VODNÍ TURISTIKA

Legislativní omezení pro pořadatele vodáckých akcí

Podmínky pro plavbu na vodních tocích jsou specifikovány následujícími zákony a vyhláškami:

• zákonem č. 114/ 1995 Sb., o vnitrozemské plavbě
• vyhláškou číslo 344/1991 Sb., tzv. Řádem plavební bezpečnosti
• vodním zákonem 254/2001 Sb .

Vybrané zákony a vyhláška se dotýkají pořádání akcí se zaměřením na vodní turistiku. Rozsah těchto zákonů je mnohdy daleko širší, protože výše jmenované předpisy upravují i jiné skutečnosti, které nemají s pořádáním vodáckých akcí nic společného. V textové části níže shrnujeme především ustanovení, které se týkají právě vodáckých akcí.

Při studiu zákonů nutné vzít v potaz, že některá ustanovení, která platí i pro vůdce malých plavidel používaných během vodní turistiky, byla uzákoněna především pro velké lodě a lodní dopravu úplně jiného charakteru. Proto se jejich použití může zdát pro malá plavidla někdy příliš formální až absurdní.

Výběr z výše uvedených zákonů a vyhlášky

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

Obecné poznámky

• Zákon obecně reguluje právní vztahy osob k povrchovým a podzemním vodám a vymezuje zásady správy vodních systémů v různých situacích a nakládání s vodou. V § 7 je upraveno užívání povrchových vod k plavbě, které ale do plavby plavidel běžně užívaných při vodní turistice nikterak nezasahuje. Pouze podle § 7 odst. 5 platí: (zkráceno) Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Nepřímo je zde naznačeno, že nelze používat povrchové vody v případě, že by mohlo dojít k ohrožení osob např. v době povodní.
• Povodně
• Podle § 63 je každý povinen, kromě umožnění vstupu na svůj pozemek, přispět i věcnou a osobní pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi na pokyn povodňových orgánů a zároveň se řídit jejich příkazy.
• V aktivní zóně záplavové oblasti (definice záplavových oblastí § 66 odst. 1) je mimo jiné zakázáno zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení, § 67.
• Vznik povodní
• V § 64 je definice termínu povodně a způsob jejího vzniku. Povodeň začíná vyhlášením 2. či 3. stupně povodňové aktivity. Pakliže nebyly tyto stupně vyhlášeny, může být povodní i situace, kdy průtok vody či srážka dosáhla v určitém profilu úrovně odpovídající 2. či 3. stupni povodňové aktivity. V pochybnostech rozhodne vodohospodářský úřad. Za nebezpečné se především považuje: dosažení stanoveného limitu vodního stavu, dlouhodobější srážky (tání ledů atd.), mimořádná situace na vodním díle (stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, § 55).
• Stupně povodňové aktivity
• V § 70 odst. 1 je definice stupně povodňové aktivity. Zjednodušeně to je míra povodňového nebezpečí stanovená podle limitů hladiny vody v hlásných profilech. Stupeň povodňové aktivity má 3 stupně.
• Stav bělosti - 1. stupeň
• První stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně.
• Stav pohotovosti - 2. Stupeň
• Druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v případě, že nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň; vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.
• Stav ohrožení - 3. stupeň
• Třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.
• Zákaz plavby při povodních
• K zákonu o vodách byla vydána prováděcí vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě.
• Podle § 4 odst. 2 této vyhlášky platí: Povrchové vody nelze užívat k plavbě po dobu vyhlášeného druhého a třetího stupně povodňové aktivity, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Plavidla se během této povodňové aktivity musí nacházet v chráněných místech a musí být zabezpečena tak, aby nedošlo k jejich uvolnění.

Zákon č. 114/1995 Sb. ze dne 25. května 1995, o vnitrozemské plavbě

• Všechny vodní toky a jiné vodní plochy (jakékoli řeky, potoky, rybníky, přehrady...), na nichž je možné provozovat jakoukoli plavbu, jsou podle zákona č. 114/ 1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, vnitrozemskými vodními cestami. Ty se dělí na sledované vodní cesty a ostatní, ke kterým patří i ty, na nichž je možné provozovat rekreační a sportovní plavbu.

Plavebně - provozní podmínky pro provozování plavby a způsob značení stanoví prováděcí předpis (Vyhl. č. 344/1991 Sb.), tzv. Řád plavební bezpečnosti, vydaný bývalým FMD České a Slovenské republiky.

Pořádání vodáckých školních akcí v zákonech

Při pořádání  školních akcí se organizátoři musí řídit především § 8 zák.  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a Vyhláškou č. 106/2001, o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, v platném znění. Další zákony, které jsou pro organizátory vodáckých akcí určující jsou:

• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (definuje základní povinnosti organizátorů zotavovacích akcí – především § 7 a § 8).
• Vyhláška č. 106/2001 Sb. ve znění vyhlášek č. 148/2004 a č.320/2010 Sb. o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti (týká se ubytování, ubytování ve stanech, zásobování vodou, stravování). V současné době se připravuje novela této vyhlášky.  
• Vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity pístku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů.
• Vyhláška č. 410/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
• Met. pokyn MŠMT č.j. 37 014/2005 – 25 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí (upravuje podmínky při koupání, turistice…) .

Další právní nařízení souvisejí s chováním vodáků v CHKO a národních parcích

Zakázáno je dle Ptáčka (2006):

• tábořit na neveřejných místech
• rozdělání ohňů mimo označených míst
• chodit mimo vyznačené turistické trasy
• ničit okolní přírodu, atd.

Vedoucí vodáckého oddílu, tábora a komerční a aktivity v ČR (Ptáček, 2006)

Dnešní legislativa přesně nespecifikuje, jaké kurzy musí mít vedoucí vodáckého oddílu nebo tábora. Co však předepisuje zcela jednoznačně, jsou komerční aktivity. Průvodcovská činnost se zaměřením na vodní turistiku nebo rafting se stala živností vázanou dle zákona č. 209/2001, kde pro získání živnostenského listu se musí splnit jedna z těchto podmínek:

• Diplom a vysvědčení o absolvování vysoké nebo vyšší odborné školy s uvedením odpovídající specializace.
• Doklady vydané institucemi akreditovanými MŠMT ČR nebo jiným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je provozována živnost (např. osvědčení z FSpS MU, FTVS UK, FTK UP aj. o absolvování trenérského kurzu).
• Středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou a 3 roky praxe v průvodcovské činnosti.
• Absolvování rekvalifikačního kurzu u akreditované společnosti.

Důležité termíny

• Řád plavební bezpečnosti
• Povodně
• Vnitrozemská plavba
• CHKO
• Podmínky pro získání živnosti

Odpovězte si na otázky

• Jak byste definovali vnitrozemské vodní cesty?
• Kterými zákony a vyhláškami se musí řídit organizátor a účastník vodáckých akcí?

Odpovědi naleznete v

• PTÁČEK, P. Bezpečně na tekoucí vodě. Ústí n. Labem : Albis, 2006. s.104. ISBN 80 – 86 971 -147.
• BÍLÝ, M.; KRAČMAR, B.; NOVOTNÝ, P. Kanoistika. Praha : Grada publishing, 2001. s. 132. ISBN 80-247-9050-5.
• Zákon č. 258/2000 Sb. ze dne 14. července 2000, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
• Zákon č. 114/1995 Sb. ze dne 25. května 1995, o vnitrozemské plavbě.
• Vyhláška č. 344/1991 Sb., tzv. Řád plavební bezpečnosti.