Analýza přijímacích zkoušek z gymnastiky na Fakultu sportovních studií Masarykovy univerzity

Výzkumy odborníků (Nykodým, 2011; Mužík, Krejčík, 1997) prokazují zhoršující se stav motorických dovedností u běžné populace, zejména u mladé generace, která má tendence k sedavému životnímu stylu. Gymnastika v historickém kontextu tvořila všestranně kultivující systém, který zahrnoval jak cvičení, tak duševní rozvoj. Od dob starého Řecka procházel obsah pojmu gymnastika vývojem až k dnešnímu esteticko-koordinačnímu sportu či druhu. Gymnastická motorika vychází z neomezeného množství pohybů podléhajících stálému vývoji a výsledkem jsou pohybové celky tvořené strukturálně velmi rozmanitými pohybovými variacemi. Právě estetická determinanta je dělítkem mezi ostatními sporty. V gymnastickém výkonu je posuzována jak technika provedení, tak estetická úroveň, která je součástí hodnotících kritérií.

Na Fakultě sportovních studií se poslední dobou často diskutovalo o inovacích obsahu přijímacích talentových zkoušek ve studijním programu Tělesná výchova a sport.

V konečném důsledku pozitivních i negativních aspektů bylo rozhodnuto o omezení talentových zkoušek z gymnastiky pouze na jednu, a to akrobatickou sestavu. Byly akceptovány argumenty časové, ekonomické, pedagogické, organizační a také výsledky výzkumných šetření, kterými se zabývá FSpS (Sebera & Klárová, 2003; Šimberová, Skotáková & Hedbávný, 2008).

Domníváme se, že by nemělo být pochyb o nutnosti zařazovat gymnastické dovednosti do talentových zkoušek studijního programu Tělesná výchova a sport. Diskutovat ovšem lze o tom, pomocí kterých gymnastických dovedností budeme zjišťovat úroveň požadovaných motorických znalostí.

Z rámcově vzdělávacích programů ministerstva školství vyplývá, že gymnastika má stále nezastupitelnou roli v hodinách TV na základních i středních školách. Pomineme-li úroveň výuky a zařazování gymnastických dovedností do hodin tělesné výchovy na ZŠ a SŠ, má adept studia dostatečně dlouhou dobu na individuální přípravu k přijímacím zkouškám.  Budoucí student je informován na webových stránkách a má k dispozici videozáznam včetně popisu.

V minulosti měla Fakulta sportovních studií v přijímacím řízení dvě gymnastické disciplíny – akrobatickou sestavu a sestavu na hrazdě. Podobné to bylo na ostatních fakultách, kde byl vypisován obor Tělesná výchova a sport (FTVS UK, FTK UP). Výsledkem analýzy a následné restrukturalizace bylo omezení gymnastického přijímacího řízení na akrobatickou sestavu s osmi prvky či kombinacemi, s drobnými rozdíly verze pro ženy a muže, hodnocenou maximálně 10 body. Nejvyšší bodovou hodnotu (2 body) mají prvky přemetový poskok – přemet, stoj na rukou, kotoul, přemetový poskok – přemet stranou u mužů i žen. Nejdiskutovanějším prvkem je přemetový poskok – přemet. Přemet je řazen do převratových struktur s rychlou rotací kolem příčné osy. Samotný otáčivý pohyb je veden kolem ramenní osy a také kolem osy pevné, procházející rukama v místě dohmatu. Nutné jsou správné úhlové poměry (trup a paže) umožňující odraz rukama a zamezující plochosti gymnastického tvaru.

Metodika

Výzkumný soubor tvořilo 155 žen a 342 mužů, kteří byli sledováni a hodnoceni při přijímacím řízení na obory Animátor pohybových aktivit a Tělesná výchova a sport na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v akademickém roce 2012/2013.

Hodnocení bylo vedeno pedagogy FSpS, Katedry gymnastiky a úpolů a hodnotící škála obsahovala 10bodovou stupnici se srážkami 0,5 za techniku a za provedení. Obsah akrobatické sestavy byl následující:

Akrobacie ženy: Přemetový poskok – přemet; Poskokem vzpor dřepmo, odrazem vzpor ležmo; Celým atem vzpor ležmo vzadu; Celým obratem vzpor ležmo; Odrazem vzpor dřepmo, výskokem s celým obratem stoj spatný; Výkrokem stoj na rukou a kotoul – vztyk; Výkrokem váha předklonmo, vzpřim; Cval - dálkový skok; Celý obrat jednonož; Přemetový poskok – přemet stranou.

Obr. 1 Přemetový poskok – přemet

Obr. 2 Výkrokem stoj na rukou a kotoul – do dřepu

Obr. 3 Přemetový poskok – přemet stranou

Akrobacie muži: Přemetový poskok – přemet; Pádem klik - vzpor ležmo; Celým obratem vzpor ležmo vzadu; Celým obratem vzpor ležmo; Odrazem vzpor dřepmo, výskokem s celým obratem stoj spatný; Výkrokem stoj na rukou a kotoul – do dřepu; Kotoul vzad do zášvihu – vztyk; Výkrokem váha předklonmo, vzpřim; Přemetový poskok – přemet stranou.

Obr. 4 Přemetový poskok – přemet

Obr. 5 Výkrokem stoj na rukou a kotoul – do dřepu

Obr. 6 Přemetový poskok – přemet stranou

Pro zhodnocení výsledků jsme použili základní statistické charakteristiky (průměr, medián, směrodatná odchylka), rozdíly mezi skupinami jsme určili pomocí t-testu, závislost pak podle Pearsonova korelačního koeficientu. Všechny výsledky interpretujeme na 5% hladině statistické významnosti. Výsledky byly zpracovány v statistickém SW Statistica 10.

Hypotézy

V rámci výzkumného šetření jsme stanovili následující hypotézy:

H1: V celkovém bodování akrobacie dosáhnou ženy vyšší bodové hodnocení než muži.

H2: Uchazeči prezenčního studia dosáhnou vyšší bodové ohodnocení než uchazeči v kombinované formě.

H3: Vysoký korelační vztah očekáváme mezi výsledky z gymnastiky a celkovými výsledky praktické přijímací zkoušky.

Výsledky

V této kapitole provedeme sérii výpočtů za účelem zamítnutí či nezamítnutí stanovených hypotéz. Pomocí korelačního koeficientu posoudíme závislost mezi body získanými z akrobacie a celkovými body z praktické zkoušky a celkovými body z přijímacích zkoušek. Korelace je spočítána i pro dílčí skupiny, tedy muži/ženy, ASAK/TVS, uchazeči o prezenční/kombinovanou formu studia.

Tabulka 1 Matice korelačních koeficientů pro proměnné akrobacie, celkem bodů TV, celkem bodů

Všechny skupiny       korelace N=497
	akrobacie	celkem bodů TV	celkem bodů
Akrobacie	1	0,6432	0,4023
celkem bodů TV	0,6432	1	0,5362
celkem bodů	0,4023	0,5362	1

Z tabulky 1 vyplývá hodnota korelačního koeficientu mezi akrobacií a celkovými body: z celkové praktické zkoušky je 0,64, což značí středně velkou závislost. Při výpočtech jsme nezjistili rozdíl mezi pohlavími, ani mezi uchazeči o studium oborů ASAK a TVS. Jediný rozdíl je patrný u uchazečů o kombinované studium, kde zaznamenáváme vyšší hodnotu korelačního koeficientu 0,73, což pravděpodobně znamená, že jsou lépe připraveni, více motivovaní než uchazeči o prezenční studium (tab. 2). A tak čím vyšší bodový výsledek z gymnastiky, tím je lepší bodové hodnocení praktické přijímací zkoušky.

Tabulka 2 Matice korelačních koeficientů pro proměnné akrobacie, celkem bodů TV, celkem bodů pro skupiny kombinované a prezenční studium

FORMA_STUDIA=prezenční Korelace N=423
	akrobacie	celkem bodů TV	celkem bodů
akrobacie	1	0,6259	0,3603
celkem bodů TV	0,6259	1	0,5168
celkem bodů	0,3603	0,5168	1
FORMA_STUDIA=kombinovaná Korelace N=74
	akrobacie	celkem bodů TV	celkem bodů
akrobacie	1	0,7329	0,5968
celkem bodů TV	0,7329	1	0,6317
celkem bodů	0,5968	0,6317	1

V dalších výpočtech jsme se zaměřili na zjištění rozdílu v bodovém hodnocení mezi skupinami, a to pomocí t-testů.

Tabulka 3 Výsledek t-testu v bodovém zisku z akrobacie mezi muži a ženami

Legenda:

Průměry – aritmetické průměry, t – hodnota testovaného kritéria studentova rozdělení, sv – stupně volnosti, P – minimální hladina statistické významnosti, při které zamítáme nulovou hypotézu, N – četnosti, Sm. odch. – směrodatná odchylka

Graf 1 Krabicový graf bodového zisku z akrobacie pro skupiny muži a ženy

Z tabulky 3 vyplývá, že t-test indikoval signifikantní rozdíl mezi pohlavími, a to ve prospěch žen, které v průměru dosáhly o 0,7 bodu lepší výsledek akrobacie než muži, viz krabicový graf 1. Ženy dosahovaly lepší výsledky v akrobacii, a to v průměru o 0,71 b. T-test nezjistil statisticky významný rozdíl mezi obory, ani mezi prezenční a kombinovanou formou studia (tab. 4 a graf 2).

Tabulka 4 Výsledek t-testu v bodovém zisku z akrobacie mezi skupinami prezenční a kombinované studium

Graf 2 Krabicový graf bodového zisku z akrobacie pro skupiny prezenční a kombinované studium

V rámci akrobacie jsme vyčlenili nejtěžší prvek sestavy, kterým je přemetový poskok – přemet vpřed, u kterého nás zajímá úspěšnost provedení. V následující tabulce jsme našli hodnoty kumulativních četností pro jednotlivé body.

Tabulka 5 Kumulativní četnosti úspěšnosti v přemetu vpřed

body	muži	ženy
0	27,80%	35,00%
0,5	53,30%	51,80%
1	70,70%	72,30%
1,5	87,40%	82,50%
2	100,00%	100,00%

Uchazeč mohl za správné provedení přemetu vpřed získat maximálně dva body, za chyby v provedení byly uděleny 0,5 bodové srážky. Ukázalo se, že u žen nezvládlo přemet 35 % adeptek, u mužů to bylo 27 %. To potvrzuje i tabulka kumulativních četností (tab. 5), ze které vyplývá, že na jeden bod a méně zvládlo přemet vpřed 70 % uchazečů bez rozdílu pohlaví. Je možné vést polemiku o faktorech ovlivňujících výkon, jako jsou připravenost, úroveň motorických schopností, psychická a fyzická zátěž a další aspekty včetně morálně-volních vlastností. Lze také diskutovat o zařazení tohoto gymnastického prvku do sestavy na akrobacii v rámci talentových zkoušek pro studium na vysokých školách. Stává se totiž velmi často, že adept studia tento prvek úplně vynechá a je již od počátku srozuměn se srážkou 2 bodů. Nebylo zkoumáno procentuelní zastoupení těchto případů, ale je zřejmé, že se jedná o psychickou bariéru.

Shrnutí

Znovu zde připomeneme stanovené hypotézy a na základě výsledků provedeme diskusi.

H1: V celkovém bodování akrobacie dosáhnou ženy vyšší bodové hodnocení než muži.

H2: Uchazeči prezenčního studia dosáhnou vyšší bodové ohodnocení než uchazeči v kombinované formě.

H3: Vysoký korelační vztah očekáváme mezi výsledky z gymnastiky a celkovými výsledky praktické přijímací zkoušky.

Ad H1: Nezamítáme hypotézu, že bodové hodnocení žen je lepší než mužů. V našem vzorku jsme potvrdili, že úroveň koordinačních schopností je u žen vyšší ( tab. 3 a graf 1).

Ad H2: Hypotézu H2 zamítáme, uchazeči prezenčního a kombinovaného dosahují shodných výsledků (tab. 4 a graf 2). Z kapitoly výsledky vyplývá, že u kombinovaných studentů více koreluje bodový zisk z gymnastiky s celkovým bodovým ziskem než u prezenčních studentů, ačkoliv T-test vyhodnotil, že mezi těmito skupinami není statisticky významný rozdíl. Gymnastika u kombinovaných studentů má vyšší váhu v baterii praktických zkoušek.

Ad H3: Hypotézu H3 zamítáme. Výsledný korelační koeficient mezi body z akrobacie a součtem bodů z přijímacího řízení je 0,4 (tab. 1), což představuje slabou závislost mezi bodovým hodnocením gymnastiky a celkovými výsledky přijímací zkoušky, kde je zahrnut kromě praktické zkoušky i test studijních předpokladů. Slabou závislost dokresluje hodnota indexu determinace (0,16 – korelační koeficient na druhou), která popisuje, jak moc proměnná vysvětluje variabilitu druhé proměnné.

Doporučení

Ke zjištění, která část praktické zkoušky je důležitější, respektive má lepší prediktivní předpoklady, je nutná kompletní analýza celých přijímacích zkoušek.

Čím pohybově všestranněji je člověk vybaven, tím širší výběr prostředků má k dispozici při řešení konkrétního pohybového úkolu. To je jedním z důvodů, proč jsou jedinci, kteří prošli gymnastickou přípravou, vděčně přijímáni i v jiných sportovních odvětvích (Schnabel, 1968).

Od vzniku citovaného textu uběhlo několik desetiletí, ale i v současnosti nezřídka vidíme u atletů, fotbalistů a dalších sportovců, že v euforii po úspěšném výkonu předvedou salto, přemet či jiný gymnastický tvar, za který by se nemusel stydět ani gymnasta (Krištofič, 2004).

Součástí dalších diskusí by rozhodně neměly být jakékoli pochyby o důležitosti gymnastických cvičení pro všestranný rozvoj, ale měla by se hledat řešení pro výběr gymnastických tvarů v přijímacích talentových zkouškách. V evropském pojetí gymnastiky nacházíme na jiných univerzitách při přijímacích řízení namísto přemetu rondát. Jedná se o tvar technicky náročný, ale zřejmě by nedocházelo k tolika případům vyhnutí se zmiňovanému přemetu. Závěrem zdůrazňujeme, že pokud je jedinec schopen ovládat své tělo a vychází z všestranné přípravy, využívá zcela jistě trénování pohybu, nikoliv pouze svalů. Právě v tomto je gymnastická motorika nezastupitelná.