05
Mezi hlavní pohybové aktivity v zimním období patří lyžování a snowboarding. Oba sporty umožňují pohybovou činnost v přírodních podmínkách, v relativně čistém prostředí. Dříve byly děti seznamovány s těmito sporty především během dvou povinných kurzů, které probíhaly zpravidla v sedmé třídě základních škol a v prvním ročníku střední školy. Pro děti, které nevlastnily lyže, měla škola zpravidla vlastní komplety, které jim zapůjčila. Tímto způsobem se s lyžováním setkávalo téměř 100 % mladé generace. V současné době se děti setkávají s lyžováním, především pokud rodiče sami tento sport provozují. Základní školy mají své vlastní školní vzdělávací programy a zařazení zimního kurzu do osnov tělesné výchovy není povinné. Záleží jen na škole, jestli tyto aktivity do svého školního vzdělávacího programu zařadí. Výcvikový kurz na horách organizuje však stále méně škol. Navíc se na tyto kurzy hlásí zpravidla děti, které jsou již od útlého věku k tomuto sportu vedeny v rodině.
U snowboardingu je situace ještě o mnoho složitější. Je to dáno zejména tím, že většina rodičů na snowboardu jezdit neumí, a proto nemohou své ratolesti jízdě na snowboardu ani naučit. Ve školách je situace obdobná. Zatímco průkaz instruktora lyžování vlastní prakticky doživotně každý učitel tělesné výchovy, průkaz instruktora snowboardingu má jen malá část zejména mladých učitelů. Nezřídka se pak stává, že ačkoliv děti by rády jely na zimní výcvikový kurz – a to naučit se jezdit na snowboardu, škola tuto výuku nenabízí, protože nikdo z učitelů nevlastní průkaz instruktora snowboardingu.
Tento stav nás vedl k tomu, abychom vytvořili tuto studii, která by odhalila na jedné straně zájem žáků o výuku lyžování a snowboardingu a na straně druhé jsme chtěli zjistit nabídku a možnosti škol při realizaci zimních výcvikových kurzů v Jihočeském kraji.
Cílem práce bylo provést sociologicko-pedagogický výzkum v oblasti zájmu žáků o lyžování a snowboarding v Jihočeském kraji. Zaměření dotazníku bylo především na zjištění:
Hlavní výzkumnou metodou práce je dotazník a jeho statistické zpracování. Důvodem bylo poměrně snadné, rychlé, ekonomicky nenáročné získání informací od většího počtu respondentů. Základní soubor výzkumu tvoří žáci 2. stupně základních škol. Ze základního souboru všech žáků 2. stupně základních škol byl proveden nejprve výběr záměrný – aby bylo pokryto plošně celé území Jihočeského kraje – a následně výběr náhodný, kdy losem byla vybrána konkrétní základní škola ze stanoveného územního celku. Celkem bylo vybráno 17 škol, dotazník vyplnilo 696 žáků (373 chlapců a 323 dívek). Pro výzkum byl vypracován vlastní dotazník. Po jeho sestavení byla provedena pilotáž v 9. ročníku ZŠ Lomnice nad Lužnicí. Na vzorku 20 žáků byla ověřena srozumitelnost otázek, bylo nacvičeno zadávání, byl ověřen čas potřebný na vyplnění.
Obr. 5 Přehled škol zařazených do výzkumu
Tabulka 10 Počet respondentů z jednotlivých škol
|
ZŠ Borovany |
ZŠ Č. B. J. Š. Baara |
ZŠ Č. B. Nerudova |
ZŠ Č. Velenice |
ZŠ Dačice |
ZŠ Č. Krumlov |
ZŠ J. Hradec V, Větrná |
ZŠ J. Hradec, Vajgar |
ZŠ Lomnice n. L. |
ZŠ Netolice |
ZŠ Písek |
ZŠ Strakonice |
ZŠ Suchdol n. L. |
ZŠ Tábor, Helsinská |
ZŠ Tábor, Zborovská |
ZŠ Třeboň |
ZŠ Týn nad Vltavou |
Celkem |
hoši |
13 |
24 |
24 |
21 |
20 |
24 |
28 |
20 |
20 |
14 |
25 |
21 |
29 |
25 |
22 |
21 |
22 |
373 |
dívky |
11 |
19 |
20 |
33 |
23 |
16 |
23 |
16 |
21 |
20 |
19 |
22 |
17 |
13 |
20 |
19 |
11 |
323 |
celkem |
24 |
43 |
44 |
54 |
43 |
40 |
51 |
36 |
41 |
34 |
44 |
43 |
46 |
38 |
42 |
40 |
33 |
696 |
Obr. 6 Počet respondentů z jednotlivých škol
Otázka 1: Kolik dní jsi strávil/a v zimě 2010-2011 na horách?
Průměrně strávili žáci na horách 5,4 dne, dívky 4,7 dne a hoši 6,1 dne. Minimální průměrný počet dnů strávených na horách vykazuje ZŠ Lomnice nad Lužnicí – 2,9 dne, naopak maximum ZŠ České Budějovice, Nerudova – 9,8 dne. Směrodatná odchylka je 2,01. To je hodnota malá a vypovídá o tom, že odpovědi jednotlivých škol jsou navzájem podobné.
Obr. 7 Průměrný počet dnů strávených v zimě 2010-2011 na horách
Otázka 2: Kolik dní plánuješ letos strávit (zima 2011-2012) na horách?
V letošním roce plánují žáci základních škol strávit průměrně 4,7 dne na horách, dívky průměrně 3,9 dne a hoši průměrně 5,4 dne. Minimum (nejméně dnů) vykazují data ze ZŠ Borovany, její žáci plánují strávit průměrně 1,9 dne na horách, maximální hodnotu má ZŠ České Budějovice, J. Š. Baara, kde plánují žáci strávit na horách průměrně 8,2 dne. I v odpovědích na tuto otázku je velmi nízká směrodatná odchylka 1,53, což znamená, že odpovědi žáků sledovaného souboru jsou na jednotlivých školách velmi podobné.
Obr. 8 Průměrný počet dnů strávených na horách v roce 2011-2012
Otázka 3: Organizuje tvoje škola pravidelně zimní kurzy?
Většina oslovených škol, celkem 82 % oslovených, organizuje zimní kurzy pravidelně každý rok. Zbývajících 18 % škol zimní kurzy organizuje jednou za 2 až 3 roky, dle zájmu žáků. Mezi tyto školy patří jak školy vesnické, tak i městské, malé i velké. Nelze tedy vyslovit paušální závěr, že zorganizování kurzu na menší škole je složitější. Podle nás hrají velkou roli při získávání žáků pro výuku lyžování a snowboardingu učitelé tělesné výchovy.
Obr. 9 Organizace zimních kurzů školami
Otázka 4: Můžeš se rozhodnout, zda budeš na školním kurzu lyžovat, či snowboardovat?
Na zimních kurzech převažuje výuka lyžování. Všechny školy z výzkumného souboru nabízejí výuku lyžování. Na 60 % oslovených škol je nabízena žákům pouze výuka lyžování, žáci se nemohou rozhodnout, zda budou lyžovat či snowboardovat. Pouze 40 % škol nabízí jak výuku lyžování, tak i výuku snowboardingu. Nadšení žáků o výuku tohoto mladého olympijského sportu je automaticky tlumeno absencí instruktorů snowboardingu na více než polovině škol.
Obr. 10 Nabídka výuky lyžování a snowboardingu
Otázka 5: Umíš jezdit na lyžích?
a) ano
b) ano, ale na černé sjezdovce mám problémy
c) ne, ale chtěl bych se naučit jezdit na lyžích
d) ne a nechci se učit jezdit na lyžích
Převážná část žáků umí lyžovat (celkem 69 % všech respondentů). Dle vlastního hodnocení celých 53 % žáků umí lyžovat dobře a 16 % žáků má občas na lyžích problémy. Lyžovat neumí 31 % všech žáků. Menší část z nich, zhruba 14 % se ani lyžovat nechce učit.
Obr. 11 Jak umí žáci lyžovat
Otázka 6: Umíš jezdit na snowboardu?
a) ano
b) ano, ale na vleku mám problémy
c) ne, ale chtěl bych se naučit jezdit na snowboardu
d) ne a nechci se učit jezdit na snowboardu
Pouze celkem 34 % všech respondentů umí jezdit na snowboardu. Dle vlastního hodnocení pak 23 % jezdí na snowboard dobře a 11 % dětí má při jízdě problémy. Jezdit na snowboardu neumí 66 % všech dotázaných žáků. Ovšem více než dvě třetiny z nich, tedy 45 % žáků se ale snowboardovat chce naučit. Pouze 21 % respondentů, kteří neumějí jezdit na snowboardu, nemají ani zájem se to naučit.
Není překvapivé, že pouze 24 % všech oslovených žáků je z rodiny, kde nikdo neumí lyžovat. Dotazovaní žáci označili všechny členy rodiny téměř shodně. V rodinách všech respondentů umí lyžovat 59 % otců, 49 % matek a 52 % sourozenců. Získaná data potvrzují, že lyžování je tradiční zimní sport, který se těší poměrně velké oblibě.
Obr. 12 Jak umí žáci snowboardovat
Otázka 7: Kdo z tvé rodiny (otec, matka, sourozenec) umí jezdit na lyžích?
Obr. 13 Kdo z rodiny umí lyžovat?
Otázka 8: Kdo z tvé rodiny (otec, matka, sourozenec) umí jezdit na snowboardu?
Ve zkoumaném vzorku je 72 % všech žáků z rodiny, kde nikdo neumí jezdit na snowboardu. Nejčastěji umí snowboardovat sourozenec – celkem v 21 % rodin oslovených žáků. V oslovených rodinách umí snowboardovat pouze 7 % otců a 2 % matek. Získaná data dokumentují, že rozšíření snowboardingu v rodinách je v porovnání s lyžováním mnohem menší.
Obr. 14 Kdo z rodiny umí jezdit na snowboardu
Otázka 9 Ze zimních sportů preferuješ:
a) lyžování
b) snowboard
c) oba sporty jsou pro mne na stejné úrovni
d) žádný
Lyžování preferuje 32 % dětí z oslovených škol Jihočeského kraje a dalších 25 % žáků má lyžování i snowboarding na stejné úrovni. Celkem 57 % dětí preferuje lyžování.
Snowboarding preferuje 23 % dětí z vybraného vzorku a u dalších 25 % žáků jsou oba jmenované zimní sporty na stejné úrovni. Celkem 48 % dětí preferuje snowboarding.
Obr. 15 Preference zimních sportů mezi dětmi
Lyžování je v Čechách historicky usazeným sportem. Jeho výuka je dětem nabízena jak od učitelů, tak i od rodičů, kteří se ho učili ve škole povinně. Vzhledem k tomu, že snowboarding je mladý zimní sport, děti se s ním zpravidla setkávají pouze na zimních kurzech pořádaných školou. Bohužel ani v současnosti není stále ještě výuka snowboardingu na zimních kurzech samozřejmostí. Problém vyplývá většinou z nedostatečného sebevzdělávání učitelů. Mnoho z učitelů tělesné výchovy se již ve vyšším věku nechce učit tomuto novému sportu, proto jsou žáci na těchto školách omezeni ve výběru. Do budoucna by bylo zajímavé zjistit, nakolik možnost učit se na zimních kurzech oba dva sporty ovlivňuje i zájem dětí účastnit se těchto kurzů.