Ve studii se zabýváme problematikou vlivu akutní aplikace dynamického a PNF strečinku na explozivní silové schopnosti horních a dolních končetin. Testovaný soubor tvořili muži – studenti Fakulty sportovních studií MU v Brně (n=15) ve věku 20-25 let. Vliv aplikace dynamického a PNF strečinku na explozivní silové schopnosti byl šetřen prostřednictvím standardizovaných testů vertikální výskok, skok daleký z místa snožmo a hod medicinbalem obouruč (2 kg). Testování proběhlo za standardních podmínek (shodný čas, teplota, místo) v dvoutýdenním intervalu mezi aplikací různých druhů strečinku. Testované osoby (TO) absolvovaly dva pokusy, do výpočtu byl zahrnutý lepší výkon.
Problematiku a vhodnost zařazení statického a dynamického strečinku ve fázi warm-up (v tréninkové jednotce) řeší mnoho autorů (např. Gelen, 2010; Needham, Morse, 2009; Avela et al., 1999). Většina dává přednost využití dynamického strečinku v úvodní fázi tréninkové jednotky před statickým. K zajímavým výsledkům dospěla Marková et al. (2005), která při komparaci účinků statického a PNF strečinku dokumentuje u obou druhů podobný pokles síly. Dynamický strečink se dle Nelsona a Kokkonena (2007) vztahuje k protažení kontrolovanými, často také specifickými (z hlediska následné sportovní činnosti) pohyby bez výdrže v limitní poloze. Využívá různě rychlé tělesné pohyby, které by měly vyvolat protažení. PNF strečink, označovaný také postizometrická relaxace, sestává dle Grasgrubera et al. (2008) ze tří fází:
- úvodní izometrický tlak vůči překážce (5-10 s, fáze napnutí)
- výdech a uvolnění
- statické protažení svalu (10-15 s, fáze natažení)
Existují různé varianty PNF strečinku, pro naše testování byla vybrána varianta s 15sekundovou fází napnutí, 2-3sekundovou fází výdechu a uvolnění a 15sekundovou fází natažení.
Ve své studii jsme se zaměřili na komparaci dynamického a PNF strečinku ve vztahu k explozivním silovým schopnostem horních a dolních končetin u specifické skupiny studentů FSpS. Předpokládáme, že účinek dynamického strečinku bude pro provedení cvičení explozivní síly příznivější než účinek PNF strečinku.
Cíl
Cílem práce je porovnat působení dynamického a PNF strečinku na explozivní silové schopnosti ve vybrané skupině studentů FSpS.
Metody
Pro výzkum účinku dynamického a PNF strečinku na explozivní sílu dolních a horních končetin byla naplánována interindividuální, jednoskupinová výzkumná strategie. Testovaný soubor tvořili muži – studenti FSpS ve věku 20–25 let. Z celkového počtu 15 testovaných osob aktivně, organizovaně trénuje 9 studentů, ostatní se neorganizovaně a nesystematicky věnují různým druhům sportu. Jelikož se jedná o studenty sportovní fakulty, lze předpokládat vyšší úroveň pohybových schopností než u běžné populace. TO byly obeznámeny s úkoly i cíli měření. Testování probíhalo za standardních podmínek (čas, teplota, místo) v rozmezí dvou týdnů. TO se před každým měřením rozklusaly v délce 600 m, následovalo rozcvičení strečinkem a samotné testování. Všechny úkony byly realizovány pod vedením examinátora. Jednotlivé pokusy byly průběžně zaznamenávány.
V následujících tabulkách jsou zobrazeny parametry rozcvičovaných svalových skupin ve vztahu k celkovému počtu opakování u dynamického strečinku (tabulka 2) a parametry rozcvičovaných svalových skupin ve vztahu k době trvání cviků (tabulka 3) u PNF.
Tabulka 2 Kvantitativní vyjádření zapojení vybraných svalových skupin při rozcvičení dynamickým strečinkem
|
Svalová skupina |
Počet opakování |
|
Svaly krku |
28x |
|
Svaly pletence ramenního |
48x |
|
Svaly trupu |
32x |
|
Svaly dolních končetin |
68x |
Tabulka 3 Kvantitativní vyjádření zapojení vybraných svalových skupin při rozcvičení PNF strečinkem
|
Svalová skupina |
Fáze napnutí (s) |
Fáze natažení (s) |
Počet cviků |
Celkový čas (s) |
|
Svaly krku |
15 |
15 |
3 |
90 |
|
Svaly pletence ramenního |
15 |
15 |
4 |
120 |
|
Svaly trupu |
15 |
15 |
4 |
120 |
|
Svaly dolních končetin |
15 |
15 |
8 |
240 |
Pro zjištění úrovně explozivní síly dolních končetin byly zvoleny následující testy:
Test vertikálního výskoku (Sargentův test)
Měření se provádí na zdi, kde nejprve vyznačíme maximální vertikální dosah paží vstoje a poté maximální dosah při výskoku. Pro zvýšení přesnosti měření je vhodné natřít konečky prstů smývatelnou barvou (Grasgruber, 2009). Pokus byl sledován a zaznamenán vždy dvěma examinátory.
Skok daleký z místa odrazem snožmo
TO stojí v normálním postavení, špičkami nohou těsně u odrazové čáry. Ze stoje mírně rozkročného vykoná podřep, zapaží a za současného švihnutí pažemi se snožmo odrazí a snaží doskočit co nejdále. TO dopadne na obě chodidla a zůstane stát. Měří se poslední dotyk paty chodidla, která je blíže k odrazové čáře (Neumann, 2003). V tomto měření nesměla TO udělat přešlap. Pokus byl sledován a zaznamenán vždy dvěma examinátory.
Pro zjištění úrovně explozivní síly horních končetin byl zvolen následující cvik:
Hod medicinbalem (2 kg) obouruč z místa
TO stojí mírně rozkročena čelem ke směru hodu, špičky nohou jsou těsně u odhodové čáry. Medicinbal má TO nad hlavou, vykoná nápřah spojený se záklonem trupu a odhodí medicinbal obouruč co nejdál vpřed (Neumann, 2003). Pokus byl sledován a zaznamenán vždy dvěma examinátory.
Pro komparaci efektu dynamického a PNF strečinku na vybrané testy explozivní síly byl použit parametrický t-test. Kritická hladina významnosti byla stanovena na 5% hladině.
Výsledky
Na základě výsledků parametrického t-testu můžeme konstatovat, že na zvolené hladině významnosti (p< 0,05) nebyly nalezeny statisticky významné diference v aplikaci dynamického a PNF strečinku v testu vertikálního výskoku (p = 0,176). Obdobné výsledky jsme zaznamenali i v testu skoku dalekého z místa odrazem snožmo (p = 0,476) a v testu hodu medicinbalem z místa (p = 0,383).
V testu vertikálního výskoku dosáhlo 11 TO lepšího výkonu po aplikaci dynamického strečinku, 3 TO po aplikaci PNF strečinku a 1 TO dosáhla stejného výsledku v obou měřeních. (tabulka 4)
V testu skoku dalekého z místa dosáhlo 13 TO lepšího výkonu po aplikaci dynamického strečinku a 2 TO po aplikaci PNF strečinku. (tabulka 5)
V testu hodu medicinbalem obouruč z místa dosáhlo 10 TO lepšího výkonu po aplikaci dynamického strečinku a 5 TO po aplikaci PNF strečinku. (tabulka 6)
Z výsledků vyplývá, že po aplikaci dynamického strečinku byl dosažen vyšší průměrný výkon ve všech testech, než u aplikace PNF strečinku. I přes zmíněnou statistickou nevýznamnost, můžou být výsledky zajímavé pro praxi.
Tabulka 4 Dosažené výkony a základní statistické charakteristiky vertikálního výskoku (n=15)
|
VERTIKÁLNÍ VÝSKOK |
|||
|
TO |
Dynamický - dosah ruky |
PNF - dosah ruky |
Rozdíl (dynamický – PNF) |
|
1. |
57 |
54 |
3 |
|
2. |
53 |
44 |
9 |
|
3. |
54 |
55 |
-1 |
|
4. |
61 |
48 |
13 |
|
5. |
54 |
54 |
0 |
|
6. |
58 |
54 |
4 |
|
7. |
61 |
59 |
2 |
|
8. |
56 |
57 |
-1 |
|
9. |
60 |
57 |
3 |
|
10. |
44 |
43 |
1 |
|
11. |
52 |
46 |
6 |
|
12. |
63 |
67 |
-4 |
|
13. |
55 |
52 |
3 |
|
14. |
50 |
45 |
5 |
|
15. |
62 |
57 |
5 |
|
počet (n) |
15 |
15 |
|
|
min |
44 |
43 |
|
|
max |
63 |
67 |
|
|
medián |
56 |
54 |
|
|
průměr |
56 |
52,8 |
|
|
(x) |
|||
|
s |
5,141 |
6,581 |
|
Tabulka 5 Dosažené výkony a základní statistické charakteristiky skoku dalekého z místa (n=15)
|
SKOK DALEKÝ Z MÍSTA |
|||
|
TO |
dynamický |
PNF |
rozdíl (dynamický - PNF) |
|
1. |
2,65 |
2,63 |
0,02 |
|
2. |
2,59 |
2,52 |
0,07 |
|
3. |
2,48 |
2,56 |
-0,08 |
|
4. |
2,3 |
2,21 |
0,09 |
|
5. |
2,64 |
2,63 |
0,01 |
|
6. |
2,52 |
2,49 |
0,03 |
|
7. |
2,67 |
2,64 |
0,03 |
|
8. |
2,41 |
2,36 |
0,05 |
|
9. |
2,54 |
2,47 |
0,05 |
|
10. |
2,22 |
2,18 |
0,04 |
|
11. |
2,52 |
2,4 |
0,12 |
|
12. |
2,82 |
2,79 |
0,03 |
|
13. |
2,6 |
2,47 |
0,13 |
|
14. |
2,42 |
2,44 |
-0,02 |
|
15. |
2,48 |
2,45 |
0,03 |
|
počet (n) |
15 |
15 |
|
|
min |
2,22 |
2,18 |
|
|
max |
2,82 |
2,79 |
|
|
medián |
2,52 |
2,47 |
|
|
průměr |
2,524 |
2,483 |
|
|
(x) |
|||
|
s |
0,151 |
0,161 |
|
Tabulka 6 Dosažené výkony a základní statistické charakteristiky hodu medicinbalem obouruč z místa (n=15)
|
HOD MEDICINBALEM |
|||
|
TO |
dynamický |
PNF |
rozdíl (dyna.-PNF) |
|
1. |
8,8 |
8,4 |
0,4 |
|
2. |
6,7 |
7,1 |
-0,4 |
|
3. |
8,7 |
7,9 |
0,8 |
|
4. |
10,3 |
8,7 |
1,6 |
|
5. |
10,6 |
10,4 |
0,2 |
|
6. |
10,9 |
9,9 |
1 |
|
7. |
10,5 |
8,7 |
1,8 |
|
8. |
8,9 |
9,1 |
-0,2 |
|
9. |
8,7 |
8,9 |
-0,2 |
|
10. |
8,4 |
9 |
-0,6 |
|
11. |
9,1 |
8,2 |
0,9 |
|
12. |
11,2 |
11,4 |
-0,2 |
|
13. |
10,6 |
10,1 |
0,5 |
|
14. |
8,2 |
8,1 |
0,1 |
|
15. |
8,2 |
7,6 |
0,6 |
|
počet (n) |
15 |
15 |
|
|
min |
6,7 |
7,1 |
|
|
max |
11,2 |
11,4 |
|
|
medián |
8,9 |
8,7 |
|
|
průměr |
9,32 |
9,247 |
|
|
(x) |
|||
|
s |
1,286 |
1,18 |
|
Shrnutí
Z uvedených výsledků lze vyvodit následující závěry.
- Rozdíl v efektu dynamického a PNF strečinku na predefinované zatížení silově-explozivního charakteru nebyl ani u jednoho testu statisticky významný. Sportovní výkon ovšem není jenom statistika. Zvýšení výkonu i o pár cm může být pro trenéra důležitý ukazatel. Důvod, proč nebyla prokázána statistická významnost, můžeme hledat ve výzkumném designu. Existuje mnoho způsobů aplikace dynamického strečinku (odlišnost cviků, frekvence provádění, délka provádění, počet opakování, rychlost provádění). Obdobně lze v různých variantách provádět i PNF strečink (aktivně, pasivně – za pomoci druhé osoby, atd.).
- V našem výzkumu jsme sledovali aktuální, krátkodobý efekt na explozivní sílu. Do budoucna by bylo vhodné provést studii s různými variantami dynamického a PNF strečinku. Zajímavá by byla rovněž studie s dlouhodobější aplikací zmíněných druhů strečinku a srovnání s krátkodobými účinky ve vztahu k explozivním silovým schopnostem.
Prezentované výzkumné šetření, při němž byl zjišťován efekt aplikace dvou odlišných druhů strečinku (dynamický, PNF) na vybrané schopnosti silově-explozivního charakteru, bylo spolufinancováno z projektu specifického výzkumu studentů MUNI/A/0992/2010 (řešitel Cacek, J., et al.)