O tom, že přiměřená pravidelná pohybová aktivita má dobrý vliv na lidský organismus zřejmě není pochyb. Tělesná zdatnost je výsledkem dlouhodobé adaptace na zátěž z pohybové aktivity, která probíhá dle fyziologických zákonitostí, čímž působí preventivně na zdravotní problémy spojené s hypokinézou. Je-li tělesná zdatnost chápána jako zdravotně orientovaná zdatnost, která ovlivňuje zdravotní stav, pak je jejím výsledkem účelné fungování lidského organismu (Měkota, 2005), zlepšení způsobu a kvality života, pocit dobré nálady. Pravidelná pohybová aktivita má tedy řadu pozitivních vlivů na organismus člověka. Naopak nedostatek pohybové aktivity patří k rizikovým faktorům zapříčiňujícím vznik civilizačních chorob (Placheta, 2001).
Zajímalo nás, jakou pohybovou aktivitu lze považovat za přiměřenou a pravidelnou. Tedy, zda respondentky, které odpoví v dotazníku, že pravidelně vykonávají aktivitu střední intenzity v rozsahu větším než hodina za týden, mají lepší výsledky při křížovém step testu. Sledováním srdeční frekvence (SF) při step testu se trénovaní jedinci projeví ekonomičtější prací srdce, tedy nižší SF (Havlíčková, 2003).
Srdeční frekvence je hodnota poměrně snadno zjistitelná, o mnohém vypovídající, ale zároveň na ni působí množství vlivů, které nemůžeme eliminovat. Je důležité od sebe odlišovat hodnoty klidové a hodnoty vyvolané fyzickou zátěží.
Klidová SF je hodnota měřená ráno na lůžku a u běžné populace se pohybuje v rozmezí 60-80 tepů∙min-1. Je ovlivněna mimo jiné věkem i pohlavím. Ženy mají méně červených krvinek a proto i vyšší klidovou SF (Placheta, 2001). S věkem naopak klidová SF klesá. Neméně důležitý je vliv prostředí (extrémní teploty, nadmořská výška), který také nemalou měrou SF ovlivňuje (Wilmore, 2004). Řízeným vytrvalostním tréninkem se dá klidová SF velmi ovlivnit. V počáteční fázi tréninku lze snížit přibližně o 1 tep∙týden-1 tréninku. Tzn. po 10 týdnech tréninku o 10 tepů, např. z 80 tepů∙min-1 na 70 tepů∙min-1. Tréninkem dojde ke zvýšení tonu parasympatiku a naopak snížení tonu sympatiku. Trénovaný jedinec má pak hodnoty jasně nižší, které mohou klesnout až na 28-40 tepů∙min-1( Wilmore, 2004).
Reakci SF na zátěž můžeme rozdělit na 3 fáze:
Fáze úvodní - předchází vlastnímu fyzickému výkonu. V závislosti na předpokládané náročnosti zátěže způsobí zvýšení SF. Může být ovlivněna jednak případnou fyzickou přípravou na výkon (rozcvičení) pak taky spontánně (emoce, vliv sympatiku) (Placheta, 2001; Wilmore, 2004).
Fázi průvodní – zahajuje prudký nárůst hodnot SF v počáteční části zatížení a pokračuje pozvolnějším růstem závisejícím na intenzitě zátěže. Při nižší až střední intenzitě (nepřesahující ANP) se frekvence ustaluje na hodnotách úměrných výkonu (Placheta, 2001).
Fáze následná (zotavovací) – začíná prudkým poklesem SF a po 3-5 minutách pokračuje pozvolným snižováním. Rychlost zotavných procesů závisí na intenzitě a druhu předchozí zátěže (Placheta, 2001). Se zotavovací fází souvisí „Heart rate recovery period“ – což je čas, za který se SF vrátí na klidovou hodnotu. Tento čas lze ovlivnit vytrvalostním tréninkem v pozitivním slova smyslu. Může být použit jako kontrolní ukazatel vytrvalostního tréninku, nebo přímo jako index zdatnosti (Wilmore, 2004).
Cíl, hypotézy
Naším cílem je zjistit, zda pohybová aktivita střední intenzity, v četnosti nad 1 hodinu týdně, je dostačující pro zlepšení funkce srdce a zekonomičtění jeho práce.
H1: Předpokládáme, že lepších výsledků v Křížovém step testu budou dosahovat jedinci mladší, než starší.
H2: Předpokládáme, že respondentky, které odpoví v dotazníku, že pravidelně vykonávají aktivitu střední intenzity v rozsahu větším než hodina za týden, budou mít lepší výsledky při Křížovém step testu, než-li dotazovaní uvádějící rozsah pohybové aktivity pod hodinu týdně.
METODY
Charakteristika souboru
Měření se dobrovolně zúčastnilo 177 dospělých žen z různých míst České republiky. Podle věku byly zařazeny do věkové skupiny 18 – 29 let (n = 39), 30 – 39 let (n = 55), 40 – 49 let (n = 44), 50 – 59 let (n = 20), 60 – 69 let (n = 16) a 70 let a více (n = 3). Měření probíhala na různých místech České republiky.
Metody měření, získávání dat
K získání dat byl využit dotazník a Křížový step test, oba jsou součástí projektu CZ.1.07/2.3.00/20.0044. Z dotazníku byla vybrána otázka týkající se středně zatěžující pohybové aktivity. Její znění je následující: „Kolik času jste věnovali středně zatěžující pohybové aktivitě celkem v posledních sedmi dnech např. nošení lehkých břemen, jízdu na kole běžnou rychlostí, čtyřhru v tenise“? A odpovědi byly hodnoceny jako A. Neprovádím, do 1 hodiny; B. 1 hodina a více.
Křížový step test lze jako Harvardský step test využít k hodnocení úrovně vytrvalostních (aerobních) schopností organismu. Tento test je jistou modifikací klasického step testu s tím rozdílem, že není nutné vystupovat na stupeň. Protože testování probíhá na celé dospělé populaci ČR, včetně seniorů, je tato modifikace žádoucí s ohledem na jejich zdravotní stav a možnost tento test absolvovat v plném rozsahu. Rychlost chůze je stejná, jako při Harvardském step testu, kdy testovaná osoba vystupuje na stupínek rychlostí 30 cyklů za minutu (www.topendsports.com). Uvážíme-li, že jeden cyklus zahrnuje 4 kroky, pak jde o rychlost 120 kroků za minutu.
Každá testovaná osoba (TO) byla vybavena sporttesterem S610 (POLAR, Finsko), (obr. 1). Nejdříve se posadí na židli a po 1 minutě v klidu je ze sporttesteru odečtena hodnota SF. Poté TO po dobu 2 minut pochoduje na místě (kolena zvedá do výše kyčelního kloubu). Při každém kroku se TO dotkne opačnou dlaní zvednutého kolene. Na pravé koleno přikládá levou dlaň a naopak. Rychlost chůze je udávána metronomem SDM-100 (Sencor, Japonsko) 120 kroků za minutu (obr. 2). Jakmile uplyne čas 2 minut, je odečtena hodnota srdeční frekvence ze sporttesteru. Poté se TO posadí a odečítání hodnot probíhá v půlminutových intervalech tzn. 30, 60, 90, 120 sekund po ukončení testu.
Obr. 1 Sporttester S610 (POLAR, Finsko)
Obr. 2 Metronom SDM-100 (Sencor, Japonsko)
ANALÝZA DAT
Zjištěné hodnoty byly zpracovány do tabulky spolu s odpověďmi v dotazníku a rozděleny podle věkových skupin. Pro vyjádření stupně zotavení SF jsme použili vzorec, kdy pomocí rozdílu a vzájemného poměru naměřených hodnot SF, jsme vyjádřili relativní vyjádření spádu SF. Jako 100% jsme použili rozdíl mezi maximální zjištěnou hodnotou a hodnotou v klidu, který byl použit ve jmenovateli. V čitateli pak rozdíl maximální zjištěné hodnoty a hodnoty v čase 30, 60, 90, 120 sekund zotavné fáze (vzorec níže).
Výsledky byly následně statisticky zpracovány Fisherovým LSD post-hoc testem vícefaktorové ANOVY pomocí softwaru Statistica 10 (StatSoft, ČR). Tímto jsme přesně identifikovali statisticky významné rozdílné dvojice skupin.
VÝSLEDKY
Všechna zjištěná data jsou uvedena v tabulkách. V tabulce 2 jsou uvedeny hodnoty, o kolik procent se SF vrátila k SF v klidu před testem. Tabulka je rozdělena podle odpovědi v dotazníku na řádky a podle času odečtení SF na sloupce. Uvedené hodnoty jsou pro všechny věkové kategorie souhrnně.
Tabulka 2 % zotavení SF v 30., 60., 90. a 120. sekundě, rozdělení dle odpovědi v dotazníku
|
Odpověď v dotazníku |
30'' |
60'' |
90'' |
120'' |
N |
|
A |
40,0 ± 2,8 |
67,4 ± 2,7 |
77,4 ± 2,3 |
83,2 ± 2,3 |
76 |
|
B |
44,7 ± 2,2 |
72,8 ± 2,1 |
82,3 ± 1,8 |
86,6 ± 1,8 |
101 |
V tabulce 3 jsou pak zaznamenány stejné proměnné, už rozdělené podle věkových skupin a odpovědi v dotazníku.
Tabulka 3 % zotavení SF v 30., 60., 90. a 120. sekundě, rozdělení dle věkových skupin a odpovědi v dotazníku
|
Věková skupina |
Odpověď v dotazníku |
30'' |
60'' |
90'' |
120'' |
N |
|
18-29 |
A |
42,3 ± 4,3 |
64,2 ± 4,1 |
76,8 ± 3,6 |
80,0 ± 3,5 |
20 |
|
B |
45,0 ± 4,4 |
74,2 ± 4,3 |
86,6 ± 3,7 |
89,5 ± 3,6 |
19 |
|
|
30-39 |
A |
37,6 ± 4,3 |
63,5 ± 4,1 |
73,9 ± 3,6 |
84,1 ± 3,5 |
20 |
|
B |
44,5 ± 3,3 |
72,0 ± 3,1 |
81,2 ± 2,7 |
84,6 ± 2,7 |
35 |
|
|
40-49 |
A |
37,5 ± 4,6 |
63,6 ± 4,4 |
74,1 ± 3,8 |
80,6 ± 3,7 |
18 |
|
B |
47,0 ± 3,8 |
73,1 ± 3,6 |
81,0 ± 3,1 |
88,8 ± 3,1 |
26 |
|
|
50-59 |
A |
42,6 ± 7,3 |
73,0 ± 7,0 |
85,9 ± 6,0 |
87,8 ± 5,9 |
7 |
|
B |
35,4 ± 5,4 |
60,9 ± 5,1 |
74,2 ± 4,4 |
79,2 ± 4,4 |
13 |
|
|
60-69 |
A |
38,7 ± 6,8 |
67,9 ± 6,6 |
78,7 ± 5,6 |
87,5 ± 5,5 |
8 |
|
B |
51,6 ± 6,8 |
83,7 ± 6,6 |
88,6 ± 5,6 |
91,1 ± 5,5 |
8 |
|
|
70+ |
A |
41,0 ± 11,2 |
72,2 ± 10,7 |
74,8 ± 9,2 |
79,1 ± 9,1 |
3 |
|
B |
Statisticky významné rozdíly v zotavení SF mezi skupinami, které odpověděly v dotazníku na otázku odpovědí „A“ nebo „B“ byly zjištěny v 60. sekundě (p = 0,017) a v 90. sekundě (p = 0,025). Částečnou rozdílnost lze sledovat i v 30. sekundě, ale není zde přítomný signifikantní statistický rozdíl (p = 0,083) na hladině statistické významnosti α = 0,05.
V grafu (graf 11) je znázorněn průběh zotavení SF podle odpovědi v dotazníku, věkové skupiny (osa X). Na ose Y jsou uvedeny procenta zotavení SF včetně směrodatné chyby. U věkových kategorií 50 – 59 let, 60 – 69 let a 70 let a více mohou být výsledky z grafického vyjádření zavádějící z důvodu malého počtu respondentek.
Graf 11 Průběh zotavení SF podle odpovědi v dotazníku a věkové skupiny
Z dalšího grafu (graf 12) je zřejmé, že respondentky, které v dotazníku odpověděly, že vykonávají pohybovou aktivitu střední intenzity v rozsahu větším než 1 hodina za týden (odpověď B), mají lepší výsledky.
Graf 12 Průběh zotavení SF podle odpovědi v dotazníku, bez rozdělení na věkové skupiny
DISKUSE
Hypotézu H1, předpokládající lepší výsledky v Křížovém step testu u mladších respondentek, se nám nepodařilo dokázat. Z výsledků je zřejmé, že lepších hodnot mnohdy dosahovaly naopak ženy ze starších věkových skupin. Hypotézu zamítáme.
Respondentky, které odpověděly v dotazníku, že pravidelně vykonávají aktivitu střední intenzity v rozsahu větším, než hodina za týden opravdu měly v převážné většině případů lepší výsledky při testu aerobní zdatnosti. Můžeme tedy říct, že pohybová aktivita střední intenzity v četnosti nad 1 hodinu za týden má pozitivní vliv na zotavení srdeční frekvence. Druhou hypotézu (H2), která toto předpokládala, nezamítáme.
Skutečnost, že se probandi účastní testování dobrovolně, může vést k ovlivnění výsledků výzkumu v negativním slova smyslu. Účastní se jen jedinci, kteří mají zájem o své zdraví a jeho dobrý stav. Aktuální stav zdatnosti žen může být ještě horší. Jaké zastoupení ve společnosti těchto jedinců se zájmem je, nebylo předmětem zkoumání.
Další možnost zkreslení výsledů je v tom, že respondent v dotazníku neodpoví pravdivě a zvolí odpověď s vyšším počtem hodin strávených danou aktivitou. Ať už z nevědomosti, nebo úmyslně zvolí možnost, kterou považuje za lepší.
Bylo by také vhodné zkusit výsledky vyhodnotit i jiným způsobem. Po poradě s matematikem použít vhodnou matici pro výpočet strmosti poklesu křivky v zotavovací fázi a tím lépe vyjádřit naměřená data. Zjištěné rozdíly pak mohou být daleko zřetelnější a snadněji prokazatelné.
Nesmíme zapomenout ani na zdravotní stav respondentek, konkrétně pak jeho léčbu. S velkou pravděpodobností respondentky, hlavně vyšších věkových skupin, užívají nějaké léky, které mohou nemalou měrou ovlivnit SF a tím i výsledky měření.
Fakt, že některé věkové skupiny (70+) není jednoduché obsáhnout. U těchto respondentek se často setkáváme s nemožností tento test vykonat a tudíž i získat relevantní výsledky. Zároveň malý počet respondentek v této skupině je pro statistické vyhodnocení nedostačující.
Existuje velká pravděpodobnost, že respondentky vykonávají i jinou pohybovou aktivitu, myšleno jiné intenzity a rozsahu, kterou při vyplnění dotazníku nezahrnou do své odpovědi. Nejspíš se soustředí na sportovní činnosti, ale neuvědomí si, že i pohybová aktivita spojená s prací ve volném čase by měla být zahrnuta (práce na zahradě, domácí práce).
SHRNUTÍ
Cílem bylo zjistit, zda pohybová aktivita střední intenzity, v četnosti nad 1 hodinu týdně, je dostačující pro zlepšení funkce srdce a zekonomičtění jeho práce. Toto tvrzení se nám podařilo potvrdit a taky poukázat na jisté nedostatky ve způsobu získávání dat. Pokud se těmito náměty budeme řídit v příštích měřeních a odstraníme případné zkreslující faktory, pak by tento způsob mohl být používán jako jednoduchý nástroj pro zjištění fyzické zdatnosti.