rukou, proto dále při řešení hypotéza počítáme s jeho výsledky, jakožto s nezávislou proměnnou. Testem výdrž v sedu jsme ověřili, že gymnastky mají dostatečnou schopnost izometricky fixovat trup. Tím splňují požadavky, které klade kvalitní provedení stoje na rukou na břišní svalstvo.
Závislou proměnnou je v hypotéze výdrž ve stoji na rukou. Na operacionalizaci této proměnné jsme nahlíželi z několika hledisek. Zajímal nás vztah mezi kvalitou provedení stoje na rukou, která byla hodnocena mezinárodním rozhodčím sportovní gymnastiky, a dobou výdrže ve stoji na rukou. Přestože podle pravidel sportovní gymnastiky je požadovaná výdrž ve stoji na rukou, kterou končí různé gymnastické pohybové struktury, pouze 2 s, pokládáme za důležitou schopnost vydržet v této inverzní poloze déle. Z toho důvodu jsme u gymnastek testovali maximální výdrž ve stoji na rukou. Jedná se o zvládnutí základní pohybové struktury v co možná nejdokonalejší technice, tím myslíme co nejekonomičtěji. U sportovních gymnastek je dokonalé zvládnutí stoje na rukou nezbytným předpokladem pro základy akrobacie, která se transferuje na kladinu. Bez dokonale zvládnutého stoje na rukou vrcholové gymnastky nemohou uskutečnit takový progres, jaký požaduje současný trend. Tento nezbytný předpoklad k dosažení těch nejlepších výkonů ve sportovní gymnastice můžeme podpořit ověřenou praxí čínských, rumunských a ruských sportovních gymnastek (Howard, 2010). Již u těch u nejmladších jsou prováděny několikaminutové výdrže ve stoji na rukou s vysokým důrazem na techniku provedení. Hlubší pochopení vztahu mezi těmito dvěma proměnnými, kvalitou a dobou výdrže ve stoji na rukou, nám pomůže porozumět i vztahu se silovými schopnostmi, což je podstatou hypotézy.
Tab. 4 Statistické vyhodnocení vztahu mezi kvalitou stoje na rukou a výdrží ve stoji na rukou
|
Pearsonova korelace |
-0,6930 |
|
95% Konfidenční interval |
-0,8725 <>-0,3484 |
|
t-statistika |
-3,9629 |
|
Stupně volnosti |
17,0000 |
|
jednostranná pravděp. |
0,0005 |
U těchto dvou proměnných se nám ukázala silná negativní závislost (tab. 4). Jednoduše řečeno, kdo provádí stoj na rukou technicky dokonale, má tedy nejmenší srážky za chyby, vydrží v této poloze déle. Statistický výsledek tak poukazuje na skutečnost, že není možné provést dostatečně dlouhou výdrž ve stoji na rukou, aniž by byla dokonale zvládnuta technika této pohybové struktury. Z logicko-věcného hlediska na základě mnohaleté jak závodní, tak trenérské praxe, jsme však toho názoru, že tato závislost není oboustranná. To znamená, že ne každý gymnasta, který je schopen provést dokonale technický stoj na rukou, vydrží v této poloze dostatečně dlouho. Dle našeho názoru k pádu dochází, nemá-li gymnasta dostatečnou svalovou sílu vyrovnávat výchylky COP. Jak je výdrž ve stoji na rukou vedle kvality této pohybové struktury podmíněna také silovými schopnostmi, statisticky ukazuje následující tabulka.
Tab. 5 Statistické vyhodnocení vztahu mezi testem kliky a výdrží ve stoji na rukou
|
Pearsonova korelace |
0,7180 |
|
95% Konfidenční interval |
0,3915 <> 0,8839 |
|
t-statistika |
4,2533 |
|
Stupně volnosti |
17,0000 |
|
jednostranná pravděp. |
0,0003 |
Statistické vyhodnocení ukazuje silnou závislost (r = 0,7180) (tab. 5) výdrže ve stoji na rukou na silových předpokladech horních končetin, tedy počtu kliků, které proband provedl za minutu. K obdobnému závěru jsme došli porovnáním kvality ve stoji na rukou s testem silových schopností.
Tab. 6 Statistické vyhodnocení vztahu mezi testem kliky a kvalitou stoje na rukou
|
Pearsonova korelace |
-0,6869 |
|
95% Konfidenční interval |
-0,8698 <>-0,3382 |
|
t-statistika |
-3,8972 |
|
Stupně volnosti |
17,0000 |
|
jednostranná pravděp. |
0,0006 |
Silná negativní závislost (r = - 0,6869) (tab. 6) dokazuje, že nehledě na délku výdrže i kvalita stoje na rukou je do určité míry podmíněna silou horních končetin. Těmito výsledky se nám potvrzuje názor autorů, kteří uvádějí, že rozvojem síly se zlepšuje rovnováha [18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25] (Pintsaar a kol., 1996, Blackburn a kol., 2000, Hideyuki a kol., 2000, Heitkamp a kol, 2001, Carter a kol., 2002, Binda a kol., 2003, Kalapotharikos a kol, 2004, McCurdy a Langford, 2006).
Pro ověření vlivu silových schopností na úroveň stability a techniku provedení stoje na rukou a přesnější pochopení systému mezi zkoumanými proměnnými a jejich vztahů jsme také porovnali testy kvalita provedení stoje na rukou a výdrž ve stoji na rukou s testem stabilometrie stoje na rukou.
Tab. 7 Statistické vyhodnocení vztahu mezi kvalitou stoje na rukou a stabilometrií ve stoji na rukou
|
Pearsonova korelace |
-0,3019 |
|
95% Konfidenční interval |
-0,6650 <> 0,1765 |
|
t-statistika |
-1,3059 |
|
Stupně volnosti |
17,0000 |
|
jednostranná pravděp. |
0,1045 |
Tab. 8 Statistické vyhodnocení vztahu mezi výdrží ve stoji na rukou a stabilometrií ve stoji na rukou
|
Pearsonova korelace |
0,1378 |
|
95% Konfidenční interval |
-0,3376 <> 0,5571 |
|
t-statistika |
0,5735 |
|
Stupně volnosti |
17,0000 |
|
jednostranná pravděp. |
0,2869 |
Tabulky s výsledky ukazují, že se ani u testů kvalita stoje na rukou – stabilometrie ve stoji na rukou (r = - 0,3019) (tab. 7), ani u testů výdrž ve stoji na rukou – stabilometrie ve stoji na rukou (r = 0,1378) (tab. 8) žádná statisticky významná závislost neprokázala. Tento fakt vysvětlujeme využitím potenciálu silových schopností při vlastní realizaci stoje na rukou. Osoby disponující větší silou si mohou dovolit provádět korekční pohyby ve větším rozsahu při zachování dokonalé techniky stoje na rukou a volí 3 segmentální strategii na úrovni ruka, paže, trup s dolními končetinami. Na rozdíl od silově méně disponovaných testovaných osob, kterým jejich silové schopnosti dovolují 3 segmentální strategii využít po omezenou dobu, pokud ji jsou vůbec schopni použít, a nahrazují ji 4 segmentální strategií, která pracuje na úrovni ruka, paže (v extrému předloktí, záloktí), trup, dolní končetiny. Takto prováděné korekční pohyby nejen, že jsou penalizovány z hlediska provedení, ale udržení rovnováhy těla s tolika stupni volnosti je prakticky nemožné.
Na druhé straně je možno sílu částečně nahradit rovnováhou, ale musí se jednat o individualitu vládnoucí vysokou úrovní rovnováhových schopností s vysokým podílem nervosvalové koordinace. Ze své trenérské praxe mohu potvrdit, že existují extrémy potvrzující i vyvracející obě teorie o faktorech ovlivňujících stoj na rukou. Setkal jsem se s gymnastkami velice dobře silově vybavenými, které měly problém se stojem na rukou, potažmo se cvičením na kladině vůbec. Na druhé straně jsou gymnastky bez silových předpokladů s citem pro pohyb, které zvládaly stoj na rukou s dokonalou lehkostí.
Závěry
Vliv síly na výdrž ve statických polohách prokazuje Pearsonův korelační koeficient r = 0,718 na hladině významnosti 0,0003 pro závislost doby výdrže ve stoji na rukou na počtu kliků, které proband provedl za minutu. Tuto silnou závislost dokazuje i r = -0,6869 na hladině významnosti 0,0006 pro podmíněnost kvality provedení stoje na rukou silovými schopnostmi horních končetin. Hypotézu tedy přijímáme a můžeme tak říct, že síla odpovídajících svalových skupin je limitujícím faktorem udržování rovnováhy v obtížné statické poloze, jakou je stoj na rukou. Logicko-věcným posouzením výsledků jsme došli k závěrům pro praxi. Silově více vybavení gymnasti si mohou dovolit korekční pohyby ve větším rozsahu, tedy i větší výchylky COP, přitom obvykle volí 3 segmentální strategii udržování rovnováhy. Gymnasté, kteří nedisponují dostatečnými silovými schopnostmi, používají 3 segmentální strategii jen výjimečně a po krátkou dobu. Jejich korekční pohyby jsou prováděny na základě 4 segmentální strategie, což se ve stoji na rukou projeví horší kvalitou provedení.