Tato monografie zahrnuje současné trendy ve výzkumu gymnastiky, tance a úpolů z hlediska jejich společenského významu. Vzhledem k tyršovské tradici má gymnastika blízko k úpolovým disciplínám a také k tanci.
Cílem monografie je analyzovat společenský význam gymnastiky, tance a úpolů.
Vzhledem k multidimenzionálnímu pohledu na problematiku je metodika jednotlivých částí výzkumu popsána v konkrétních kapitolách. Na monografii se podílelo několik autorů, kteří se pokusili – každý podle své specializace a odbornosti – o příspěvek do mozaiky vymezeného tématu.
Úvodní kapitola je věnována významu úpolových disciplín ve starořeckých gymnasiích a palestrách. Právě tam můžeme vidět počátek okcidentální tradice společné cesty gymnastiky a úpolů. V této kapitole analyzujeme důležitou etapu vývoje úpolových disciplín v starověkém Řecku.
Následující kapitola se zabývá přijímacím řízením z gymnastiky na obor Animátor pohybových aktivit a Tělesná výchova a sport na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity pro akademický rok 2012/2013. Analyzovali jsme vztah bodového hodnocení výsledků gymnastiky s celkovými výsledky praktické části přijímacího řízení. Dále jsme porovnali skupiny mužů a žen, uchazeče o prezenční a kombinované studium a uchazeče o obor Animátor sportovních aktivit (ASAK) a Tělesná výchova a sport (TVS). Pro zhodnocení výsledků jsme použili základní statistické charakteristiky (průměr, medián, směrodatná odchylka), rozdíly mezi skupinami jsme určili pomocí t-testu, závislost pak podle Pearsonova korelačního koeficientu. Všechny výsledky interpretujeme na 5% hladině statistické významnosti. Výsledky byly zpracovány v statistickém softwaru Statistica 10. V závěrech kapitoly vidíme, že současný pohled na gymnastiku je odlišný od historického a přesahuje pouhé cvičení a sport. Nejinak je tomu i v přípravě studentů fakult se sportovním a tělovýchovným zaměřením.
Vidíme to v další kapitole. Ta popisuje základní principy taneční pohybové terapie a využití znalostí z tohoto oboru v profilu absolventa Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity. Domníváme se, že taneční pohybová terapie může být běžnou součástí pohybových aktivit ve školní tělesné výchově (zejména v novém vzdělávacím oboru taneční a pohybová výchova, zařazeném do rámcově vzdělávacího programu (RVP), tak i v komerčních formách gymnasticko-tanečních disciplín a stylů Body and Mind. V této kapitole se zabýváme především vhodností zařazení některých technik a metod taneční pohybové terapie do školní tělesné výchovy a do komerčních forem gymnastiky a tance, uvádíme konkrétní příklady cvičení, a také nastiňujeme další možnosti uplatnění uvedených metod. Jsme toho názoru, že principy zde uvedené lze uplatnit v jakékoliv formě gymnastických disciplín, i ve sportovní a pohybové přípravě všech výkonnostních a věkových stupňů, respektive ve všech lekcích či vyučovacích jednotkách zabývajících se pohybovou aktivitou.
Gymnastika (ve formě intervenčního programu) a úpoly (ve smyslu prevence úrazů způsobených pády) je společným tématem případové studie popsané v následující kapitole. Přestože je stáří závěrečnou životní etapou, velký vliv na jeho prožití mají životní postoje, chování, jednání a vůle během celého života. Stáří je souhrnem celoživotního snažení. Cílem příspěvku je ověření vlivu intervenčního programu na vybrané kondiční a koordinační schopnosti z hlediska prevence pádů u osob v období senia a se související kvalitou života seniorů. Naším cílem nebylo jen zkoumání vlivu intervenčního programu na vybrané jedince, ale současně jsme se snažili vhodně a nenásilně ovlivnit postoje k aktivnímu stylu života s cílem prodloužit nezávislost, soběstačnost a kvalitu života seniorů. Vycházeli jsme ze zkušeností českých i zahraničních odborníků zabývajících se problematikou specifických pravidelných pohybově-prožitkových aktivit pozitivně ovlivňujících seniorská léta jedinců. Na základě prostudované literatury, statistických údajů zabývajících se úrazy a empirických zkušeností jsme sestavili intervenční program zaměřený na rytmickou gymnastiku a tanec. Tyto aktivity jsme vyhodnotili jako nejvhodnější pro rozvoj námi sledovaných motorických schopností. Pro ověření vlivu intervenčního programu jsme použili deset motorických testů, pro vytvoření kazuistiky hloubkový polostrukturovaný rozhovor. Testování jsme provedli před zahájením a po ukončení šestiměsíčního intervenčního programu, který byl dvakrát týdně po dobu šedesáti minut zařazen do pravidelného cvičení seniorů. Naše zkoumání prokázalo, že probandi s určitými zdravotními problémy odpovídajícími jejich vysokému věku byli schopni pomocí intervenčního programu a životního stylu zlepšit úroveň některých svých motorických schopností.
Aby bylo možné vychovat odborníky, kteří jsou schopni i motivováni pro práci v gymnastice, tanci a úpolech, je nutné provést analýzu stavu výuky na základních a středních školách a analýzu vztahu učitelů tělesné výchovy k těmto pohybovým aktivitám. Tímto problémem ze zabývají další kapitoly, z nichž jedna se soustřeďuje na analýzu vztahu učitelů k výuce gymnastiky, druhá na analýzu vztahu učitelů k výuce úpolů. Obě kapitoly byly zpracované stejnou metodikou, což umožňuje jejich porovnání. Gymnastické i úpolové disciplíny se ve výuce tělesné výchovy objevují již několik století, i když podoba gymnastických a úpolových cvičení se od té dnešní v mnohém lišila. I přes tuto dlouhou tradici máme pocit, že se gymnastické disciplíny, především cvičení na nářadí, z výuky tělesné výchovy pomalu vytrácí, podobně jako se to dělo s úpoly v předcházejících desetiletích. Na tuto myšlenku nás přivedla stále klesající úroveň gymnastických dovedností uchazečů o studium tělesné výchovy na Fakultě sportovních studií a s tím související nutné snižování obtížnosti zápočtových požadavků na studenty bakalářského studia. Proto jsme se rozhodli dotazníkovým šetřením zjistit, jaký je vztah pedagogů ke gymnastickým disciplínám a k úpolům, jak často a která gymnastická cvičení využívají ve svých hodinách tělesné výchovy. Do dotazníku byly zařazeny také otázky týkající se oblíbenosti gymnastických a úpolových cvičení u žáků.
Úpolová cvičení mají hlubší význam. V závěrečných třech kapitolách monografie se zabýváme vztahem úpolů a fenoménu sakralizace boje a násilí v jednotlivých etapách kulturního vývoje, dále pak fenoménem battlu v současných tanečních formách hip hop dance a street dance, a konečně společnými a rozdílnými znaky postojů karatistů a irských tanečníků k jejich uměním. Tento plastický pohled na úpoly a tance z hlediska jejich filozofie a psychologie umožňuje pochopit vnitřní svět cvičenců těchto umění, stejně jako pochopit archetypální vzory v chování tanečníků a bojovníků.