Struktura a funkce nervového systému
Svalovou kontrakci spouští nervový systém. Nervový systém společně s humorálním systémem řídí náš organismus, jsou zodpovědné za stálost vnitřního prostředí a koordinaci funkcí celého organismu. Základní jednotkou nervového systému je nervová buňka, tzv. neuron (obr. 14). Buňky obsluhující svaly se pak nazývají motoneurony. Neuron se skládá z těla a výběžků. Krátké výběžky jsou nazývány dendrity a dlouhý výběžek axon. Prostřednictvím dendritů přijme neuron informace od jiných neuronů. Axon poté zpracovanou informaci předává dalším buňkám (např. svalovým). Informace se po neuronu šíří pomocí změn elektrického napětí na buněčné membráně, tzv. akční potenciál. Mezi jednotlivými nervovými buňkami je pak přenos informace zajištěn prostřednictvím chemických látek. Jakmile akční potenciál dorazí axonem až na jeho konec, uvolní se mediátor.
Obrázek 14 Stavba neuronu
Motorická ploténka je místo, kde se poslední motoneuron setkává se svalovou buňkou. Navázání mediátoru (acetylcholinu) na receptor vyvolává další akční potenciál, který se šíří po membránách svalových buněk.
Centrální a periferní nervový systém
Nervový systém je tvořen centrálním a periferním nervovým systémem (obr. 15).
Obrázek 15 Stavba nervového systému
Centrální nervový systém (CNS) je tvořen mozkem a míchou.
Mozek tvoří (obr. 16):
- prodloužená mícha
- Varolův most
- střední mozek
- mozeček
- mezimozek: thalamus a hypothalamus
- bazální ganglia
- limbický systém
- mozková kůra
Jednotlivé oddíly CNS jsou vzájemně propojeny vzestupnými a sestupnými drahami a tvoří funkční celky.
Obrázek 16 Stavba mozku
Periferní nervový systém je tvořen z 12 párů hlavových nervů, které jsou spojeny s mozkem. A z 31 párů míšních nervů, které jsou připojeny k míše. Senzorické nervy vedou informaci z receptorů na těle do CNS. Motorické nervy vedou informaci z CNS ke svalovým vláknům.
Autonomní nervový systém
Autonomní nervový systém řídí činnost vnitřních orgánů (srdce, žlázy, hladké svalstvo) a je naší vůlí neovladatelný. Tvoří ho systém sympatický a parasympatický, ty se snaží udržovat naše tělo ve funkční rovnováze. V určité chvíli může jedna z těchto složek převažovat. Během pohybové aktivity převládá sympatický systém a v klidových podmínkách u sportovců převažuje spíše systém parasympatický.
Sympatický nervový systém zvyšuje aktivitu orgánů (zvýšení SF, zvýšení TK apod.), zatímco parasympatický nervový systém má opačný efekt, snižuje aktivitu orgánů (snížení SF).