Sportovní hry představují důležitou součást současných vzdělávacích programů základních škol. Hlavní princip jakékoliv hry představuje soutěživý prožitek a s tímto související vlastní seberealizace ve hře. Psotta, Velenský (2001) kriticky zhodnotili současné koncepce výuky sportovních her, které jsou založeny na technickém přístupu, integrovaném způsobu a nestrukturovaném přístupu k jejich výuce. Podle mnohých autorů (Hönl, Adolph, Böttcher, & Pollmann 1992; Morales, Silva, Matias, & Greco, 2009; Tůma, 1993) představuje integrovaný způsob výuky nejefektivnější prostředek k osvojení sportovních her. Tento způsob výuky v sobě kombinuje nácvik sportovních dovedností spolu s různými variantami průpravných her v konkrétní sportovní hře. Jeden z prostředků, který napomáhá k rychlejšímu osvojení kolektivní hry na začátečnické úrovni, představují manipulační cvičení s míčem. Vliv manipulačních cvičení na rozvoj obratnostních schopností prezentuje řada autorů (Čegan, & Klimt, 1997; Dobrý, & Velenský, 1980; Hönl et al., 1992; Tůma, 1993). Jsou využívána cvičení zaměřená na kutálení, obtáčení, vyhazování a chytání míče.
Problém
Není zřejmé, jak velký vliv mají manipulační cvičení na dovednost manipulace s míčem při dalším osvojování sportovních dovedností. Existuje předpoklad, že manipulační cvičení, u nichž bude zjištěn vysoký vliv na dovednost manipulace s míčem. Pro potvrzení tohoto předpokladu jsme se rozhodli využít metodiku dle Wolfa (1986). Ten velikost vlivu manipulované proměnné určuje pomocí indexu Size effect (dále jen ES), který pokud je 0,5 a vyšší, je chápán jako významná změna v praktických dovednostech.
Cíle a hypotézy
Cílem práce je zjistit u vybraných manipulačních cvičení velikost vlivu na dovednost manipulace s míčem mezi vstupním a výstupním měřením u experimentální skupiny vyjádřeném ES u žáků 6. a 7. tříd základní školy.
Zjistit rozdíly mezi experimentální a kontrolní skupinou ve stupni osvojení vybraných manipulačních cvičení u žáků 6. a 7. tříd základní školy.
Ze stanoveného cíle vyplývají hypotézy:
- H1: U jednotlivých manipulačních cvičení bude zjištěn vysoký věcně významný vliv na dovednost manipulace s míčem mezi vstupním a výstupním měřením v rámci experimentální skupiny vyjádřeným ES ve prospěch výstupního měření.
- H2: Bude zjištěn vysoký věcně významný vliv (ES) všech manipulačních cvičení na dovednost manipulace s míčem mezi experimentální a kontrolní skupinou ve prospěch experimentální skupiny.
Metoda
Testování se účastnilo 18 chlapců šesté třídy s průměrným věkem 11,5 let, průměrná tělesná hmotnost 46,8 kg, průměrná tělesná výška 154,4 cm a 37 chlapců sedmé třídy s průměrným věkem 12,8 let, průměrná tělesná hmotnost 50,2 kg, průměrná tělesná výška 159,6 cm, ze ZŠ Mitušova v Ostravě-Hrabůvce.
Popis experimentu
Experiment je připraven jako klasický dvouskupinový experiment jediného rozdílu. Manipulovanou proměnnou (y) představuje deset vybraných manipulačních cvičení. Závislou proměnnou (y´) představuje dovednost manipulace s míčem. Manipulovaná proměnná (y) byla aplikována do vyučovacích jednotek zaměřených na nácvik basketbalových dovedností po dobu 8 týdnů ve frekvenci dvou vyučovacích jednotek týdně u experimentální skupiny (E) v čase 20 minut v každé vyučovací jednotce. U kontrolní skupiny (K) byl obsah, počet a frekvence vyučovacích jednotek stejný s výjimkou absence manipulované proměnné (y). Kontrolované proměnné byly definovány pro obě skupiny (E), (K) shodně. Kontrolované proměnné: x1 učitel, x2 vyučovací metody, x3 obsah učiva, x4 materiální podmínky.
Pro potřeby experimentu byli žáci každého ročníku náhodně rozdělení do dvou skupin. V sedmém ročníku čítala experimentální skupina (E) 19 žáků a kontrolní skupina (K) 18 žáků. V šestém ročníku byly počty u experimentální skupiny (E) 12 žáků, avšak u kontrolní skupiny došlo v průběhu experimentu ke snížení počtu žáků pouze na 6 (K).
Protokol
Pro experiment byla na základě mnohaletých praktických zkušeností autorů vybrána níže uvedená nestandardizována testová baterie. Jednotlivé testy byly vybrány s ohledem na všechna kritéria herní předpřípravy, tj. kutálení, obtáčení, podávání a vyhazování míče. Na základě těchto kritérií byly vybrány níže uvedené testy, které byly aplikovány v uvedeném pořadí:
- Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, kutálet míč kolem pravé nohy a navázat kutálením kolem levé nohy. Musíme vytvořit „osmičku“ kolem obou nohou.
- Tři kroky vpřed a vzad, žák kutálí míč vždy mezi nohama.
- Žák obtáčí míč kolem hlavy, pak kolem trupu a nakonec kolem kotníků.
- Žák vyhazuje svou silnější rukou zpoza ramene míč, který chytá oběma rukama.
- Obtáčení ve stoji rozkročném, pravou vpřed kolem nohou po dráze „osmičky“ mezi nohama.
- Tři kroky vpřed a vzad, žák si při každém kroku musí předat míč z jedné ruky do druhé.
- Žák vyhodí míč nad sebe, otočí se kolem své osy o 360° a chytne míč ve výchozí pozici.
- Stoj rozkročný, míč je držen pravou rukou ve vzpažení, pokrčit paži v lokti, míč za hlavu. Mezi lopatkami předat míč z pravé do levé ruky. Nedosáhne-li cvičenec k druhé ruce, nechá míč sklouznout po zádech.
- Stoj spatný, vyhodit míč oběma rukama do výšky, tlesknout za svými zády, chytit míč.
- Mírný stoj rozkročný, míč držet jednou rukou před tělem, druhou za tělem mezi lýtky pokrčených nohou. Pustit míč a měnit pozici rukou, míč nesmí dopadnout na zem.
Na začátku experimentu proběhlo vstupní testování u experimentální (E) i kontrolní skupiny (K). Pravidla testování byla stanovena takto:
Testovaná osoba měla za úkol provést u každého testu pět úspěšných provedení testu.
Byl měřen výsledný čas u každé testované osoby, za který provedla pět úspěšných provedení cvičení.
Jako skóre testu byl použit průměrný čas získaný od dvou nezávislých pozorovatelů.
Skóre testu poté představoval výsledný čas v sekundách.
Organizačně byly testované osoby rozděleny do trojic, kde jeden z trojice byl testován a zbylé dvě testované osoby měly připravené rezervní míče pro případ ztráty míče u právě testované osoby.
Mezi jednotlivými testy byl u každé trojice dodržován čas odpočinku minimálně dvě minuty.
Testované osoby byly před zahájením měření motivovány.
Pro testování byl použit standardní basketbalový míč vhodný pro tuto kategorii.
Po absolvování výukového programu po dobu osmi týdnů bylo provedeno výstupní měření u experimentální a kontrolní skupiny dle stejných pravidel a podmínek.
Statistická analýza
Velikost vlivu manipulačních cvičení na dovednost manipulace s míčem byla posouzena pomocí effect of size (ES).
Výsledky a diskuse
Posouzení velikosti vlivu na dovednost manipulace s míčem bylo provedeno pomocí indexu effect of size (ES), (Bartůněk, 2005). Byl zjišťován vliv v rámci experimentální skupiny mezi vstupním a výstupním měřením, a dále vliv na dovednost manipulace s míčem u výstupního měření mezi experimentální a kontrolní skupinou. Výsledky velikosti vlivu na obě uvedené situace prezentuje tabulka 3.
Tabulka 3 Velikost vlivu (ES)
|
Manipulační cvičení |
ES mezi vstupním a výstupním měřením u experimentální skupiny |
ES mezi experimentální a kontrolní skupinou (výstupní měření) |
|
1 |
1,2* |
0,9* |
|
2 |
0,5* |
0,4 |
|
3 |
0,5* |
0,2 |
|
4 |
0,5* |
1,3* |
|
5 |
0,5* |
0,3 |
|
6 |
0,3 |
0 |
|
7 |
0,8* |
1,6* |
|
8 |
1* |
1* |
|
9 |
0,5* |
0,8* |
|
10 |
0,5* |
1* |
*…významná hodnota podle pravidla (Bartůněk, 2005)
Velikost vlivu ES, která je 0,5 a vyšší, je chápána jako významná změna v praktických dovednostech (Wolf, 1986). Pro naše potřeby jsme zvolili z věcně významného hlediska velikost ES 0,5 jako spodní hranici pro posouzení dostatečného pozitivního vlivu jednotlivých manipulačních cvičení na dovednost manipulace s míčem.
Pozitivní vliv byl prokázán u všech manipulačních cvičení v rámci experimentální skupiny. Velmi vysokého vlivu bylo dosaženo u manipulačního cvičení 1 (ES=1,2), cvičení 8 (ES=1) a u manipulačního cvičení 7 (ES=0,8). Stejný shodný vysoký vliv (ES=0,5) byl zaznamenán u manipulačního cvičení 4, 9, 2, 5, 3 a 10. Z věcně významného hlediska byla zjištěna nedostatečná velikost vlivu u manipulačního cvičení 6 (ES=0,3).
Pozitivní vliv byl prokázán u všech manipulačních cvičení ve výstupním měření mezi experimentální a kontrolní skupinou, s výjimkou cvičení 6 (ES=0), kde nebyl prokázán žádný vliv mezi experimentální a kontrolní skupinou. Velmi vysoký vliv byl prokázán u manipulačních cvičení 7 (ES=1,6), 4 (ES=1,3), 8 (ES=1), 10 (ES=1), 1 (ES=0,9) a u cvičení 9 (ES=0,8). Z hlediska věcné významnosti byl zjištěn nedostatečný vliv u manipulačních cvičení 2 (ES=0,4), 5 (ES=0,3) a u cvičení 3 (ES=0,2).
Shrnutí pro teorii
H1 hypotézu zamítáme, protože vysoký vliv jednotlivých manipulačních cvičení na dovednost manipulace s míčem v rámci experimentální skupiny byl zjištěn u všech manipulačních cvičení s výjimkou manipulačního cvičení 6 (předávání míče v chůzi).
H2 hypotézu zamítáme, protože vysoký vliv jednotlivých manipulačních cvičení na dovednost manipulace s míčem byl potvrzen ve prospěch experimentální skupiny pouze u manipulačních cvičení 7 (chytání míče po obratu o 360°), 4 (vyhazování míče za zády s následným chytáním), 8 (kutálení míče z jedné ruky do druhé přes záda), 10 (vyhazování a chytání míče mezi nohama), 1 (kutálení míče osmičkou ve stoji rozkročném) a u cvičení 9 (vyhazování a chytání míče s tlesknutím). U ostatních manipulačních cvičení nebyl věcně významný vliv zjištěn.
Shrnutí pro praxi
Na základě formulovaných podmínek byl prokázán vysoký věcně významný vliv manipulačních cvičení na dovednost manipulace s míčem u cvičení 7 (chytání míče po obratu o 360°), 4 (vyhazování míče za zády s následným chytáním), 8 (kutálení míče z jedné ruky do druhé přes záda), 10 (vyhazování a chytání míče mezi nohama), 1 (kutálení míče osmičkou ve stoji rozkročném) a u cvičení 9 (vyhazování a chytání míče s tlesknutím).
Velmi vysoký vliv mezi experimentální a kontrolní skupinou byl zjištěn u manipulačních cvičení, kde subjekt nemá míč po celou dobu provádění cvičení pod kontrolou.
Nedostatečný vliv byl prokázán u cvičení, kde může subjekt kontrolovat míč po celou dobu provádění cvičení.
Cvičení s možností kontroly po celou dobu provádění nepřinášejí požadovaný vliv na dovednost manipulace s míčem, protože subjekt je schopen provádět ve stejné kvalitě bez nutnosti opakovaného osvojování v rámci vyučovací jednotky.
Už druhá zkušenost u cvičení s plnou kontrolou vede k velkému zlepšení kvality provedení vyjádřené dosaženým časem. Obtížnost cvičení není velká vlivem přímé kontroly nad míčem.
Pro rozvoj dovednosti manipulace s míčem doporučujeme využívat převážně cvičení s částečnou kontrolou subjektu.
Na základě výsledků práce doporučujeme pro rozvoj dovednosti manipulace s míčem cvičení 7 (chytání míče po obratu o 360°), 4 (vyhazování míče za zády s následným chytáním), 8 (kutálení míče z jedné ruky do druhé přes záda), 10 (vyhazování a chytání míče mezi nohama), 1 (kutálení míče osmičkou ve stoji rozkročném) a u cvičení 9 (vyhazování a chytání míče s tlesknutím).
(brož. vaz., s. 77 - 86)