Inovace SEBS a ASEBS

BOJ V POSTOJI

Pokud provádí útočník chvaty při tomto způsobu boje, používáme výrazu chvaty z postoje; předložku „z“ volíme z toho důvodu, že při jejich úspěšném provedení dochází ke změně postavení (zápasníci jsou nahoře, výše) do polohy při žíněnce (zápasníci končí dole, níže).

Chvaty z postoje se rozdělují na následující skupiny (příklady):

1. Strhy
2. Přehozy přes záda
3. Přehozy přes ramena
4. Přehozy stranou
5. Zvraty
6. Porazy
7. Hody
8. Protichvaty

1. Strhy

Strhy jsou chvaty, jimiž útočník strhává soupeře na žíněnku (základnu) buď do polohy vkleče (do pokleku), nebo do polohy vleže. Přetáčení se děje kolem osy pat (tedy kolem osy rovnoběžné s osou pravolevou) směrem vpřed. Délková osa soupeře se z polohy svislé skloní o 90 stupňů do polohy při žíněnce (z roviny čelné do roviny pasové).

Strh se provádí dvěma způsoby.

• První způsob je charakterizován tím, že se útočník pomocí trhnutí za paži, podběhu nebo oběhnutí dostává k soupeři za jeho záda a pak soupeře strhává na žíněnku. V těchto případech i používáme názvů: strh trhnutím za paži (útočník zůstává na místě, soupeř je trhnutím donucen k pohybu), strh oběhnutím, strh podběhem, strh vrutem (soupeř zůstává na místě, útočník se podběhem nebo vrutem a přehmatem volné paže na pas soupeře dostává za něj).
• Druhý způsob strhů označujeme jako strhy přímé. Útočník nejprve strhne soupeře záběrem za horní části trupu na žíněnku do pokleku nebo lehu na prsou a teprve potom si oběhnutím vybojuje polohy horního a dokončuje ovládání soupeře. Protože k provedení tohoto strhu využívá útočník záběru za horní část trupu, jsou tyto strhy typické pro zápas v klasickém stylu.

V zápase ve volném stylu používáme při strhu záběrů za horní část těla s doplňující činností nohou nebo užíváme záběrů jen za nohy. Možné jsou strhy trhnutím za paži se záběrem nohy, oběhnutím se současným záběrem nohy, podběhy se záběrem nohy i vrutem pod nohou soupeře.

Příklady strhů:

• Strh trhnutím za paži
• Strh podběhem pod paží
• Strh záběrem pod paží s vrutem

2. Přehozy přes záda

Při přehozech přes záda se útočník po provedení záběru z čelného střehového postavení obrací zády k soupeři a provádí přehoz předklonem s nadzvednutím soupeře přes svá záda s bokem vysunutým do strany provádění. Obrat zády k soupeři je nejdůležitější fází této chvatové skupiny.

Při provádění přehozů přes záda se soupeř převrací kolem pravolevé osy přenesené do osy ramen. Délková osa soupeře se za letu převrací o 270 stupňů vpřed až do polohy vleže na zádech. Dvojice sil je vytvářena tak, že první sílu tvoří nadzvednutí soupeře zády útočníka, druhou sílu vytváří záběr pažemi za různé částí trupu a horních končetin.

Příklady přehozů:

• Přehoz přes záda záběrem paže a šíje
• Přehoz přes záda záběrem paže a trupu
• Přehoz přes záda záběrem paže

3. Přehozy přes ramena

Přehozy přes ramena jsou chvaty, při nichž si útočník nakládá soupeře přední částí trupu na svoji šíji, plece nebo ramena a přes ně jej přehazuje. Při provádění všech chvatů v této skupině je pro útočníka typické provádění všech chvatů této skupiny sedem.

Dvojice sil je vytvářena jednak nadzvednutím soupeře rameny, šíjí nebo plecemi útočníka, přičemž se tato síla projevuje vždy tlakem, druhou sílu vytváří záběr pažemi vedený jimi tahem v opačném smyslu k síle první.

Podobně jako u přehozů přes záda se soupeř přetáčí kolem pravolevé osy v rovině ramen a jeho délková osa se během provádění převrací o 270 stupňů z roviny čelné do roviny pasové. Soupeř tedy zakončuje let buď v poloze vleže na zádech, nebo v mostu.

Příklady přehozů přes ramena:

• Brovkin
• Přehoz přes ramena záběrem paže a nohy
• Přehoz přes ramena záběrem paže za zápěstí a šíje s hora

4. Přehozy stranou

Přehozy stranou jsou chvatovou skupinou, při níž zabírá útočník soupeře pažemi nebo aspoň jednou paží za horní část těla a přehazuje ho nepatrným sklopením vpřed kolem pravolevé osy (asi o 45 stupňů) a poté, ještě v průběhu pádu ho přetáčí kolem délkové osy o 180 stupňů do polohy vleže na zádech.

Dvojice sil je vytvářena záběrem jedné paže na stejné straně těla soupeře, druhou sílu vytváří švih paží z druhé strany těla soupeře. Jindy může druhou sílu vytvářet také záběr nohy druhou paží.

V zápase ve volném stylu je tato skupina chvatů typická pro chvaty doprovázené podseknutím, podrazem nebo nastavením nohy. Při provádění přehozů stranou si útočník zásadně sedá nebo sed alespoň naznačuje.

5. Zvraty

Zvraty jsou nejobsáhlejší, nejúčinnější, ale také nejsložitější chvatovou skupinou v postoji. Jsou to chvaty, při jejichž provádění přehazuje útočník soupeře přes svoji hruď nebo přes ramena a přitom se zvrací vzad, ať už mostem nebo jen záklonem.

Podle způsobu provádění dělíme zvraty na následující podskupiny:

Zvraty přes hruď (mostem)

Jsou to zvraty prováděné záběrem paží nebo trupu odpředu. Při nichž přehazuje útočník soupeře přes svou hruď a při dokončování zvratu prochází mostem. Soupeř se během provádění převrací kolem pravolevé osy promítnuté do osy ramen směrem vpřed a jeho délková osa se přitom převrací o 270 stupňů z čelného postavení do roviny pasové (tedy vodorovně se žíněnkou, a to kolem pravolevé osy).

Zvraty stranou (zvraty záklonem)

Ne každý zvrat je prováděn mostem a přetočením soupeře o 270 stupňů kolem pravolevé osy. Častěji jsou zvraty (myšleno přední zvraty) prováděné tak, že útočník se zvrací pouze do záklonu a vychýlí soupeře kolem pravolevé osy přibližně o 45 stupňů, ale pak se ze záklonu přetáčí hrudí k žíněnce a přetáčí současně i soupeře kolem délkové osy o 180 stupňů. Dohromady tedy také přibližně o 270 stupňů, ale přece jen odlišným způsobem oproti zvratům prováděným mostem.

Zvraty přes ramena (naložením na šíji)

Dalším možným způsobem provádění zvratů jsou zvraty prováděné naložením na šíji a do mostu padá útočník přehozením soupeře přes svá ramena. U zvratů přes ramena se soupeř převrací kolem pravolevé osy o 270 stupňů z čelného postavení do roviny pasové (tedy rovnoběžně se základnou) zády k žíněnce.

U všech zvratů prováděných záběrem odpředu a zpravidla také nazývaných předními zvraty slovo přední vynecháváme Je to srozumitelné, a proto je toto zkrácení zdůvodnitelné. Pokud mluvíme o zvratech prováděných odzadu, musíme slovo zadní uvést.

Zadní zvraty

Zvraty prováděné záběrem odzadu nazýváme zadními zvraty. U zadních zvratů se soupeř převrací kolem pravolevé osy směrem vzad. Soupeřova délková osa se při tom převrací o 180 stupňů, jestliže soupeř nezachytí pád čelem, ale lopatkami, a o 270 stupňů, jestliže soupeř zachytí pád nastavením čela a z této polohy se převrátí do polohy vleže na prsou.

Příklady zvratů:

• Přední zvrat přes hruď záběrem paže a trupu
• Zvrat záběrem paže a trupu sedem

6. Porazy

Porazy dělíme na porazy vzad a porazy stranou. Pokud vynecháme slovo vzad, pak máme na mysli vždy jen porazy prováděné směrem vzad. U porazů stranou slovo stranou nelze vynechat.

Porazy vzad

K porazům vzad patří chvaty, při nichž útočník pokládá soupeře z postavení do polohy vleže na zádech nejkratší cestou směrem vzad zatížením chodidel bez jejich nadzvedávání. Soupeř si v průběhu chvatu buď sedá, nebo se zvrací do mostu. Při porazu se soupeř převrací kolem pravolevé osy promítnuté do roviny pat směrem vzad o 90 stupňů, takže délková osa se skloní z roviny čelné do roviny pasové (vodorovně se základnou).

Protože se vzájemná poloha obou zápasníků v průběhu chvatu nemění a oba zápasníci zůstávají při provádění porazu otočeni k sobě čely, lze porazy považovat za chvaty velmi úsporné. Dvojice sil je vytvářena jednak zatížením pat, jednak příslušným záběrem.

Porazy stranou

Porazy stranou jsou chvaty, při nichž převrací útočník soupeře nejprve kolem předozadní osy o 90 stupňů vpravo nebo vlevo na bok, v dalším průběhu pak útočník přetáčí soupeře o 90 stupňů kolem podélné osy na záda. Jejich provedení je podmíněno zatížením nohy do strany provádění. Pokud zatížení nohy do žíněnky je prováděno velkou silou, lze provést poraz stranou rotačním pohybem kolem zatížené nohy a převracení a přetočení soupeře pak splývá v jeden pohyb.

Ve volném stylu lze zatížení nohy nahradit podseknutím nebo jinou činností nohou.

Příklady porazů:

• Poraz vzad za nohu – shodné garde
• Poraz vzad za nohu – neshodné garde

7. Hody

Hody nahrazují chvaty, při nichž útočník v čelném postavení zbavuje plochy opory soupeře nadzvednutím. Po nadzvednutí ho prudkým trhnutím vzhůru vzad nebo stranou přivádí do nebezpečné polohy nebo přímo na lopatky.

Dvojici sil vytváří jednak přitlačení přední části útočníkova těla (břicho, hruď apod.), jednak trhnutí horní části těla útočníka, které je vedeno v opačném smyslu přitlačení a vede k rychlému pádu se soupeřem na žíněnku.

Při provádění hodů se soupeř přetáčí po nadzvednutí kolem pravolevé osy směrem vzad,

přičemž se jeho délková osa během provádění chvatů převrátí o 90 stupňů.

Příklady hodů:

• Hod předklonem za nohy

8. Protichvaty

Při zápase nelze útočit proti soupeři bez kontroly své činnosti, neboť na každý chvat existuje nejen obrana, ale i protichvat.

Protichvaty na chvaty z postoje lze rozdělit na protichvaty prováděné jiným chvatem z postoje, dále pak na speciální protichvaty, k nimž patří zalehnutí, zaskočení a přehyby.

Příklady protichvatů:

• Využití porazu vzad jako chvatu proti záběru nohy
• Využití převratu vpřed záběrem nohy jako chvatu proti porazu