Sport se stal již neodmyslitelně součástí našeho života. V předložené monografii byly použity různé pohledy na svět vrcholového sportu i pohybových aktivit rekreačních sportovců.
Pokud sledujeme vzájemný vztah mezi změnami organizace sportovního prostředí v letech 1989-2012 a úspěšností sportovní reprezentace, vidíme, že se bohužel řeší stále stejná témata. Provozní otázky jako např. vymezení pozice vedoucího trenéra a jeho mzdové zabezpečení, návaznost na systém péče o sportovní talenty, podceňování vzdělávání sportovců, neřešená koncepce státní podpory talentované mládeže. Tyto faktory ovlivňují výkon a efektivitu sportovní reprezentace, jejíž výsledky v posledním období stagnují. Bohužel na konci roku 2012 se přeměna sportovního prostředí stále nejeví jako zcela ukončená. Na druhé straně se ovšem v blízké budoucnosti již nedají očekávat tak klíčové a razantní změny jako v uplynulých letech.
Současný sport se vyznačuje vysokou mírou komercionalizace, medializace a globalizace. Sportovci se stávají dobře prodejným zbožím, které je distribuováno do všech koutů světa. Média nám předkládají globální hvězdy, které v naší společnosti fungují jako symboly úspěchu a bohatství, jsou to sportovní hvězdy, ikony a hrdinové. Sportovce tak můžeme připodobnit k jiným veřejně činným lidem, jako jsou politici a umělci, kteří mnohdy fungují na podobné bázi. Důležitý je i pohled do historie, kde můžeme sledovat potřeby celebrit a hrdinů ve společnosti.
Národní cítění a celková úcta k národu se vždy vyvíjí z potřeby se upnout na silnou vůdčí osobnost, jež dává národu pocit sounáležitosti. Hovoříme tedy o osobnostech, které představují symboly či jsou patrony daného státu. Adorace se tak dočkávají v posledních desetiletích také sportovci. Elitní sportovci v určitém ohledu plní roli osobností, ke kterým národ vzhlíží a jsou pro něho inspirací a morálním vzorem.
Rekreační pohybová aktivita populace se stává stále závažnějším faktorem v posuzování úrovně zdravého a aktivního životního stylu, kvality života a zdraví. Nízká intenzita tělesné činnosti a sedavý způsob života jsou v každé věkové kategorii příčinnou mnoha zdravotních poruch a potíží, které jsou nejčastěji uváděnou příčinou chronických poruch zdraví. Motivace, která hraje důležitou úlohu pro činnost jednotlivce, může být v každém věku rozdílná. Ženy ve středním věku vyhledávají pohybové aktivity především jako kompenzaci nedostatku pohybového zatížení. Požadavkem je často vylepšení tělesného vzhledu, redukce hmotnosti, zvýšení zdatnosti a intenzivní využití volného času. Oproti tomu ve věkové kategorii vysokoškolaček převládá jako motivace k pohybovým aktivitám potřeba trávit volný čas s přáteli a odreagovat se od každodenních studijních povinností.
Jaký máme životní styl, postoje k různým oblastem života, jak máme nastavené hodnoty, to všechno je z velké části ovlivněno nejbližší rodinou. Rodina je prostředí, kde získáváme první a převážně celoživotní návyky, zvyklosti a každodenní obyčeje. Hodnotová orientace se vytváří již u dítěte raného věku v průběhu jeho primární socializace, kdy se postupně odpoutává od světa vrozených smyslových hodnot, jejichž obecným kritériem je smyslová příjemnost. Dítě se začíná seznamovat s hodnotami svého sociálního prostředí. Tak dochází k utváření postojů, které vyjadřují vztah jedince k hodnotám. Nutností je orientovat se v těchto hodnotách na základě zkušeností, a ty jsou výsledkem učení. Postoje jsou tedy produktem učení, které probíhá po celý lidský život. O této problematice pojednává poslední příspěvek o vlivu rodiny, školy a také učitelů tělesné výchovy na postoj k pohybovým aktivitám a sportu v životě vysokoškoláků, tedy věkové kategorii, u které pod vlivem organizace pohybových aktivit v rámci studia ještě může dojít k poměrně velké změně postoje k aktivnímu sportování.