I. klinika dětského lékařství lékařské fakulty
Masarykovy univerzity v Brně
*Katedra tělesné kultury
pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
**Ústav preventivního lékařství
lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Klíčová slova: astma bronchiale u
dětí, sportující mládež, výživa, pohybová aktivita, skladba těla
Key words: asthma, children,
youth, sport, nutrition, physical activity, body composition
Souhrn
Autoři
sledovali u souboru 148 dětí a adolescentů s astma bronchiale ve věku 4-18
let výživové zvyklosti pomocí 24 hod. dotazníku a pohybovou aktivitu pomocí
modifikované dotazníkové metody American College of Sport Medicine (1). Zjistili, že výživa dětí je nevhodná,
obsahuje často nadměrné množství energie, masných výrobků, nedostatečné
množství nízkotučného mléka a mléčných
výrobků, zeleniny a ovoce. Úroveň pohybové aktivity je normální nebo snížená
s velkou interindividuální variabilitou v porovnání se skupinou 91
zdravých dětí. Menší skupina dětí souboru s astma bronchiale - 38 dětí a
adolescentů ve věku 10,4-18,4 roku byla vyšetřena antropometricky. Výsledky
antopometrického vyšetření byly porovnány ve skupinou 48 zdravých sportovců ve
věku 13,4-16,9 roku a s referenčními hodnotami běžné populace. Byla prokázána
vyšší tuková složka dětí s astma bronchiale oproti "normám"
populace i proti sportovcům. Sportovci mají vyšší svalovou složku.
Na
základě našich vyšetření je možné dětem s astma bronchiale doporučit
vhodnou stravu a vhodnou
pohybovou aktivitu.
Summary
Hrstková, H., Novotný, J., Brázdová, Z., Burianová, M.: Nutrition, physical
activity and body composition in youth with asthma.
Authors have studied dietary habits
in the sample of 148 children with asthma bronchiale,
aged 4 - 18 years, using the method
of repeated 24-hr recall and their physical activity, using modificated questionnaire of
American College of Sport Medicine (1).
It was found that the diet is
inappropriate in many points, with foods of very high energy density, and with
excess of meat products, and on the other hand with insufficient amount of milk
and milk products, vegetable and fruit. The physical activity level is either
normal or lower with high interindividual variability, when compared with the
sample of studied 91 healthy children.
Inside of the studied group of
children with asthma bronchiale the sub-sample of 38 children and adolescents, at the age of 10,4 -
18,4 years was investigated anthropometrically. The results were compared with
data of 48 healthy sporting children aged 13.4 - 16,9 years and with reference
data of Czech children. Children with asthma bronchiale had higher content of
body fat, than both reference and sporting children population, while sportsmen
had higher muscle proportion.
Results from the study will be used
as a background for dietary recommendation and physical activity guidelines for
children with asthma bronchiale.
Průduškové astma je chronické
onemocnění dýchacích cest. Je příkladem chronické nemoci,
vyžadující komplexní dlouhodobý
léčebný přístup, v němž hlavní roli hraje sám nemocný a jeho rodina. Ve
všech věkových kategoriích zasahuje nepříznivě do kvality života nejen
astmatika, ale i celé rodiny. Je nepochybné, že včasné stanovení diagnosy
astmatu s včasným zahájením správné preventivní léčby, dodržování správného životního stylu vede k významně
lepší kontrole nemoci, zlepšení prognosy
a nižším ekonomickým výdajům na jeho léčbu (14 ) .
U
astmatiků je mnohdy opomíjena následná péče, průběžné sledování
pravidelné terapie, compliance pacienta,
dodržování režimu a vhodnosti prostředí ve kterém dítě žije.
Sociálně ekonomické důsledky
tohoto onemocnění postihují dítě i dospělého
(15). U dítěte snižuje možnost návštěvy dětského kolektivu, omezuje později volnost ve volbě povolání,
v dospělosti snižuje osobní a společenské uplatnění.
Děti s astma bronchiale jsou
často osvobozovány ve škole z tělesné výchovy, mívají časté absence ve
škole a ve vlastních rodinách mívají tyto děti často různé úlevy, které ještě
zhoršují celkový energetický výdej. Tím jsou opět zbytečně vyčleňovány
z kolektivu a je zesilována jejich sociální izolace. Dětský astmatik je silně fixován na matku, svůj volný čas tráví
většinou s rodiči, mimo kolektiv svých vrstevníků, a jeho vyžívání
v tělovýchovné či sportovní aktivitě je minimální.
Nevhodný životní styl, zvláště
v oblasti výživy a pohybové aktivity, potom obvykle dále negativně ovlivňuje
celkový vývoj onemocnění a vzniká tak bludný kruh.
U většiny dětí nacházíme vadné
držení těla, svalová síla bývá snížena o 2,1 – 2,3% ( 24 ).
Řada jejich obtíží pramení nikoliv
ze základní choroby, ale z netrénovanosti - nedostatku pohybu, vyřazení
z dětských her a školní tělesné výchovy, přehnané péče o nemocné
dítě, špatné výživy. To vše vede
k řadě poruch, počínaje odchylkami v tělesném vývoji přes poruchy
funkční, psychické až k poruchám sociálním.
Prevalence průduškového astmatu ve
světe stoupá a jeho začátek se posunuje stále do nižších věkových skupin. Téměř
polovina případů dětského astmatu začíná v prvních pěti letech života.
Nejvyšší prevalenci vykazují anglofonní země s vyšším civilizačním
standardem (Velká Británie, Nový Zéland,
Austrálie, Irsko, Kanada - více než 20-25%),
země východní Evropy publikují hodnoty nižší (Polsko, Litva – méně než
10%, Rusko, Rumunsko, Albánie - méně než
5%). V této souvislosti bývají zvažovány rozdíly životního stylu a stupně
civilizační zátěže (22 ).
I u nás je zřejmě prevalence
dětského astmatu zřetelně vyšší, než se původně
předpokládalo. V roce l995 publikovaná studie provedená u dětí ve
věku 3-5 let zjistila frekvenci příznaků odpovídajících průduškovému astmatu
v rozmezí 9-15% ( 6 ).
V naší zemi přesný výskyt
není znám a soudí se, že odpovídá 5 až 15 procentům podle regionů. V regionu jižní Moravy
žije asi 500 000 dětí a adolescentů ve věku do 18 let. V tomto regionu
žije tedy pravděpodobně 5000 až 15 000 dětí s tímto onemocněním. Vzhledem
k tomu, že region jižní Moravy nepatří k sociálně ani ekologicky
rizikovým oblastem, předpokládáme výskyt nižší.
K dosažení plné kontroly
astmatu je nutné včasné rozpoznání příznaků nemoci, určení a odstranění
podnětů, které astma zhoršují, individuální výběr medikace, výchova nemocných
k porozumění jejich nemoci a jejich účinné zapojení do péče, vhodná strava
a tělesná aktivita, vyvážený energetický příjem.
Průduškové astma je příkladem
nemoci vyžadující komplexní dlouhodobý léčebný plán.
Při plánování komplexního
léčebného plánu u astma bronchiale musíme brát na zřetel nejenom aktuální
zdravotní stav, ale také dlouhodobou perspektivu onemocnění. Proto si musíme
všímat faktorů jako je prostředí v rodině, výživové zvyklosti, tělesná
aktivita dítěte, psychosociální zázemí,
které mohou průběh astmatu nepříznivě ovlivnit. Nevhodné prostředí pro
astmatika, nevhodné návyky či nesprávné pracovní zařazení těchto nemocných může
mít nepříznivé zdravotní ale i sociálně ekonomické důsledky. Teprve posouzením celého komplexu
můžeme vytvořit správný a pro pacienta vhodný léčebně rehabilitační plán.
Soubor vyšetřených dětí
Soubor astmatiků: pro
hodnocení výživových zvyklostí a pohybové aktivity: 148 dětí a adolescentů ve věku 4-18 let .
Jednalo se většinou a o děti
s intermitentním nebo lehkým perzistujícím typem astma bronchiale. Menší
část dětí měla středně těžké nebo perzistující astma bronchiale. Pacienti byli
sledováni v odborné ambulanci pro alergologii a imunologii I.dětské
interní a onkologické kliniky a v II.dětské léčebně v lázních
Luhačovice. Všechny děti byly při hodnocení
v klidovém stadiu astmatu a pouze užívaly dlouhodobou
antiastmatickou léčbu, obvykle inhalační kortikosteroidy. Žádný pacient
vzhledem k astmatu neměl dietní opatření.
Soubor astmatiků pro
antropometrii: 38 dětí a adolescentů ve
věku 10,4-18,4 roku, 22 chlapců (10,8-18,3 roku) a 16 děvčat (10,4-18,4
roku).
Pro srovnání energetického výdeje
astmatiků s běžnou populací byl vyšetřen
soubor zdravých dětí pro pohybovou aktivitu 91 dětí, 44 chlapců a 47 dívek ve věku 12 a 15 let (6. a 9.třída
ZŠ v Brně a v Bílovicích).
Pro porovnání antropologických
výsledků byly použity výsledky našeho vyšetření souboru zdravých sportovců ze sportovní školy celkem: 48 dětí a adolescentů ve věku 13,4-16,9
roku, 34 dívek ve věku 13,4-16,9 roku a 14 chlapců ve věku 13,9-16,3 roku:
20 volejbalistek - věk
13,4 - 16,9 roku
14 plavkyň - věk 13,6 - 16,5 roku
8 plavců - věk 14,5 - 16,3 roku
6 gymnastů - věk
13, 9 –16 roků
Metody
1.
Ke zjištění výživových zvyklostí byl dvakrát použit 24-hodinový dotazník, zvlášť pro všední
den a zvlášť pro den sváteční.
Výživová spotřeba byla hodnocena
jednak pomocí software Nutrition, za tímto účelem vyvinutým na Ústavu
preventivního lékařství LF MU a jednak pomocí převodu na jednotkové porce a
srovnáním s doporučenými normami ( 7 ).
Celková úroveň stravy byla
hodnocena také pomocí tzv. nutričního
skóre dle WHO, které se vypočítává tak,
že opakovaný 24 hod recall je podroben následujícím deseti otázkám:
1. Byly ve stravě nejméně 3
jednotkové porce obilnin, těstovin, pečiva nebo rýže?
2. Byly ve stravě nejméně 3
jednotkové porce zeleniny?
3. Byly nejméně 2 porce zeleniny
syrové?
4. Byly ve stravě nejméně 2
jednotkové porce ovoce?
5. Byla nejméně 1 z nich syrová?
6. Byly v každé potravinové
skupině konzumovány rozmanité pokrmy?
7. Měly desátky, svačiny a jídla
konzumovaná mimo dobu hlavních jídel výživovou hodnotu?
8. Byly konzumovány nejméně 3
jednotkové porce mléka a mléčných výrobků?
9. Byly konzumovány nejméně 2
jednotkové porce ze skupiny ryb, drůbeže, masa a luštěnin?
10. Byly vybírány převážně
netučné, libové nebo nízkotučné alternativy pokrmů?
Každá kladná odpověď je hodnocena
jedním bodem a celkový součet bodů, tj. nutriční skóre, je slovně hodnoceno
takto:
10 bodů: výživa je výborná, zcela
v pořádku! Bude velmi vhodné stravovat se podle stejných zásad
jako doposud.
9 až 7 bodů: V kvalitě stravy jsou
ještě rezervy, ale nebude příliš obtížné udělat pozitivní změny k
tomu, aby výživa byla zcela bez
chyb.
6 až 4 body: Výživa není z
hlediska kvality dostatečná. Je zapotřebí větších změn, aby bylo možné
hodnotit ji alespoň jako dostatečnou.
3 až 0 bodů: Zcela nedostatečná
kvalita výživy - je nutná okamžitá a razantní náprava.
2.
Ke kvantitativnímu odhadu výdeje energie pohybovou
aktivitou byl použit modifikovaný
týdenní dotazník - KIHD Seven - Day Physical Activity Recall (American
College of Sports
Medicine ( 1 )
3. Antropologickým vyšetřením byla zjišťována
výška
hmotnost
body mass index (4,5)
tuková složka podle Pařízkové (2,3)
složení těla podle Matiegky:
kosterní, svalová, tuková složka a zbytek (2, 3)
somatotyp podle Heath-Carter: endomormie, mesomorfie, ektomorfie (12 )
Výsledky
Výsledky vyhodnocení dotazníku výživových zvyklostí
Vyhodnoceno bylo celkem 148
správně vyplněných dotazníků od 64 chlapců
ve věku 4-18 let a 84 dívek ve věku 5-18 let s diagnózou astma
bronchiale.
Tabulky č. 1 a 2 ukazují průměrné hodnoty energie,
proteinů, tuků, sacharidů, kyseliny linolové, vápníku, železa, draslíku,
vlákniny, vitamínů A, B1, B2, B6, B12, C a E v denní stravě vyšetřovaných dětí,
podle pohlaví a věku.
Tab. č. 1 : Příjem energie a živin
v pod souborech dívek - podle věku
(DDD - denní doporučená dávka)
|
Věk
(roky) Živina |
4 - 6 |
4 – 6 % DDD |
7 - 10 |
7 - 10 % DDD |
11 - 14 |
11 – 14 % DDD |
15 - 17 |
15 - 17 % DDD |
|
Energie kJ |
7572 |
108 |
10570 |
117 |
7735 |
82 |
9332 |
104 |
|
Proteiny živočišné g |
25 |
129 |
21.2 |
71 |
20 |
57 |
22 |
63 |
|
Proteiny rostlinné g |
27 |
68 |
53 |
117 |
26 |
59 |
35 |
87 |
|
Tuky rostlinné g |
11 |
|
10 |
|
26 |
|
32 |
|
|
Tuky živočišné g |
52 |
|
112 |
|
49 |
|
45 |
|
|
Tuky celkem g |
63 |
114 |
122 |
187 |
75 |
107 |
77 |
119 |
|
Kys. linolová g |
3.3 |
60 |
8.9 |
119 |
6.7 |
78 |
3.3 |
37 |
|
Sacharidy g |
258 |
110 |
286 |
91 |
252 |
76 |
344 |
109 |
|
Vápník mg |
386 |
43 |
521 |
47 |
597 |
50 |
1041 |
87 |
|
Železo mg |
8.2 |
68 |
16 |
115 |
8.5 |
47 |
10.1 |
56 |
|
Draslík mg |
1215 |
|
2388 |
|
1588 |
|
2602 |
81 |
|
Vláknina g |
12.6 |
90 |
10.3 |
61 |
11 |
61.2 |
20 |
111 |
|
Vitamín A mg |
0.23 |
47 |
2.14 |
305 |
0.99 |
110 |
1.06 |
117 |
|
Vitamín B1 mg |
0.92 |
131 |
0.96 |
96 |
0.64 |
58 |
0.83 |
83 |
|
Vitamín B2 mg |
0.68 |
68 |
2.21 |
170 |
0.99 |
62 |
1.28 |
85 |
|
Vitamín B6 mg |
0.51 |
64 |
1.12 |
93.5 |
1.1 |
73 |
1.24 |
83 |
|
Vitamín B12 mg |
0.02 |
100 |
0.02 |
100 |
0.02 |
|
0.03 |
150 |
|
Vitamín C mg |
14.8 |
27 |
40 |
68 |
27.7 |
35 |
76 |
85 |
|
Vitamín E mg |
2.9 |
37 |
6 |
60 |
4.3 |
43 |
4.1 |
34 |
|
Cholesterol mg |
276 |
165 |
365 |
170 |
247 |
109 |
287 |
133 |
Tab č. 2: Příjem energie a živin v pod souborech
chlapců - podle věku
(DDD - denní doporučená dávka)
|
Věk (roky) Živina |
4 - 6 |
4 - 6 % DDD |
7 - 10 |
7 - 10 % DDD |
11 - 14 |
11 – 14 % DDD |
15 - 17 |
15 - 17 % DDD |
|
Energie kJ |
8592 |
123 |
11862 |
131 |
10581 |
100 |
11220 |
98 |
|
Proteiny živočišné g |
26.5 |
132 |
25 |
84 |
26 |
65 |
29 |
64 |
|
Proteiny rostlinné g |
12.1 |
30 |
55 |
122 |
47 |
95 |
22 |
44 |
|
Tuky rostlinné g |
30.4 |
|
27 |
|
11 |
|
29 |
|
|
Tuky živočišné g |
27.4 |
|
70 |
|
57 |
|
72 |
|
|
Tuky celkem g |
57.8 |
105 |
97 |
149 |
68 |
90 |
102 |
119 |
|
Kys. linolová g |
6 |
110 |
2.98 |
40 |
2.9 |
32 |
8.9 |
89 |
|
Sacharidy g |
337 |
144 |
426 |
135 |
418 |
114 |
430 |
108 |
|
Vápník mg |
201 |
22 |
258 |
24 |
760 |
64 |
545 |
45 |
|
Železo mg |
7.7 |
64 |
14.5 |
104 |
26 |
164 |
23 |
127 |
|
Draslík mg |
1754 |
|
2812 |
|
2132 |
|
4216 |
131 |
|
Vláknina g |
16.4 |
117 |
14.6 |
94 |
21 |
108 |
27 |
150 |
|
Vitamín A mg |
2.09 |
417 |
0.82 |
117 |
0.78 |
86 |
4.09 |
409 |
|
Vitamín B1 mg |
0.73 |
104 |
0.95 |
95 |
1.08 |
90 |
1.18 |
90 |
|
Vitamín B2 mg |
0.52 |
52 |
0.92 |
70.4 |
1.38 |
81 |
1.66 |
83 |
|
Vitamín B6 mg |
0.92 |
115 |
1.72 |
143.6 |
1.14 |
76 |
3.06 |
180 |
|
Vitamín B12 mg |
0.02 |
100 |
0.03 |
150 |
0.02 |
100 |
0.02 |
100 |
|
Vitamín C mg |
21 |
38 |
42 |
70 |
26 |
33 |
98 |
98 |
|
Vitamín E mg |
2.1 |
26 |
4.4 |
44 |
3.5 |
29 |
9.8 |
70 |
|
Cholesterol mg |
218 |
130 |
450 |
209 |
257 |
103 |
648 |
236 |
Výsledky hodnocení výživové
spotřeby v jednotkových porcích a v % doporučené konzumace ukazují tabulka č. 3
a grafy č. 1 - 2.
Tab. č. 3: Počty konzumovaných
porcí potravinových skupin podle pohlaví
|
Potravní skupina |
Celý soubor |
Dívky |
Chlapci |
|
Obilniny |
3.4 |
2.8 |
4.0 |
|
Zelenina |
1.7 |
1.8 |
1.6 |
|
Ovoce |
1.8 |
2.0 |
1.7 |
|
Mléko a mléčné výrobky |
1.7 |
1.6 |
1.8 |
|
Maso a ostat. zdroje bílkovin |
1.7 |
1.8 |
1.6 |
|
Ostatní |
2.3 |
2.1 |
2.4 |
Z výsledků našeho šetření vyplývá,
že sledované děti přijímají obvykle více energie denně, než stanoví doporučená
denní dávka (DDD). Není proto překvapující, že také přijímané denní množství
tuků je vysoké. Naopak alarmující je nízký příjem vápníku a obou
antioxidantních vitamínů, C i E.
Obvyklá denní strava zkoumaného souboru
je typická vysokou konzumací masných výrobků, relativně vysokým přívodem
sacharidů a nedostatečným množstvím ovoce, zeleniny a nízkotučného mléka a
nízkotučných mléčných výrobků. Zatímco doporučený počet denních jednotkových
porcí obilnin je 3 až 6 porcí podle pohlaví a věku, zeleniny 3 až 5 porcí,
ovoce 2 až 4 porce, mléka a mléčných výrobků 3 porce a masa a ostatních zdrojů
bílkovin 2 až 3 porce denně, tato konzumace není v žádné sledované podskupině
splněna u zeleniny, ovoce a mléka a mléčných výrobků.
Nutriční skóre za všední a
sváteční dny v souboru astmatiků jsme vyhodnotili následovně,
viz tab. č. 4.
Tab. č. 4: Nutriční skóre
astmatiků
|
|
Celý soubor |
Dívky |
Chlapci |
|||
|
|
x |
SD |
x |
SD |
x |
SD |
|
Všední den |
5.17 |
1.93 |
5.6 |
1.7 |
4.71 |
2.05 |
|
Sváteční den |
5.1 |
1.67 |
5.13 |
1.59 |
5.07 |
1.75 |
Je pozoruhodné, že výživa ve
sváteční dny má z hlediska kvality statisticky významně nižší hodnotu než ve
dny pracovní, resp. školní, a to u obou podskupin dělených dle pohlaví (p<0.05).
Soubor dívek má statisticky významně lepší kvalitu stravy sledovanou podle
nutričního skóre než soubor chlapců ( p<0.05).
Pohybový režim astmatiků
Výsledky jsou uvedeny
v tabulkách 5 a 6. Pohybová aktivita byla omezena v důsledku
onemocnění u 26 chlapců (40,6 %) a 32 děvčat (38,1 %).
Tab. č. 5. Týdenní výdej energie
pohybovou aktivitou astmatiků (kJ.kg-1)
|
|
x |
SD |
Min |
max |
|
Chlapci |
707,5 |
472,8 |
35,6 |
1602,5 |
|
Děvčata |
591,6 |
530,5 |
25,1 |
3143,4 |
Tab. č. 6 Týdenní výdej energie pohybovou aktivitou
srovnávacího souboru (kJ.kg-1):
|
|
x |
SD |
Min |
max |
|
Chlapci 15-letí |
843,9 |
308,8 |
322,2 |
1458,1 |
|
Chlapci 12-letí |
655,7 |
399,9 |
45,2 |
1628,0 |
|
Děvčata 15-letá |
525,4 |
352,8 |
7,5 |
1403,3 |
|
Děvčata 12-letá |
525,7 |
402,4 |
41,4 |
1797,0 |
Na první pohled je zřejmé, že
energetický výdej astmatiků není ve srovnání se zdravými dětmi nižší, jak jsme
původně přepokládali.
Pohybový režim žáků a studentů
sportovní školy je zcela odlišný: 5-6x týdně 3-6 hodin tréninku denně.
Antropologické vyšetření astmatiků
Výsledky astmatiků i sportovců
jsou uvedeny v tabulkách 7 a 8.
Jednotlivé antropologické
parametry byly individuálně srovnány párovým t-testem s referenčními hodnotami
- průměry dětí stejného věku a pohlaví ( 2,3,4,5 ).
Ze srovnání s referenčními hodnotami vyplývá, že astmatici mají vyšší tukovou složku, děvčata
statisticky významně. Chlapci mají vyšší i svalovou složku.
Srovnáním astmatiků se sportovci bylo zjištěno, že:
·
astmatici mají proti
plavcům a sportovním gymnastům vyšší tukovou složku a endomorfii a nižší
svalovou složku
·
astmatičky mají proti
plavkyním a volejbalistkám nižší postavy,
vyšší tukovou složku a endomorfii a nižší svalovou složku
Diskuse
Děti s astma bronchiale
představují skupinu dětí,která je pod
stálým lékařským dohledem. Předpokládali jsme proto, že výživa těchto dětí bude
odpovídat zdravé výživě. Bylo pro nás překvapující, když jsme zjistili, že
strava těchto dětí má vyšší obsah energie, tuků, masných výrobků se sníženou dodávkou mléka, nízkotučných
mléčných výrobků, ovoce, zeleniny a vlákniny. Námi zjištěné nedostatečné plnění
vápníku je pod 50% DDD, u chlapců 4-6 letých dokonce pouze 22% DDD. Toto
považujeme za alarmující. Léčba dětí s astma bronchiale je totiž často vedena inhalačními
kortikosteroidy.
Jsou práce, které se zabývají
růstem, dětí léčených inhalačními kortikosteroidy s astma bronchiale a
tyto studie většinou prokazují, že dávky do 400ug neovlivňují růst ve smyslu
snížení. Jsou práce, které sice prokazují krátkodobé negativní ovlivnění růstu
( 21, 25) některé dokonce prokazují větší ovlivnění růstu ( 8 ). V naší práci
jsme poruchu růstu neprokázali, naší pacienti s astma bronchiale mají
oproti referenčním hodnotám srovnatelný růst. Statisticky jsme nalezli vyšší
výšku u plavkyň a volejbalistek, ovšem oproti referenčním hodnotám i dětem
s astma bronchiale, což ale nemá souvislost s astmatem a jeho léčbou,
nýbrž především s výběrem dětí do sportovní školy.
Dlouhodobý účinek na růst se
prokazuje pouze po vyšších dávek, kdy se nachází též snížená kostní denzita
(10). Jsou ale práce, které změny kostní denzity neprokazují (11). Při hodnocení systémových účinků
inhalačních kortikosteroidů bylo zjištěno, že prevenci kostního postižení je
nutné zahájit již na začátku léčby inhalačními kortikosteroidy. Velmi důležitá
je dodávka kalcia, C a D vitaminu (19).
V naší studii jsme naopak nalezli nedostatečnou dodávku kalcia ale i
antioxidantních vitaminů, včetně C vitaminu, což považujeme za nález velmi
závažný.
Je známé, že pro vývoj kosti je
důležitá i dostatečná pohybová aktivita. Hypokinéza u dětí může mít za následek
funkční i strukturální poruchy lokomočního aparátu, především svalovou
dysbalanci a navazující zdravotní potíže (20). Snížená pohybová aktivita u
našeho souboru může negativně ovlivňovat další osud těchto
dětí. Je zajímavé, že jsme nenalezli
snížený energetický výdej.
Snížení pohybové aktivity se nyní
často nachází při průzkumech pohybové
aktivity dětí ve školách a je způsobena
fyzicky nenáročnými aktivitami ve volném čase, jako jsou sledování televize,
hudby, četba apod. (17). Důležitý je dlouhodobý rehabilitační program (9). Děti
s astma bronchiale jsou totiž schopny dosahovat stejné úrovně zátěže ve
srovnání s normálními dětmi
(23). Pohybová aktivita dětí s astma bronchiale ale bývá často omezována. Důvodem jsou dechové potíže
vzniklé v souvislosti se cvičením a sportem (16). Může
se jednat o „pozátěžový bronchospasmus“ nebo také vliv alergenů
prostředí (13,18). Dispozici k pozátěžovému bronchospasmu
je důležité vyšetřit pozátěžovou spirometrií. Pro tyto děti je vhodná
přerušovaná pohybová aktivita, míčové hry, lední hokej. Každé dítě by si mělo
vyzkoušet, která aktivita je pro ně vhodná. Nedoporučuje se kontinuální cvičení
vytrvalostního charakteru, které trvá desítky minut a nebývá přerušováno, jak
je tomu např. u vytrvalostního běhu.
U našich pacientů s astma
bronchiale jsme nalezli statisticky signifikantně vyšší tukovou složku proti
referenčním hodnotám i oproti všem skupinám sportovců. Skladba těla sportovců
je jistě ovlivněna jejich denním režimem i doporučenou výživou.
Zvýšené procento tuku našich dětí s astma bronchiale je zřejmě
způsobeno vyšší dodávkou energie při běžném eneregetickém výdeji. Změna
výživových zvyklostí by mohla příznivě ovlivnit tento ukazatel.
Závěr:
Z výsledků našeho šetření
vyplývá, že děti s astma bronchiale představují vysoce rizikovou skupinu
populace. Jedná se o děti, které jsou dlouhodobě nemocné, často užívají antibiotika a antiastmatika. Součástí bývají
často i kortikoidy.
Děti s astma bronchiale mají často často zvýšený přívod energie
výživou bez zřetelného snížení energetického výdeje pohybovou aktivitou. Tyto
parametry vykazují velkou interindividuální variabilitou.
Antropometrické ukazatele
prokázaly zvýšenou tukovou složku u dětí s astma bronchiale
v porovnání s aktivními
sportovci ale i v porovnání s normální populací.
Strava dětí je nevyvážená, má
vysokou konzumaci masných výrobků a relativně vysoký přívod sacharidů a tuků
s nedostatečnou konzumací ovoce, zeleniny, nízkotučného mléka a mléčných
výrobků. Snížený je přívod obilovin.
Snížená je dodávka vápníku a antioidantních vitaminů C a E. Celková úroveň
nutričního skóre podle WHO je snížená.
Je velmi zajímavé, že nutriční skóre je nižší ve dnech, kdy se dítě
stravuje pouze doma, tedy o sobotách, nedělích a svátcích oproti všedním dnům s horším výsledkem
skóre u chlapců oproti dívkám.
Na základě našich zjištění jsou
možná individuální doporučení ve výživě
a pohybové aktivitě dětí a adolescentů s astma bronchiale.
Literatura:
1.
American College of
Sports Medicine. KIHD seven - day physical activity recall. Med Sci Sports
Exerc 1997; 29(6 Suppl): 47-9.
2.
Bláha P, a kol.
Antropometrie československé populace od 6 do 55 let. Díl I, část 1. Praha: ÚŠ
ČSS, 1985 a: (metodika antropologického vyšetření).
3.
Bláha P, a kol. Antropometrie československé populace. Díl I,
část 2. Praha: ÚŠ ČSS, 1985b:
(antropologické referenční hodnoty).
4.
Bláha P. BMI index současné československé populace ve
věku od 3 do 70 let. Muži. Praha: Ústav sportovní medicíny, 1991a.
5.
Bláha P. BMI index
současné československé populace ve věku od 3 do 70 let. Ženy. Praha: Ústav
sportovní medicíny, 1991b.
6.
Bobák M, Koupilová
L,Williams HC, Leon DA, Dáňová J, Kříž B. Prevalence astmatu, atopického ekzému
a senné rýmy u předškolních dětí.
Praktický lékař 1995; 75: 480-5.
7.
Brázdová Z. Dietary
Guidelines in the Czech Republic. Scripta medica 1998; ..: 243.
8.
Crowley S, Hindmarsh
PC, Matthews DR, Brok CG. Growth and the growth hormone axis in prepubertal
children with asthma. J Pediatr 1995; 126: 297-303.
9.
Emptner M, Hedin A, Stalenheim G. Asthmatic patients´
views of a comprehensive asthma rehabilitation programme:a three-year follow
up. Physioter Res Int 1998; 3:175-93.
10.
Gagnon L, Boulet LP, Brown J, Desrosiers
T. Influence of inhaled corticosteroids and dietary intake on bone density and
metabolism in patients with moderate to severe asthma. J Am Diet Assoc 1997;
97: 401-6.
11.
Kinberg KA, Hopp RJ, Biven RE, Galagher JC. Bone mineral density in normal and
asthmatic children. J Allergy Clin Immunol 1994; 94: 90-7.
12.
Kopřiva J, Čechovský K.
Determination of Heath-Carter somatotype and somatotype dispersion index
using a computer. Antropologie 1990; 28:
31-3.
13.
Larson L. Asthma is no obstacle for physical activity or high-level athletics.
Lokartidningen 1998; 95 (43): 4752-3.
14.
Matuška J, Lokaj J, Kuklínek P. Secondary Immunodeficiencies of Children with
Recurrent Infections and Allergic Disorders of Respiratory Tract. Scripta medica 1990; 63:13-32.
15.
Matuška J, Zemanová A. Psychosociální aspekty závažných forem astma
bronchiale u dětí. Čs Pediat 1990; 45:162-4.
16.
Matuška J. Antileukotrieny a astma bronchiale. Klinická imunológia a
alergológia 2000; 4: 15-8.
17.
Medeková H. Podnety zo sledovania telovýchovnej aktivity detí a mládeže.
Alternatívní pohybové aktivity dětí a mládeže. Brno: Masarykova univerzita
v Brně, Pedagogická fakulta, 1999: 12-4.
18. Milgrom H, Taussig LM. Keeping
children with exercise-induced asthma active. Pediatrics
1999; 103: c 38.
19. Novák J, Bayer M, Derner V.
Systémové účinky inhalačních glukokortikoidů-vliv na kostní
hmotu u dětí. Předběžné sdělení. Klinická
imunológia a alegológia 1999; 3: 5-8.
20. Novotný J, Dohnalová I, Hlavoňová D, Grmela R, Krátký P, Charvátová
L. Hypokinéza a
zdraví
u dětí. Alternatívní pohybové aktivity dětí a mládeže. Brno: Masarykova
univerzita
v Brně, Pedagogická fakulta, 1999:
19-22.
21. Pohunek P. Rizika použití
inhalačních kortikosteroidů v dětském věku. Respirace 1995; 1:
7-9.
22. Pohunek P, Slámová A.
Prevalence průduškového astmatu a dalších alergických projevů u
školních dětí v české republice.
Alergie 1999; 1: 19-21.
23. Santuz P, Baraldi E, Filippone
M, Zacchello F. Exercise performance in children with
asthma:is it different from that of
healthy controls? Eur Respir J 1997; 10:1254-60.
24. Špičák V, Vondra V. Astma
bronchiale v dětství a dospělosti. Praha: Avicenum, 1988.
25. Wolthers OD, Pedersen S.
Controled study of linear growth in asthmatic children during
treatment with inhaled
glucocorticosteroids. Pediatrics 1992; 89: 839-42.
Doc. MUDr. Hana Hrstková, CSc.
I. klinika dětského lékařství LF
MU v Brně,
Černopolní 9, 662 63 Brno