ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL VE ŠKOLÁCH Z POHLEDU BEZPEČNOSTI
Učitel jako vedoucí zaměstnanec
Materiály jsou určeny všem vedoucím zaměstnancům ve školách a školských zařízeních, mezi které řadíme nejen ředitele a zástupce ředitele škol a školských zařízení, ale také metodiky oboru tělesná výchova, vedoucí předmětových komisí tělesné výchovy a učitele, kteří zastávají funkci vedoucích letních nebo zimních výcvikových kurzů (definice vedoucího pracovníka vychází ze zákoníku práce (ZP) § 11.).
„Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je rovněž vedoucí organizační složky státu“ (zákoník práce, § 11).
Vedoucím pracovníkům pak z § 101, odst. 2 ZP vyplývá povinnost předcházet ohrožení života a zdraví při práci.
„Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají“.
V souladu se zákoníkem práce § 248, odst.1 a § 249 ZP jsou vedoucí zaměstnanci mimo jiné povinni řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců, organizovat práci, vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Dále vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců, zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů, zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.
§ 248 ZP
(1) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.
§ 249 ZP
(1) Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen „škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.
(2) Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké.
(3) Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.
Další povinnosti vedoucího pracovníka jsou vyjmenovány v § 302 ZP.
Vedoucí zaměstnanci jsou dále povinni:
- řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky,
- co nejlépe organizovat práci,
- vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
- zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle tohoto zákona,
- vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců,
- zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů,
- zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.
Danou problematiku se pokusíme vysvětlit na organizaci lyžařského výcvikového kurzu:
Lyžařský výcvikový kurz (LVK) je třeba začít připravovat s velkým předstihem, nejlépe již na začátku školního roku, ve kterém se má LVK uskutečnit. Kurz se uskutečňuje v zimním období a je součástí tělesné výchovy. Hlavním cílem LVK je naučit žáky lyžařské dovednosti a v ní je zdokonalit, přivést je k zájmu o tento zimní sport.
Program a plán LVK schvaluje ředitel školy. Za personální zabezpečení výcviku kvalifikovanými pracovníky zodpovídá ředitel školy. Ředitel školy jmenuje vedoucího kurzu, který se tímto okamžikem stává vedoucím zaměstnancem se všemi právy i povinnostmi v souladu se zákoníkem práce. Tímto vedoucím bývá většinou zkušený učitel tělesné výchovy.
Podklady ( doporučení) pro tvorbu vnitřního předpisu LVK naleznete:
http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/index.php?menu=odkazy
