ZDRAVOTNÍ ASPEKT PLAVÁNÍ, BEZPEČNOST, ZÁCHRANA TONOUCÍHO

Důležitou součástí přípravy pro záchranu ve vodě je rozpoznání tonoucího.

Tonoucí neplavec

Neplavec sám vědomě do hluboké vody nejde, dostává se do potíží většinou nečekaně. Najednou se nemůže opřít o dno a snaží se pohybem paží udržet hlavu nad vodou. Neúčelnými pohyby se snaží dosáhnout dna či okraje bazénu.

„Prvořadou věcí se stane dýchání, proto tonoucí často nemůže ani volat o pomoc.“

(Miler, T., 2007, s. 19)

Obr. 14

Špatný nebo vyčerpaný plavec

Plavec se o sebe v omezené míře dokáže postarat sám. Mnohdy je daleko větším nebezpečím nastupující panika, která má negativní vliv na již omezenou schopnost plavat. Při zvyšující se únavě se i tento jedinec stává tonoucím neplavcem.

„Tonoucí je schopen (hlavě zpočátku) upozornit na sebe máváním a křikem.“

(Miler, T., 2007, s. 20)

Tonoucí v bezvědomí

Tonoucího v bezvědomí můžeme objevit kdekoliv v bazénu mezi hladinou a dnem. Je charakteristický naprostou bezvládností.

„S tonoucím nelze navázat kontakt (nereaguje na oslovení).“

(Miler, T., 2007, s. 21)

Obr. 15

Obr. 16