Pohybové a volnočasové aktivity žáků základní školy

 

Monitorování pohybové aktivity na různých vzorcích populace nám umožňuje zjistit aktuální stavy a přijímat účinná opatření na cílené změny těchto stavů. Je to jedna z podstatných úloh pedagogické kinantropologie. Cílem našeho šetření bylo monitorování a následná analýza pravidelně prováděných volnočasových aktivit žáků a žákyň 6. a 9. ročníků sportovních a paralelních standardních tříd základní školy. Záměrem bylo zjistit objem, strukturu a preferenci jednotlivých aktivit. Relevantní data byla získaná analýzou sociologického dotazníku COMPASS II (Rychtecký, 2007) a záznamního archu pohybové aktivity (Frömel, Novosad & Svozil, 1999). Analýza dat identifikovala strukturu sportovních a nesportovních aktivit, které ve svém souhrnu představují aktivní pohybový režim, který přispívá k rozvoji zdraví a osobnosti monitorovaných žáků.

Životní styl mládeže se projevuje vědomým i neuvědomovaným výběrem mezi množinou vzorců chování a sportovních i nesportovních aktivit. Na možnostech výběru konkrétních aktivit se významně podílí rodinné, školní i mimoškolní nabídky a možnosti, které sociální prostředí žákům v utváření jejich životního stylu nabízí (Rychtecký, 2006, 2007).

Integrální součástí životního stylu je pohybová aktivita. Vhodně strukturovaná pohybová aktivita odpovídajícího trvání a intenzity je považována za nezbytný předpoklad nejen pro upevňování zdraví školní populace, ale i pro osobnostní rozvoj žáků. Termín “pohybová aktivita” vychází ze základní myšlenky pochopit pohybovou aktivitu jako prostředek udržení rovnováhy mezi subjektivním pocitem fyzického a psychického zdraví, jako prostředek socializace v celém populačním spektru. Představuje široký komplex pohybového chování člověka, souhrn všech motorických aktivit, kterými jedinec zvyšuje svou tělesnou zdatnost, upevňuje zdraví a rozvíjí osobnost. Nezužuje se však jen na činnost tělovýchovnou a sportovní, ale podílí se na něm veškerá činnost ve volném čase, včetně rozmanitých aktivit netělovýchovného charakteru (Bunc, 1996; Carpensen, Powell & Christenson, 1985; Dobrý, 2008; Frömel, Novosad & Svozil, 1999; Chmelík et al., 2007; Kárníková & Vaníčková, 1994; Mitáš et al., 2007; Pate et al., 2002; Sallis, 2000; Sigmund, 2007; Stackeová, 2009).

Volný čas a jeho definice jsou předmětem současných diskusí. K jeho nejčastějším charakteristikám patří: doba, která není vyplněna povinnostmi; možnost svobodné volby činnosti, které přinášejí uspokojování potřeb a zájmů a přispívají k pozitivnímu rozvoji sociálních vztahů a osobnosti žáků (Hodaň & Dohnal, 2005). V našem pojetí představuje volný čas dobu po skončení vyučování oproštěnou od školních a domácích povinností.

Cíl a úkoly studie

Cílem studie je zjistit a analyzovat strukturu, frekvenci a objem volnočasových aktivit žáků a žákyň šestých a devátých ročníků sportovních a standardních tříd základní školy.

Zajímalo nás, zda náplň volného času probandů ve sportovních třídách není jednostranně orientovaná jen na sportovní činnosti, ale obsahuje i další aktivity, které jsou přínosem pro komplexní rozvoj osobnosti žáků. Ve standardních třídách pak postavení pravidelně prováděných pohybových a sportovních aktivit ve spektru ostatních aktivit.

Úkoly:

• zjistit pravidelně prováděné aktivity ve volném čase, jejich preferenci a význam, jaký žáci jednotlivým aktivitám přisuzují
• posoudit, jakou pozici ve spektru pravidelně prováděných aktivit zaujímají ve sportovních třídách nepohybové aktivity
• posoudit, jakou pozici ve spektru pravidelně prováděných aktivit zaujímají ve standardních třídách sportovní aktivity
• zjistit časový objem realizované pohybové a sportovní aktivity a posoudit její úroveň

Metodika

Monitorování proběhlo v habituálním týdnu od 19. do 23. září 2011 za velmi dobrých klimatických podmínek, které umožnily plné využití volného času. Zkoumáním prošlo a dotazníky vyplnilo celkem 100 žáků, z toho 48 žáků sportovních tříd se zaměřením na atletiku a 52 žáků paralelních standardních tříd záměrně vybrané Základní školy Englišova v Opavě. Škola dosahuje ve sportovních soutěžích mimořádných celorepublikových úspěchů. Sportovní třídy jsou třídy se speciálním sportovním zaměřením na atletiku. Jsou dotovány pěti hodinami tělesné výchovy týdně a na ně navazují v 6. ročnících 3 a v 9. ročnících 4 tréninkové jednotky. Standardní třídy jsou běžné třídy s dotací dvou hodin tělesné výchovy týdně.

Vycházeli jsme z validních metod, které jsou v současnosti uplatňované při monitorování pohybové aktivity školní populace. Druh, rozsah a preferenci volnočasových aktivit jsme zjišťovali prostřednictvím dotazníku COMPASS II (Rychtecký, 2006). Úkolem respondentů bylo vyznačit ve spektru 21 aktivit ty, které provádějí pravidelně, a posoudit podle předložené škály význam jednotlivých aktivit.

Aktivity: 1 – poslech hudby; 2 – hra na hudební nástroj; zpívání ve sboru; 3 – sledování televize / videa; 4 – vydělávání peněz; 5 – loudání a povídání s přáteli; 6 – schůzky s chlapcem/dívkou opačného pohlaví; 7 – práce na počítači/počítačové hry; 8 – hraní karet, videohry; 9 – četba (knihy, časopisy); 10 – studium jazyků; 11 – organizování soutěživých sportů; 12 – návštěvy sportovních utkání, soutěží; 13 – návštěvy večírků, tance; 14 – zájmy (hobby); 15 – relaxace, denní snění; 16 – nakupování; 17 – návštěvy kin, divadel, koncertů; 18 – dobrovolná práce, sociální činnost; 19 – návštěvy mládežnických klubů, místních center; 20 – návštěvy příbuzných, pomoc v domácnosti; 21 - rekreační, organizovaný, neorganizovaný sport.

Standardizovaným archem „Záznam týdenní pohybové aktivity“ (Frömel, Novosad & Svozil, 1999) jsme zjišťovali primární informace o časovém zapojení žáků do jednotlivých druhů pohybových aktivit. Úkolem žáků bylo v jednotlivých dnech habituálního týdne zaznamenávat časové údaje (min.den^-1) o konkrétní pohybové aktivitě. Pravidelné vyplňování záznamního archu dozorovaly třídní učitelky.

Při posuzování časových ukazatelů pohybové aktivity jsme vycházeli z údajů prezentovaných Frömelem, Novosadem a Svozilem (1999) a dalšími autory (Chmelík et al., 2007; Kárníková & Vaníčková, 1994; Mitáš et al., 2007; Pate et al., 2002; Sallis, 2000; Sigmund, 2007; Stackeová, 2009).

Pro identifikaci dat a jejich následnou interpretaci jsme použili analyticko-syntetickou metodu. Při statistickém zpracování výsledků jsme vzhledem k typu proměnných jako míře polohy a rozptylu použili medián (Me), průměr (M) a směrodatnou odchylku (Sd).

Velkou pozornost jsme věnovali před vlastním monitorováním instruktáži, při které byli žáci podrobně seznámeni se způsobem vyplňování obou dotazníků.

Výsledky a diskuse

Volnočasové aktivity ve sportovních třídách

Analýza dotazníků Compass II identifikovala v obou souborech 15 nejčastěji pravidelně prováděných volnočasových aktivit. Dokumentuje významné postavení rekreačního, organizovaného a neorganizovaného sportu a relativně vysokou oblibu dalších aktivit.

Graf 1 Struktura volnočasových aktivit (%)

Legenda: 1 – poslech hudby; 2 – práce na počítači/ počítačové hry; 3 – rekreační, organizovaný, neorganizovaný sport; 4 – relaxace, denní snění; 5 – loudání a povídání s přáteli; 6 – záliby (hobby); 7 – četba (knihy, časopisy); 8 – studium jazyků; 9 – schůzky s chlapcem/s dívkou opačného pohlaví; 10 – návštěvy sportovních utkání, soutěží; 11 – organizování sportovních utkání, soutěživých sportů; 12 – sledování televize/videa; 13 – návštěvy kin, divadel, koncertů; 14 – dobrovolná práce, sociální činnost; 15 – vydělávání peněz.

Uvedené aktivity jsme seřadili. Vycházeli jsme přitom z jejich četnosti a z hodnocení jejich významu žáky podle škály: jsou pro mě velmi významné, významné, málo významné, nevýznamné. Na tomto základě jsme popsali strukturu aktivit v obou monitorovaných souborech. Marginální rozdíly v četnostech jednotlivých aktivit mezi ročníky obou souborů, bez ohledu na věk a pohlaví žáků, nám umožňují prezentovat výsledky souhrnně.

Tabulka 1 Pořadí volnočasových aktivit – sportovní třídy

Aktivity	6. r. H	9. r. H	6. r. D	9. r. D	Me
Sportovní aktivity	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %
Poslech hudby	70 %	75 %	70 %	80 %	72,5 %
Loudání a povídání s přáteli	55 %	65 %	65 %	70 %	65 %
Sledování televize/videa	60 %	50 %	70 %	60 %	60 %
Návštěvy sportovních utkání	45 %	50 %	40 %	50 %	47,5 %
Práce na počítači / počítačové hry	50 %	40 %	55 %	40 %	45,5 %
Schůzky s chlapcem / dívkou	35 %	50 %	40 %	55 %	45 %
Četba (knihy, časopisy)	30 %	45 %	35 %	45 %	40 %
Studium cizích jazyků	30 %	35 %	40 %	55 %	37,5 %
Organizování sportovních utkání	40 %	50 %	25 %	30 %	35 %
Návštěvy kin, divadel, koncertů	30 %	40 %	30 %	50 %	35 %
Vydělávání peněz	30 %	40 %	30 %	40 %	35 %
Záliby (hobby)	30 %	35 %	25 %	40 %	32,5 %
Relaxace, denní snění	25 %	30 %	25 %	25 %	25 %
Dobrovolná práce, sociální činnost	20 %	30 %	30 %	35 %	30 %

Legenda: 6. r. - H – 6. ročník hoši; 9. r. - H – 9. ročník hoši; 6. r. - D – 6. ročník dívky; 9. r. - D – 9. ročník dívky; Me – medián

K nejpreferovanějším a z pohledu žáků velmi významným aktivitám patří: rekreační, organizovaný, neorganizovaný sport, poslech hudby, loudání a povídání s přáteli, sledování televize/videa.

K méně preferovaným a z pohledu žáků významným aktivitám patří: návštěvy sportovních utkání, práce na počítači/počítačové hry, schůzky s chlapcem/dívkou opačného pohlaví, četba (knihy, časopisy), studium cizích jazyků, organizování sportovních utkání, vydělávání peněz.

K málo preferovaným a z pohledu žáků málo významným aktivitám patří: záliby-(hobby), relaxace, denní snění, dobrovolná práce, sociální činnost.

K nevýznamným: hra na hudební nástroj, zpívání ve sboru; hraní karet; návštěvy večírků; návštěvy mládežnických klubů.

Kromě předpokládaného výsadního postavení pohybových a sportovních aktivit tvoří náplň volného času žáků a žákyň širší spektrum dalších pravidelně prováděných aktivit, které přispívají ke komplexnějšímu rozvoji sociálních vztahů a osobnosti žáků.

Volnočasové aktivity ve standardních třídách

Graf 2 Struktura volnočasových aktivit (%)

Tabulka 2 Pořadí volnočasových aktivit – standardní třídy

Aktivity	6. r. H	9. r. H	6. r. D	9. r. D	Me
Poslech hudby	65 %	80 %	70 %	80 %	75 %
Sportovní aktivity	70 %	75 %	65 %	70 %	70 %
Sledování televize/videa	60 %	50 %	70 %	60 %	60 %
Loudání a povídání s přáteli	55 %	50 %	55 %	60 %	55 %
Schůzky s chlapcem/ dívkou	30 %	60 %	35 %	70 %	52,5 %
Studium cizích jazyků	35 %	50 %	55 %	60 %	50,5 %
Práce na počítači / počítačové hry	55 %	40 %	50 %	40 %	45 %
Četba (knihy, časopisy)	30 %	40 %	45 %	55 %	42,5 %
Návštěvy kin, divadel, koncertů	35 %	40 %	40 %	55 %	40 %
Relaxace, denní snění	40 %	35 %	45 %	40 %	40 %
Návštěvy sportovních utkání	40 %	50 %	30 %	35 %	37,5 %
Záliby (hobby)	20 %	30 %	30 %	35 %	30 %
Vydělávání peněz	25 %	30 %	35 %	40 %	27,5 %
Dobrovolná práce, sociální činnost	20 %	25 %	30 %	40 %	27,5 %
Organizování sportovních utkání	20 %	25 %	15 %	25 %	22,5 %

Legenda: 6. r. - H – 6. ročník hoši; 9. r. - H – 9. ročník hoši; 6. r. -D – 6. ročník dívky; 9. r. - D – 9. ročník dívky; Me – medián

Struktura volnočasových aktivit se do značné míry shoduje se strukturou ve sportovních třídách, rozdíly jsou jen okrajové.

K dominantním (velmi významným) aktivitám bez ohledu na věk a pohlaví probandů náleží: poslech hudby, rekreační, organizovaný, neorganizovaný sport, sledování televize/videa, loudání a povídání s přáteli, schůzky s chlapcem/dívkou opačného pohlaví, studium cizích jazyků.

K významným: práce na počítači/počítačové hry, četba (knihy, časopisy), návštěvy kin, divadel, koncertů, relaxace, denní snění, návštěvy sportovních utkání.

K málo významným: záliby-hobby, vydělávání peněz, dobrovolná práce, sociální činnost, organizování sportovních utkání.

Ve spektru uvedených aktivit zaujímají překvapivě významné postavení pohybové a sportovní aktivity, které jsou předpokladem pro rozvoj zdraví a zdravý životní styl.

Diference mezi sportovními a standardními třídami se vztahují k návštěvám sportovních utkání, organizování sportovních soutěží s větší preferencí žáků sportovních tříd.

Diference mezi chlapci a děvčaty se v obou souborech váží k četbě; ke studiu cizích jazyků s větší preferencí dívek. K práci na počítači/ /počítačovým hrám; návštěvám sportovních utkání, s větší preferencí chlapců.

V devátých ročnících se bez ohledu na pohlaví žáků pravidelné provádění některých aktivit zvyšuje: poslech hudby; schůzky s chlapcem/s dívkou opačného pohlaví; částečně četba; studium jazyků; návštěvy kin, divadel, koncertů. Naopak klesá: relaxace, denní snění; loudání a povídání s přáteli; dobrovolná práce, sociální činnost. Pozitivní je, že „sedavé aktivity“, tj. pravidelné sledování televize a videa, práce na počítači/ počítačové hry a další neužitečné aktivity, hraní karet, videohry, již nejsou v popředí zájmů žáků a žákyň 9. ročníků. Rozdíly jsou však marginální, spíše nahodilé, než systémové.

Komparace struktury netělovýchovných aktivit s výsledky, které uvádí Rychtecký (2006), ukazuje na výraznou shodu v dominantních aktivitách: poslech hudby; schůzky s chlapcem/s dívkou opačného pohlaví; loudání a povídání s přáteli.

Na základě uvedených preferencí jednotlivých pravidelně prováděných aktivit uvádíme hypotetický profil náplně volného času žáků obou souborů bez ohledu na jejich věk a pohlaví.

K aktivitám, které respondenti obou souborů provádějí denně, náleží: rekreační, organizovaný, neorganizovaný sport, poslech hudby a sledování televize/videa.

K pravidelně prováděným aktivitám (jednou a vícekrát týdně) se řadí: loudání a povídání s přáteli, schůzky s chlapcem/s dívkou opačného pohlaví, práce na počítači/počítačové hry, četba, studium cizích jazyků.

Příležitostně realizují návštěvy sportovních utkání, organizování sportovních utkání, návštěvy kin, divadel, koncertů, vydělávání peněz, dobrovolnou práci a sociální činnost.

Struktura pohybových a sportovních aktivit

Data ze záznamního archu umožnila identifikovat jednotlivá konkrétní sportovní odvětví včetně jejich časového objemu.

Graf 3 Struktura pohybových a sportovních aktivit ve sportovních třídách (min/týden)

Legenda: 6. r. – 6. ročník hoši; 9. r. – 9. ročník hoši; 6. r. – 6. ročník dívky; 9. r. –  9. ročník dívky

Celkový týdenní časový objem realizovaných aktivit:

6. ročník hoši M = 910 min., Sd = 182 min., dívky M = 1050 min.,

Sd =210 min.

9. ročník hoši M =1350 min., Sd = 266 min., dívky M = 1190 min.,

Sd = 120 min.

Prezentované výsledky vyjadřují pořadí realizovaných pohybových a sportovních aktivit vzhledem k jejich podílu na celkovém objemu pohybové aktivity:

V 6. ročníku ve sportovních třídách převažují individuální pohybové aktivity.

U hochů: cyklistika, kolečkové brusle (260 min.−28 %), skateboard (160 min.−19 %), plavání (140 min.−15 %), fotbal (90 min.−10 %). U dívek: aerobic (240 min.−23 %), cvičení s hudbou, cyklistika (220 min.−21 %), kolečkové brusle (190 min.−18 %), plavání (180 min.−17 %). V 9. ročníku se spektrum sportovních aktivit rozšiřuje o kolektivní sporty.

U hochů je to: florbal (140 min. − 11 %), fotbal a basketbal (120 min. − 9 %). U dívek: florbal (140 min. − 12 %), volejbal (120 min. − 10 %).

V kolektivních hrách jde především o jejich dílčí formy, tj. průpravné hry s menším počtem hráčů, např. hra dva na dva a tři na tři v basketbalu.

V individuálních sportech preferují hoši: cyklistiku − horská kola (260 min.− 20 %), posilování, skateboard, běh-jogging (150 min. − 11 %), plavání a kolečkové brusle (120 min.− 9 %). Dívky: aerobik (250 min. − 21,0 %), plavání a jízda na kole (180 min.−15 %), cvičení s hudbou (120 min.−12 %), jogging a kolečkové brusle (100 min. − 8 %).

Výběr aktivit naznačuje jejich doplňkový a relaxační charakter vzhledem ke sportovní specializaci. Průměrné denní hodnoty ve sportovních třídách: hoši 6. ročník 130 minut, 9. ročník 190 minut, dívky 6. ročník 150 minut, 9. ročník 180 minut, představují vysokou úroveň pohybové aktivity, která je předpokladem pro výrazný přínos zdravotních benefitů a růst sportovní výkonnosti.

Účast v organizovaných pohybových aktivitách je vyšší v 9. ročnících, hoši 39 %, dívky 31 %, v šestých třídách chlapci 15 %, dívky 10 %.

Graf 4 Struktura sportovních aktivit ve standardních třídách (min/týden)

Legenda: 6. r. – 6. ročník hoši; 9. r. – 9. ročník hoši; 6. r. – 6. ročník dívky; 9. r. –  9. ročník dívky

Celkový časový objem realizovaných aktivit:

6. ročník hoši M = 840 min., Sd = 168 min., dívky M = 980 min., Sd = 196 min.

9. ročník hoši M =770 min., Sd = 154 min., dívky M = 700 min., Sd = 140 min.

Prezentované výsledky určují pořadí realizovaných pohybových a sportovních aktivit vzhledem k jejich podílu na celkovém objemu pohybové aktivity. 6. ročník hoši: cyklistika, skateboard (200 min. – 24 %), kolečkové brusle (160 min. – 19 %), fotbal (120 min. – 14 %), běh-jogging (100 min. – 12 %), plavání (60 min. - 7 %). Dívky: cvičení s hudbou a kolečkové brusle (260 min. − 26 %), plavání (240 min. − 25 %), cyklistika (220 min. − 23 %).

9. ročník hoši: cyklistika a skateboard (220 min. − 29 %), fotbal (120 min. − 12 %). dívky: aerobic (220 min. − 33 %), plavání a kolečkové brusle (100 min. − 14 %), volejbal (120 min. − 17 %), florbal a cyklistika (80 min. − 11 %).

Účast žáků v organizovaných pohybových aktivitách je vyšší v devátých třídách (hoši 28 %, dívky 21 %), v šestých třídách je spíše ojedinělá.

Průměrné denní hodnoty ve standardních třídách: hoši 6. ročník 120 minut, dívky 150 minut, představují vysokou úroveň pohybové aktivity, která je předpokladem pro výrazný přínos zdravotních benefitů a růst sportovní výkonnosti. V 9. třídách: hoši 110 minut, dívky 100 minut, představují střední úroveň pohybové aktivity, která přispívá ke kultivaci zdravotně orientované zdatnosti a produkci s ní spojených zdravotních benefitů. Skladba pohybových a sportovních aktivit má ve sportovních i standardních třídách všestranný charakter. Zahrnuje v obsahovém spektru pohybové aktivity, které odpovídají současným požadavkům na aktivní pohybový režim. Na pozitivním a všestranném složení sportovních aktivit v obou souborech, především však ve standardních třídách, se významně podílí školní i mimoškolní nabídka a možnosti. Škola vlastní sportovní areál s běžeckou dráhou, sektory pro technické disciplíny, hřišti na basketbal a volejbal s umělým povrchem. Areál je volně k dispozici pro veřejnost. Rovněž ve městě jsou vyčleněny lokality pro realizaci sportovních aktivit: dráha pro bruslení na kolečkových bruslích, hřiště na basketbal a U rampy pro skateboarding. K dalším faktorům patří vysoká odbornost učitelů tělesné výchovy, kteří učí tělesnou výchovu i ve standardních třídách, a „sportovní klima“ školy.

Komparace skladby uvedených sportovních aktivit se strukturou sportovních aktivit tříd zaměřených na basketbal a běžecké lyžování (Klimtová, 2008) ukazuje na výraznou shodu v dominantních kolektivních i individuálních aktivitách. Hoši: fotbal, florbal, cyklistika, kondice, skateboard; dívky: volejbal, cvičení s hudbou, aerobic.

Shrnutí

Analýza náplně volného času vyčlenila v  souborech sportovních a standardních tříd bez ohledu na věk a pohlaví žáků vyváženou strukturu pravidelně prováděných aktivit, které ve svém souhrnu přispívají k rozvoji sociálních vztahů a osobnosti žáků.

K nejpreferovanějším a velmi významným aktivitám ve sportovních třídách patří: rekreační, organizovaný, neorganizovaný sport, poslech hudby, loudání a povídání s přáteli, sledování televize/videa, další aktivity. Ve standardních třídách: poslech hudby, rekreační, organizovaný, neorganizovaný sport, sledování televize/videa, loudání a povídání s přáteli, schůzky s chlapcem/dívkou opačného pohlaví, studium cizích jazyků. Zjištěné diference jsou marginální, spíše nahodilé než systémové.

Významné místo ve spektru pravidelně prováděných aktivit zaujímají pohybové a sportovní aktivity. Analýza dokumentuje jejich relativně vysokou oblibu i vysokou hladinu subjektivního významu, kterou této aktivitě přisuzují respondenti ve všech monitorovaných třídách. U chlapců sportovních i standardních tříd bez rozdílu věku dominují „sportovně pohybové aktivity“: cyklistika, horská kola, silniční kola, skateboard. V „klasických sportech“ florbal, fotbal, basketbal. U dívek je struktura sportovní orientace zaměřena na aerobic, plavání, cyklistika, bruslení na kolečkových bruslích, volejbal a florbal.

Podle průměrných hodnot denní aktivity (min.den^-1), lze úroveň pohybové aktivity ve sportovních třídách a šestých ročnících standardních tříd posoudit jako velmi vysokou, v devátých ročnících standardních tříd jako střední. Předložené výsledky studie jsou limitovány velikostí souborů sportovních a standardních tříd. 

(brož. vaz., s. 59 - 76)