Osobnosti projektu

MUDr. Kubalová je na horách s dětmi v pohodě

MUDr. Jana Kubalová je předsedkyní lékařské komise Českého horolezeckého svazu a odbornou garantkou metodického materiálu Rizika pohybu ve vysokohorském prostředí. V lednu se MUDr. Kubalová s týmem z Fakulty sportovních studií a natáčecím štábem vydala na oficiální cvičení Horské služby Jeseníky. Výsledkem této spolupráce jsou videomateriály o lavinovém nebezpečí. Paní doktorky jsme se ptali, jestli takové nebezpečí hrozí i dětem při školním lyžařském kurzu na českých horách, jak mu můžeme předejít a co všechno učitelé najdou v připravovaných materiálech.

Pod slovy „Rizika pohybu ve vysokohorském prostředí“ si člověk představí vichřice, výškové nemoci a omrzlé lavinami zapadané horolezce v Himalájích nebo přinejmenším v Alpách. Hrozí taková rizika i na českých horách?

Hrozí, protože na našich horách taky sněží a taky mrzne. I v Krkonoších se může stát, že lidé zahynou na podchlazení a vyčerpání kousíček od chaty, a to třeba jen proto, že byla hrozná mlha. Naše kopce, právě třeba Krkonoše, jsou takové oblé kopce, kde je orientace za mlhy složitá. Ve vysokých horách je riziko samozřejmě větší, protože tam se člověk nedostane tak rychle k záchraně, nebo se záchrana nedostane tak rychle k němu. Na našich horách se záchrana k člověku dostane relativně rychle, ale může se stát, že se člověk ztratí a záchranáři ho včas nenajdou.

Projekt Na hřišti i na vodě být s dětmi vždy v pohodě se zaměřuje na žáky základních a středních škol a jejich učitele. Hrozí i těm lavinové nebezpečí? Vždyť lyžují jen na sjezdovkách?

Na sjezdovkách většinou laviny nepadají, i když se to v historii několikrát stalo, například v Alpách nebo v Tatrách. Dnes má většina lyžařských středisek centra lavinové prevence, mají rozmístěná čidla a sledují sněhové profily, aby nedošlo k ohrožení sjezdovky, ale může se to stát. U nás jsou sjezdovky bezpečné a riziko, že by spadla lavina, je velmi malé. Problém však je, že studenti nejezdí na lyže jenom s kurzem nebo s učiteli. Dnes je trend jízdy na snowboardu nebo na lyžích, nejlépe někde v hlubokém sněhu mimo sjezdovku. A právě mimo sjezdovku už nebezpečí hrozí. Lavina může spadnout nejen, když nějakou dobu sněží, ale i když se například střídá krátké sněžení s prudkým mrazem nebo když hodně fouká. Cílem tohoto materiálu je, aby studenti věděli, že vůbec něco jako lavina existuje a hlavně aby uměli základy tzv. kamarádské první pomoci, tedy pomoci před příjezdem horské služby.

Můžeme rizika pohybu ve vysokohorském prostředí v horách nějak zmírnit?

Objektivní nebezpečí v horách existuje. Tím, že máme zkušenosti, dobré vybavení, znalosti, jak si poradit v určitých situacích, nebo s sebou máme zkušeného průvodce, který poradí, jak se na horách chovat, však toto nebezpečí můžeme snížit. Když odpovídající znalosti nemáme a rizika podceníme, lavina prostě spadne a my pod ní zůstaneme. Se znalostmi si budeme moci vykopat klouzavý blok nebo kompresní test a už vidíme, že třeba daný sníh a terén není za stávajících podmínek pro sjezd vhodný. Že je lepší třeba počkat, až bude pár dní mrznout nebo až do toho zasvítí sluníčko, sněhové vrstvy se spojí a terén bude bezpečnější.

Jsou nějaká specifika pro pohyb dětí ve vysokohorském prostředí?

Vysokohorské prostředí má svá specifika a svá rizika. Co se týče nadmořské výšky, tedy jak vysoko mohou děti jít, tak středoškoláci se výškám přizpůsobují skoro jako dospělí a ani u menších dětí není přizpůsobování o moc obtížnější nebo komplikovanější. Problém je v tom, že turista musí vědět, co v daných výškách hrozí. Kdy se musí začít výšce přizpůsobovat, od kolika metrů a jak to udělat, a brát ohled na to, že jsou i lidé extrémně nepřizpůsobiví, u kterých mohou komplikace nastat i níž, než se obvykle uvádí. Hlavně pak vědět, jak vypadají příznaky výškové nemoci, jak se zachovat, když se příznaky vyskytnou a jestli ve výšce zůstat nebo sejít dolů. Pokud jede organizovaná skupina, informace by měl mít učitel nebo její vedoucí. Starší studenti za sebe částečně přebírají zodpovědnost. Pokud spolu vyjede parta kamarádů do Alp, je s velkou pravděpodobností, že se budou pohybovat ve výškách nad 3000m. Musí vědět, co jim může hrozit.

Letos v únoru jste ve spolupráci s Fakultou sportovních studií v souvislosti s řešením projektu Na hřišti i na vodě být s dětmi vždy v pohodě a Horskou službou Jeseníky točili videa, která budou součástí projektu Na hřišti i na vodě být s dětmi vždy v pohodě. Jaká byla hlavní témata?

Na prvním videu, na kterém jsme spolupracovali, byly hlavním tématem úrazy na sjezdovce. Tam jsme zpracovali ty nejčastější úrazy, které se na sjezdovkách stávají, tedy úrazy hlavy a úrazy dolních končetin, jejich první pomoc, ošetření. A také jak vůbec na sjezdovce zorganizovat záchranu tak, aby byla zároveň zachována vlastní bezpečnost. Druhé video vznikalo v Jeseníkách, právě ve spolupráci s Horskou službou Jeseníky, a tématem byla lavinová nehoda. Soustředili jsme se na rizika, která nastávají, když lavina spadne, co to se zasypanými udělá, proč čas hraje v záchraně z laviny největší roli.

MUDr. Kubalová zachraňuje zasypaného lyžaře při natáčení materiálů o lavinovém nebezpečí v Jeseníkách.

Záchrana člověka pod lavinou vyžaduje speciální vybavení. Co když ho nemáme?

Jednoduše řečeno, pokud toto speciální vybavení nemáme, k zasypanému se dostaneme pozdě. Jak jsem již říkala, čas hraje v záchraně z laviny hlavní roli. Podle grafu závislosti přežití pod lavinou na době zasypání přežívá 90% obětí prvních 18 minut, pak přežití významně klesá. Organizovaná záchrana se na místo nehody do 18 minut nedostane, a proto je kladen takový důraz na kamarádskou první pomoc – ke které je však potřeba speciální vybavení.

Záchranný tým hledající zasypaného lyžaře pomocí lavinových sond.

V poslední době narůstá obliba adrenalinových sportů. Jde to ruku v ruce s narůstajícími riziky?

Je pravda, že do hor jezdí stále více návštěvníků a i adrenalinové sporty, jako je právě lyžování ve volném terénu, provozuje čím dál tím víc lidí. Na druhou stranu je dnes větší trend absolvovat vzdělávací kurzy s problematikou od první pomoci, přes lavinové kurzy, kurzy lezení atd. Velkou osvětu dělá i řada obchodů s outdoorovým vybavením, vydávají vzdělávací brožury a některé přímo organizují kurzy na různá témata spojená s pobytem a pohybem v horách.

Vy jste odborným garantem metodického materiálu o Rizicích pohybu ve vysokohorském prostředí. Co v něm mohou učitelé najít?

Plánujeme dvě DVD. Jedno bude již zmíněná lavinová nehoda s důrazem na kamarádskou první pomoc. Také se zde budeme se věnovat hypotermii a omrzlinám, které se zimou neodmyslitelně souvisí. Druhé DVD bude o dalších rizicích pohybu v horách – nadmořské výšce, vyčerpání, nutnosti pravidelného přísunu stravy a tekutin, rizicích spálení od slunce či sněžné slepotě. Věnovat se budeme také nutnosti pečlivé přípravy před odjezdem – od plánování túry, očkování v případě cest do odlehlých oblastí, problematice čištění vody a dalších.

S výukou první pomoci by se mělo začít v co nejútlejším věku (MUDr. Zuchová se synem).

Jak se budou moci učitelé s těmito materiály blíže seznámit?

Materiály budou dostupné na stránkách http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/. Na zmíněná videa budou navazovat e-learningové materiály, kde bude podrobně vysvětleno vše, co uvidíte na videu a také i to, čeho jsme se ve videu pouze dotkli. DVD má za cíl upozornit na rizika a ukázat, jak si poradit.

Existují v současné době nějaké obdobné materiály s touto tématikou?

Na školách žádné takové materiály pravděpodobně nejsou. Školy se studenty obvykle provozují takové aktivity, při kterých významnější objektivní nebezpečí nehrozí, anebo se dá velice jednoduše minimalizovat. Prvním mottem projektu je inovace – tj. nabídnout studentům i jiné aktivity, než jen lyžování na upravené sjezdovce nebo výlet po turistické cestě. Výuka tělocviku např. s prvky lezení na umělé stěně nebo výlet na sněžnicích v rámci lyžařského výcviku může předmět významně zatraktivnit. Inovace však musí jít ruku v ruce s bezpečností – což je druhé hlavní motto projektu.

Na kdy je plánováno spuštění tohoto projektu?

Dokončení těchto materiálů je plánováno do konce roku 2011. Minimálně by měla být hotová videa a měly by být hotové i e-learningové materiály.

Jaká je Vaše osobní rada těm, kteří vyráží se třídou do hor?

Hlavně si zjistit informace s ohledem na plánovanou aktivitu. Zaprvé zhodnotit rizika, zda je bezpečné plánovanou akci podniknout či ne. Pokud rizika známe, můžeme se jim vyhnout anebo je významně minimalizovat. A za druhé umět zorganizovat záchrannou akci, když už se nějaký průšvih stane – jak zajistit bezpečnost ostatních i svoji, jak zavolat profesionální pomoc, jak poskytnou první laickou pomoc. Na sjezdovkách rizika v podstatě přebírá personál, který sjezdovku upravuje a který na ni veřejnost pustí. Pokud učitel vezme studenty např. mimo sjezdovku, odpovědnost a zhodnocení všech rizik je plně na něm. Pokud jedou studenti sami, pak je nich, aby si zjistili všechny informace a využili je tak, aby plánovaná aktivita byla co nejbezpečnější.

Mockrát děkuji za rozhovor.

Jana Stará

Foto: projektový archiv z natáčení