Školní tělesná výchova je již více než 140 let organickou součástí výchovy a vzdělání na školách v českých zemích. Předpoklady a podněty k jejímu vzniku, vymezení cílů, obsahu (curricula), tvorbě vyučovacích metod a organizačních forem však vznikaly mnohem dříve
(Rychtecký, Fialová, 2000, s. 8).
Rajnochová (2009, s. 135) cituje stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde je uvedeno, že předmět tělesná výchova představuje nejdůležitější formu pohybového učení žáků. Je hlavním zdrojem poznatků, organizačních návyků, pohybových činností a dalších námětů pro zdravotně zaměřené, rekreační a sportovní využití pohybu v režimu školy i mimo školu.
V tělesné výchově žáci nacházejí prostor k osvojování nových pohybových dovedností, k ovládnutí (využívání) různého sportovního náčiní (nářadí), k seznámení s návody pro pohybovou prevenci, korekci jednostranného zatížení nebo zdravotního oslabení i pro rozvoj zdravotně orientované tělesné zdatnosti a výkonnosti. Učí se využívat pohybové činnosti v různém prostředí a s různými účinky, zvykají si na různé sociální role, které vyžadují spolupráci a odpovědnost za zdraví své i spolužáků. Významné je propojování pohybových činností s dalšími oblastmi vzdělávání jako jsou výchova ke zdraví, hudební výchova, estetika, ekologie, etická a právní výchova, dopravní výchova atd.
Především však tělesná výchova umožňuje žákům poznávat vlastní pohybové možnosti (předpoklady) i zdravotní a pohybová omezení, rozumět jim, respektovat je u sebe i jiných a aktivně je využívat a cíleně ovlivňovat. Takto chápaný vztah k pohybovým aktivitám lze rozvíjet jen v atmosféře důvěry, spolupráce a radostného prožitku z pohybového výkonu, který vychází z aktuální pohybové úrovně jednotlivců, z konkrétních splnitelných cílů, ze změny každého žáka a z hodnocení vzhledem k těmto změnám.
Gymnastika je nedílnou součástí tělesné výchovy a do výuky je zařazena již od 1. třídy základní školy. S různými druhy a formami gymnastiky se setkáváme ve školním vzdělávacím programu i na středních školách. Gymnastická cvičení jsou považována za základ mnoha sportovních a pohybových činností.
Svatoň (1995) uvádí, že gymnastika je gramatikou lidského projevu. Učí člověka skládat jednodušší pohyb do komplexnějších celků a při tomto procesu nebývá mnoho legrace. Často chybí pobídka (= incentiva), někdy se nedostává úspěšného výsledku, což vede ke ztrátě motivace. A přesto je tato gramatika lidského pohybu pro člověka prospěšná. Je dána hodnotou. Působením na přímé držení těla, na obratnost, jako schopnost učit se manipulovat tělem a tvořivě pohyb rozvíjet. Je dána potřebou být silný, pohyblivý, rychlý a vytrvalý. Gymnastická cvičení jsou otevřenou soustavou pohybových činností, která se vyvíjí na základě tradice, lidské tvořivosti, vědeckého přístupu a v souladu s měnícími se hodnotícími a estetickými normami.
Krištofič (2004, 187) popisuje, že současné vnímání gymnastiky bývá často zužováno na oblast sportu. Pod pojmem gymnastika si většina představí salta, přemety, prvky nářaďové gymnastiky. Toto vše je součástí sportovní gymnastiky. Avšak nejen sportovní gymnastika v sobě skrývá základní gymnastická cvičení. Ta nalezneme i v základech jiných sportů, jako jsou například skoky na trampolíně, sportovní aerobik (obr. 12), sportovní akrobacie, akrobatický rock and roll (obr. 11), fitness, teamgym a další.
Obr. 11 Akrobatický rock and roll
Zdroj: Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=krobatick%C3%BD+rokenrol&ie (21. 12. 2012)
Obr. 12 Sportovní aerobik
Zdroj: www.google.cz/search?q=sportovn%C3%AD+aerobik+fotky&hl (21. 12. 2012)
V těchto sportovních odvětvích se neobejdeme bez gymnastického základu. Prioritou všeobecné gymnastické přípravy však nejsou již výše zmiňované cvičební tvary či jim podobné, ale rozvoj biologických dispozic, které nám pomáhají koordinovat a reprodukovat pohyby těla a jeho částí. Takto prezentovaná gymnastika může být vnímaná jako pohybová výchova, která je zaměřena na všeobecný pohybový rozvoj, vytvoření pohybových základů, které dále rozvíjí pohybovou inteligenci. Není proto divu, že jedinci, kteří prošli gymnastickou průpravou, jsou vděčně přijímání v různých sportech právě pro svou všeobecnou připravenost.
Všeobecná gymnastická průprava nám přináší mnoho kladů, které jsou pro pohybovou výchovu dětí velmi důležité a prospěšné. Krištofič (2004, 14) shrnuje tyto klady do několika bodů, kterými jsou pohybová všestrannost; zdravotně preventivní význam (předcházení a kompenzace svalových dysbalancí); zvýšení kinestetické citlivosti a kinesteticko-diferenciační schopnosti (cvičení s vlastní hmotností, schopnost „unést se“, vnímat váhu svého těla, využít ji při pohybu); motoricko-funkční připravenost ke sportovním aktivitám (způsobilost řešit pohybové úkoly, reagovat adekvátně na vzniklé situace); hudebně pohybová výchova (rozvoj rytmických schopností); obohacení prožitkové sféry (navození pozitivního postoje ke sportovním aktivitám).
Seliger (1980, 272) uvádí, že gymnastika jako forma tělesné výchovy využívá různé pohybové činnosti přirozeného i umělého charakteru pro všestranný rozvoj organismu, pro zvýšení zdatnosti a výkonnosti organismu. Gymnastická cvičení se významně podílí na rozvoji obratnosti, koordinace těla, prostorové orientace, rozvíjí sílu velkých svalových skupin.
Nedílnou součástí gymnastiky je cvičení na nářadí, mezi které řadíme přeskoková nářadí (švédská bedna, koza, kůň, přeskokový stůl), hrazdu, kladinu, akrobatický pás, kruhy, bradla, malou trampolínu, žebřiny. Borová (1998) rozděluje nářadí a náčiní do skupin na nářadí velké (bedna, koza, kůň, metací stůl), nářadí na lezení (žebříky, žebřiny, průlezky), nářadí se zvýšenou a zúženou plochou (lavička, kladina – obr. 13), nářadí závěsné (hrazda, bradla, kruhy), pérovací nářadí (pérovací můstky, trampolíny, molitanové duchny – obr. 15), nářadí pro akrobatická cvičení (žíněnky, gymnastický koberec).
Obr. 13 Nářadí se zvýšenou a zúženou plochou
Zdroj: Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/index.php?menu=e-learning (21. 12. 2012)
Stejná autorka uvádí, že v současné době je nářadí využíváno stejně jako dříve pro rozvíjení pohybových dovedností a ke zdokonalování pohybové koordinace. Cvičení na nářadí pomáhá rozvíjet přirozené pohyby – chůzi, běh, skok, lezení, plazení – a současně umožňuje procvičovat orientaci v prostoru a další schopnosti, které člověk využívá při zdolávání překážek. Cvičení má vliv i na formování psychických vlastností, jako jsou odvaha, odhad vlastních možností, samostatnost. Cvičení na nářadí podněcuje dětskou aktivitu a radost z pohybu.
Obr. 14 Nářadí na lezení
Obr. 15 Pérovací nářadí
Obr. 14, 15. Zdroj: Dostupné z: http://is.muni.cz/th/199457/fsps_m?info=1;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DKatka%20Novotn%C3%A1%20agenda:th%26start%3D1
Výzkumný cíl
Cílem našeho příspěvku je zjištění vztahu učitelů tělesné výchovy na 2. stupni základních škol a škol středních ke gymnastickým disciplínám – jak často a která cvičení zařazují do výuky tělesné výchovy, jaké jsou jejich znalosti o gymnastických disciplínách, jaký je podle jejich názoru vztah žáků ke gymnastice a oblíbenost gymnastiky u žáků. Zajímaly nás také prostorové možnosti a vybavenost tělocvičen gymnastickým nářadím a pomůckami, a také to, zda mají pedagogové zájem o další vzdělávání v oblasti gymnastiky nebo zda jsou spokojeni se svou stávající úrovní vzdělání.
Výsledky šetření by nám měly pomoci navrhnout možné způsoby a témata metodických školení či kurzů pro učitele tělesné výchovy v rámci nabídky celoživotního vzdělávání.
Metodika
Dotazníkové šetření obsahovalo 11 otázek. Probandi odpovídali na uzavřené i otevřené typy otázek. K vyhodnocení bylo použito programu Excel MS.
Dotazníky byly distribuovány pedagogům 2. stupně základních škol a středních škol, při příležitosti konání semináře první pomoci a bezpečnosti během výuky tělesné výchovy, který se konal na Fakultě sportovních studií v únoru 2012. Oslovení učitelé dotazník vyplnili na místě. Percentuální návratnost byla 100 %.
Charakteristika výzkumného souboru
Výzkumný soubor tvoří 37 učitelů 2. stupně základních škol a středních škol (18 mužů a 19 žen), kteří se výuce tělesné výchovy věnují v rozmezí od 3 do 38 let (do 5 let – 6 učitelů, 6–10 let – 12 učitelů, 11– 15 let 5 učitelů, 16– 20 let – 6 učitelů, nad 20 let – 8). Věk pedagogů se pohybuje mezi 27 a 57 lety (do 30 let – 4 učitelé, 31– 40 let – 16 učitelů, 41–50 let – 10 učitelů, 51 a více – 7 učitelů). Z celkového počtu 37 učitelů působí 43 % na školách ve městech s více než 50 tisíci obyvatel, 22 % ve městech s 20– 50 tisíci obyvatel, 19 % v obcích mezi 5– 20 tisíci obyvatel a 16 % v obcích do 5 tisíc obyvatel.
Výsledky a diskuse
V této kapitole vyhodnotíme odpovědi učitelů na jednotlivé otázky dotazníkového šetření a jejich četnost znázorníme na výsečových a sloupcových grafech.
Otázka 1
Jaký je váš názor na úroveň vybavení vaší tělocvičny pro výuku gymnastiky (žíněnky, nářadí, náčiní)?
Graf 3 Názory na vybavení tělocvičny
Z grafu 3 je patrné, že 17 (47 %) dotázaných učitelů udává, že vybavení tělocvičny je v pořádku, 10 (28 %) považuje vybavení jejich tělocvičny za nedostatečné a 9 (25 %) za vyhovující, 1 učitel na otázku neodpověděl.
Otázka 2
Jaké nářadí využíváte během hodin TV?
Graf 4 Využití nářadí ve výuce TV
Na otázku 2 odpovědělo všech 37 dotázaných. Z grafu 3, který vyjadřuje využití hlavního a vedlejšího nářadí během výuky tělesné výchovy, vyplývá, že nejvyužívanějším nářadím je hrazda (35 odpovědí), následuje přeskokové nářadí koza (32 odpovědí), žíněnky využívá 31 respondentů a švédskou bednu 30 odpovídajících. S malými rozdíly následuje využití gymnastického koberce (29 odpovědí), trampolíny (28 odpovědí), můstek a lavičky jsou využity v 27 případech, žebřiny a bradla v 26 případech a kladina 25krát. Mezi odpověďmi se objevil 1 případ využití gymnastického stolu.
Tato otázka byla otevřená, takže respondenti sami vypisovali nářadí, která využívají. Mohlo se stát, že některá využívaná nářadí mohli opomenout. Pro nás překvapivým výsledkem je četnost přeskokových nářadí.
Otázka 3
Jaké náčiní využíváte během hodin Tv?
Graf 5 Využití náčiní v hodinách Tv
Z grafu 5 vidíme, že mezi nejvyužívanější náčiní ve výuce tělesné výchovy patří švihadlo, které do výuky zařazuje 8 dotázaných, shodný počet 5 odpovědí zaznamenala náčiní krátká tyč, gymnastický míč a medicinbal. 4 odpovědi byly u overballu, posilovacích gum a obruče.
Překvapil nás nízký počet využití náčiní ve výuce. Z celkového počtu 37 respondentů jich 25 neuvedlo využívání žádného náčiní. Je ale možné, že učitelé uvažovali pouze nad využitím náčiní v hodinách zaměřených na gymnastiku. I přesto si myslíme, že využitím náčiní lze vyučovací hodiny zpestřit, hodina díky časové nenáročnosti přípravy náčiní získává na efektivitě.
Otázka 4
Jaké nářadí a náčiní vám chybí pro výuku gymnastiky ve vaší tělocvičně?
Graf 6 Absence nářadí a náčiní
U této otázky byla zaznamenána odpověď u 32 pedagogů. 5 probandů odpověď neuvedlo. Z grafu 6 je jasné, že 13 učitelům z našeho vzorku nechybí v tělocvičně nářadí. To by znamenalo, že buď mají pro výuku ideální podmínky, nebo si vystačí s tím, co mají (1 dotázaný uvedl, že tělocvična je sice vybavená, ale s nářadím se těžce manipuluje). Ze zbylých 18 dotázaných, kteří uvedli, že jim některé nářadí a náčiní chybí, jich nejvíce postrádá dostatečný počet žíněnek. Objevuje se také trampolína, z čehož usuzujeme, že si učitelé uvědomují atraktivnost tohoto nářadí. 4x se v dotazníku objevila absence kladiny, hrazdy a nakloněné roviny. Ostatní nářadí (molitanová kostka, kruhy, bedna, kůň, můstek, koberec, bradla) uvádějí pouze 2 respondenti. Náčiní na moderní gymnastiku chybí pouze jednomu respondentovi. Učitelé v dotazníku vyplnili, že by nářadí potřebovali obnovit.
Otázka 5
Která gymnastická aktivita je u vašich žáků nejoblíbenější?
Graf 7 Oblíbená gymnastická aktivita žáků
Na otázku 5 odpověděli všichni dotázaní. Někteří z nich vypsali více oblíbených gymnastických aktivit. Nejvíce – 13 odpovědí, jak je možné vidět v grafu 7, se v dotaznících objevovala akrobatická cvičení (přesněji respondenti uváděli výrazy jako salta, cvičení na koberci, prostná, akrobacie). Následuje cvičení na malé trampolíně, což svědčí o atraktivnosti tohoto nářadí. Se stejným počtem odpovědí se objevují také přeskoky přes bednu. Tato informace je překvapivá, protože jsme se domnívali, že přeskoková nářadí jsou jednou z nejobávanějších gymnastických disciplín. Jako další aktivitu, která je u žáků oblíbená, bylo uvedeno cvičení na kruzích, což si vysvětlujeme také zařazováním cvičení na kruzích v hupu.
4 z dotázaných respondentů odpověděli, že jejich žáci nemají žádnou oblíbenou gymnastickou disciplínu, 3 uvádí cvičení na hrazdě, 2 na kladině a 1 přeskoky přes švihadlo a 1 překážkovou dráhu.
Otázka 6
Myslíte si, že je gymnastická průprava vhodná i pro jiné sporty a pohybové aktivity? Proč?
Graf 8 Důvody zařazení gymnastické průpravy do výuky Tv
Na odpovědi „ano“ se shodlo všech 37 dotázaných. Pouze dva neuvedli odpověď na doplňující otázku „Proč?“. Někteří z oslovených vyjmenovali více důvodů.
Graf 8 udává, že 14 učitelů považuje gymnastickou průpravu za všestrannou přípravu užitečnou i v dalších sportovních odvětvích, 11 odpovědí ji uvádí jako vhodnou pro rozvoj koordinace. Se 6 odpověďmi následuje zpevnění těla. Stejný počet – 4 odpovědi – popisují vhodnost zařazení cvičení pro ovládání těla a rozvoj síly. 3 odpovědi udávají rozvoj orientace v prostoru a 1 odpověď pro rozvoj ohebnosti.
U odpovědí na tuto otázku nás překvapuje skutečnost, že učitelé nedokáží správně terminologicky definovat jednotlivé schopnosti, jejichž úroveň se díky gymnastickým cvičením dá rozvíjet.
Otázka 7
Absolvoval jste po ukončení studia nějaké školení se zaměřením na gymnastiku?
Graf 9 Absolvovaná školení po studiu na VŠ
Na tuto otázku odpovědělo všech 37 pedagogů. Pouze 6 dotázaných uvedlo, že po studiu na vysoké škole absolvovali nějaké další školení (3 probandi absolvovali seminář Tělo Olomouc, Tělo Praha, 2 školení trenérů sportovní gymnastiky, 1 školení psychomotoriky).
Tak malý počet učitelů, kteří se dále po studiu vzdělávali, nás překvapil. Domnívali jsme se, že v současnosti je nabídka kurzů a seminářů s různou tematikou velice široká. Protože v dotazníkovém šetření chyběla podotázka, z jakého důvodu se dalšího vzdělávání nezúčastnili, můžeme jen spekulovat. Důvody mohou být např. nechuť vyučujícího, což nepovažujeme za pravděpodobné, ekonomické důvody, kdy je pro vedení školy finančně nevýhodné zajistit suplování vyučujícího atd. Toto považujeme za zajímavý námět do dalšího šetření.
Otázka 8
Měl byste zájem o další školení se zaměřením na gymnastické disciplíny?
Graf 10 Zájem učitelů o další školení
Vzhledem k výsledkům v otázce 7 jsme byli mile překvapeni množstvím pozitivních odpovědí. Na tuto otázku (graf 10) odpovědělo 30 dotázaných kladně a jen 7 záporně. Někteří učitelé by navštívili více seminářů se zaměřením na gymnastické disciplíny. 10 dotázaných by rádo absolvovalo seminář gymnastiky se zaměřením na cvičení na nářadí, 5 dotázaných seminář akrobacie. 2 respondenti by navštívili seminář rytmické gymnastiky, 1 cvičení s náčiním a s hudbou, 5 by rádo absolvovalo kurzy cílené jak na cvičení na nářadí, tak na cvičení s náčiním nebo hudbou.
Otázka 9
Jak vaši žáci přijímali zařazení gymnastiky do výuky Tv?
Graf 11 Oblíbenost gymnastických cvičení u žáků
Z grafu 11 je zřejmé, že 21 učitelů uvádí spíše pozitivní vztah k zařazení gymnastických cvičení do výuky, 15 uvádí spíše negativní přijetí těchto cvičení, 1 učitel udává zcela negativní ohlas u žáků. Ani jedna odpověď nepopisuje vztah žáků ke gymnastice jako zcela pozitivní.
Otázka 10
Myslíte si, že mají vaši žáci obavy z některých gymnastických cvičení?
Graf 12 Obavy žáků z gymnastiky
Graf 12 uvádí, že se 34 dotázaných (92 % učitelů) domnívá, že jejich žáci mají obavy z gymnastických cvičení. Jen 3 si myslí, že žáci obavy nemají. Zde se nabízí další doplnění otázky o informaci, kterých cvičení se žáci obávají a z jakého důvodu.
Otázka 11
Máte obavy zařadit cvičení sportovní gymnastiky do hodin Tv?
Graf 13 Obavy učitelů zařadit gymnastická cvičení
Z grafu 13 je zřejmé, že 28 respondentů nemá obavy zařadit cvičení sportovní gymnastiky do výuky tělesné výchovy. 4 se obávají možného zranění, 2 z důvodu nedostatečných nebo nesprávných gymnastických základů a jen 1 poukazoval na obavy ze skutečnosti, že by nebyl schopen dát adekvátní dopomoc.
Tento výsledek byl pro nás příjemným zjištěním. Předpokládali jsme, že obavy ze zařazení sportovní gymnastiky bude mít mnohem více učitelů, a to především z důvodu možného zranění nebo neschopnosti dát žákům odpovídající dopomoc.
Shrnutí a doporučení
V našem dotazníkovém šetření jsme se snažili zjistit, jaký je vztah pedagogů ke gymnastickým disciplínám, jak často a jaká gymnastická cvičení využívají ve svých hodinách tělesné výchovy, a také jaký je vztah jejich žáků ke gymnastickým cvičením.
Za velmi důležité považujeme, že učitelé vnímají gymnastická cvičení za vhodná a důležitá pro všestrannou průpravu i pro jiná sportovní odvětví. Také je pozitivní, že převážná většina učitelů nemá obavy ze zařazení gymnastických cvičení a disciplín do výuky. Co se týče vybavenosti tělocvičny, učitelé poukazují více než na nedostatečnost vybavení na nutnost obnovy jednotlivých nářadí.
Pro další dotazníková šetření doporučujeme volit spíše uzavřený typ otázek a rozšíření o otázky další, které by pomohly zjistit další údaje o vztahu učitelů ke gymnastickým disciplínám, např. jaké jsou důvody případného neabsolvování dalších kurzů či seminářů po ukončení studia, jaký byl vztah pedagogů ke gymnastickým disciplínám během studia TV atd.
Další zajímavé informace by nám mohlo přinést zjištění korelačních koeficientů mezi jednotlivými položkami, např. vztah zařazení gymnastických cvičení a věku vyučujícího, vztah vybavenosti tělocvičny a velikosti obce, případně komparace názorů pedagogů a samotných žáků na tato cvičení.