PRVNÍ POMOC V HODINÁCH TV

Vnitřní poranění, šok

• vnitřní poranění břicha
• vnitřní poranění hlavy – zraněný při vědomí
• vnitřní poranění hlavy – zraněný v bezvědomí

---

Vnitřní poranění břicha

Příčiny vnitřního krvácení:

• úder do břichu
• úder do hrudníku
• úder do zad

 

Příznaky vnitřního krvácení:

• bolest v místě poranění
• postižený je v úlevové poloze
• postižený je bledý, apatický
• zrychlený, nitkovitý tep

 

První pomoc:

• postiženého nechejme v úlevové poloze
• volat ZZS 155
  • neustále kontrolujeme základní životní funkce
  • zajistíme tepelný komfort
  • nepodáváme tekutiny
  • postiženého uklidňujeme (nepodáváme léky proti bolesti)
  • snažíme se zajistit ticho (uklidnění zraněného, komunikace s ním)

 

Vnitřní poranění hlavy – zraněný při vědomí

 

Příčiny:

• pády na hlavu
• údery do hlavy
• poranění páteře

 

Příznaky:

• krátká ztráta vědomí bezprostředně po úrazu
• zvracení
• nevolnost (nauzea)
• zmatenost (ztráta krátkodobé paměti – postižený si nepamatuje, jak k úrazu došlo, opakuje
  stále stejné věty či se ptá na stejné otázky)
• při poškození kostěné části lebky obvykle dochází ke krvácení z nosu a ucha

 

První pomoc:

• objeví-li se byť jen jeden z příznaků popsaný výše, je nutné volat ZZS 155
• do příjezdu ZZS je důležitá neustálá péče o postiženého
• neustále kontrolujeme základní životní funkce
• zajistíme tepelný komfort
• nepodáváme tekutiny
• netišíme bolest léky, ale postiženého uklidňujeme
• snažíme se zajistit ticho (uklidnění zraněného, komunikace s ním)

 

Vnitřní poranění hlavy – zraněný v bezvědomí

Poranění hlavy mohou mít ty nejtragičtější následky. Je nutné si uvědomit, že v některých případech závažným poraněním nezabrání ani přilba, která by při sjezdovém lyžování měla být základním ochranným prostředkem!

 

Sejmutí přilby

V případě úrazu hlavy je přilbu nutné sejmout pouze tehdy, je–li zraněný v bezvědomí a není možné uvolnit dýchací cesty a zjistit stav dýchání. Uvolnění dýchacích cest se provádí záklonem hlavy, technikou „zakloň hlavu, zvedni bradu“. Řada přileb, které jsou používány při některých sportech, nedovoluje šetrný a dostatečný záklon hlavy. Přilbu je proto nutné co nejdříve sejmout. Sejmutí přilby by mělo být provedeno ve dvou zachráncích – první drží hlavu ve středním postavení, druhý rozepíná řemínky pod bradou, postupně přebírá držení hlavy oběma rukama od spodu přes čelist a uši, první zachránce pak opatrně snímá přilbu. Při poranění hlavy totiž hrozí riziko poranění páteře, a proto při snímání přilby musíme být vždy maximálně obezřetní. Snímání přilby, stejně jako ostatní úkony záchrany života, je vždy nejlepší nacvičit v kurzech první pomoci.

 

POZOR:

Zraněnému, který je při vědomí, přilbu do příjezdu odborné pomoci nesundáváme!

 

 

Příčiny úrazu:

•  pády na hlavu
• údery do hlavy
• srážky lyžařů

První pomoc:

• zajistit bezpečnost na místě nehody
• vyloučit masivní krvácení

 

Zraněný při vědomí

Příznaky:

• krátká ztráta vědomí bezprostředně po úrazu
• zvracení
• nevolnost (nauzea)
• zmatenost (ztráta krátkodobé paměti – postižený si nepamatuje, jak k úrazu došlo; opakování stále stejných otázek, opakování stejných vět apod.).

 

POZOR:

Vyskytne–li se byť jeden z těchto příznaků, je nutné zavolat zdravotnickou záchrannou službu a do jejího příjezdu kontrolovat u zraněného základní životní funkce!

 

Poznámka:

I když se například zraněný rychle z bezvědomí probere, měl by být vždy transportován záchrannou službou k vyšetření do zdravotnického zařízení. S odstupem minut až hodin po úrazu může dojít k dalšímu zhoršení stavu vědomí, jehož příčinou může být krvácení do mozku nebo rozvoj mozkového otoku. Z tohoto důvodu je nutné úrazům hlavy, jejichž průvodním jevem je i jen  krátkodobé bezvědomí, přistupovat maximálně obezřetně a nepodcenit je.

 

První pomoc:

• neustále kontrolujeme základní životní funkce,
• zajistíme tepelný komfort,
• nepodáváme tekutiny,
• postiženého uklidňujeme (nepodáváme léky proti bolesti),
• snažíme se zajistit ticho (komunikace se zraněným a uklidnění).

 

Zraněný v bezvědomí:

• Je–li zraněný v bezvědomí, je nutné jej šetrně (nejlépe ve více zachráncích) otočit na záda, uvolnit dýchací cesty tahem za bradu a za čelo a kontrolovat, zda dostatečně dýchá!

Poznámka:

Zjištění stavu vědomí a dýchání by mělo být provedeno do 10 s od prvního kontaktu se zraněným. Při bezvědomí totiž dochází k vyhasínání ochranných reflexů dýchacích cest a může dojít k jejich neprůchodnosti, tzv. zapadnutí jazyka, nedostatečnému dýchání a dušení.

 

1. varianta

Pokud je zraněný v bezvědomí, dostatečně dýchá a nezvrací, do příjezdu odborné pomoci jej necháme v poloze na zádech a neustále kontrolujeme kvalitu dýchání. Je nutné neustále udržovat uvolněné dýchací cesty!

V případě, že musíme zraněného opustit, nebo v případě zvracení či krvácení z úst, nosu a uší je nutné jej uložit do Rautekovy zotavovací polohy. Mohlo být dojít k zatečení sekretů do dýchacích cest a dušení. Je nutné však mít na paměti možné poranění krční páteře a se zraněným manipulovat extrémně šetrně!

 

2. varianta

Pokud zraněný nedýchá nebo má lapavé dýchání, zahajujeme kardiopulmonální resuscitaci (viz Kardiopulmonální resuscitace).