Fyziologie člověka se zabývá studiem funkcí orgánových soustav. Zátěžová fyziologie se zabývá studiem organismu během pohybové aktivity. Sleduje funkční změny, ke kterým během pohybové zátěže dochází.
Reakce a adaptace organismu na zátěž
Reakce je bezprostřední odpověď organismu a jeho orgánů na zátěž (např. zvýšení srdeční frekvence). Závisí na druhu, intenzitě a délce trvání zátěže.
Aby tělo bylo schopno uskutečnit určitý pohyb, případně provozovat pohybovou aktivitu je třeba, aby jednotlivé orgánové soustavy začaly více pracovat. Pro zátěž je především důležitá práce svalů, které jsou schopny se kontrahovat díky zásobováním energie. Protože svaly pro svoji práci potřebují také kyslík, je potřeba aby se zvýšila aktivita transportního systému (dýchací a oběhový systém) – obr. 1.
Obrázek 1 Reakce organismu (orgánových soustav) na zátěž
Adaptace je schopnost organismu a jeho orgánů se funkčně i morfologicky přizpůsobovat opakovaným, dlouhodobým vlivům – trénink (např. snížení klidové srdeční frekvence). Výsledkem je zvýšení výkonnosti. Také adaptace je závislá na druhu, frekvenci, intenzitě a době působení pohybové aktivity.
Limitující faktory sportovního výkonu
Sportovní výkon ovlivňuje řada faktorů, ať už vnějších (technika, taktika, počasí, prostředí, sportovní vybavení), tak vnitřní faktory (fyziologické a somatické předpoklady, psychika). V následujícím schématu (obr. 2) uvádíme ukázku vybraných faktorů ovlivňujících sportovní výkon.
Obrázek 2 Limitující faktory sportovního výkonu
