Sportovní zranění tvoří v rámci Evropské unie 20 % všech (ne-fatálních) zranění. Po sportovním zranění následuje dekrementační účinek. Aktivní rekreační sportovec často zastaví v důsledku tohoto negativního účinku sportovní aktivitu a následkem předchozího zranění se bojí zranění dalšího. Pozitivní účinky předešlé sportovní aktivity na zdraví rekreačního sportovce se tedy v důsledku zranění vytrácejí (Kisser & Bauer, 2012). Nejčastěji se sportovní zranění vyskytují u lidí mezi 35–60 rokem věku (Kisser & Bauer, 2012). Nejedná se tedy o sportovce vrcholové. U německé populace je během roku zraněno až 7,7 % populace dětí či adolescentů (11–17 let) při sportu (Brühmann & Schneider, 2011). U vrcholových sportovců se však zranění vyskytují také relativně často. Například během XXI. zimních olympijských her ve Vancouveru 2010 bylo uváděno 287 zranění, což znamenalo incidenci 111,8 zranění na 1000 sportovců (Engebretsen, Steffen, Alonso, Aubry, Dvorak, Junge & Wilkinson, 2010).
Příčiny zranění mohou být různé povahy, nicméně ve sportu dominují zranění mechanická (Kisser & Bauer, 2012). Z tohoto důvodu se prevencí sportovních zranění zabývá především Biomechanika sportu a tělesných cvičení (McGinnis, 2005). Zranění mohou být tříděna na akutní a z přetížení. Ve výzkumu sportovních zranění se snaží výzkumníci identifikovat unikátní rizikové faktory, které zranění danému sportovci způsobují nebo toto zranění ovlivňují (Gissane, White, Kerr & Jennings, 2001). Přitom smyslem výzkumných prací zabývajících se zraněním je odhalit mechanismus vzniku zranění, abychom následně mohli vytvářet preventivní opatření, jako jsou návrhy nových nářadí, náčiní a vybavení, nové techniky při vykonávání pohybových dovedností a preventivních tréninkových programů. V této odborné knize budou představeny některé metody biomechanického výzkumu, které se používají ve výzkumu sportovních zranění.
Lékařské ošetření, léky a následná péče o zraněné sportovce jsou finančně nákladné a dosahují v Evropské unii částek desítek miliónů euro ročně (Kisser & Bauer, 2012). Nemůžeme bohužel zabránit výskytu sportovních zranění. Nicméně můžeme snížit počet zranění, jejich závažnost a dobu rehabilitace po případném lékařském zákroku. Biomechanika jako věda může společnosti nabídnout nástroje, které jsou využitelné k odhalení příčin přetržení předního křížového vazu, přetržení Achillovy šlachy a jejich následků u operovaných jedinců při dlouhotrvající pravidelné pohybové aktivitě, příčin únavových zlomenin, zranění z přetížení u běžců a mnoha dalších.
Cílem této odborné knihy je představit některé biomechanické metody na konkrétních příkladech biomechanického výzkumu zaměřeného na zranění ve sportu. Předpokládáme, že tématika prevence zranění z hlediska biomechaniky bude v České republice v budoucnu nabývat na významu, tak jak to naznačují trendy ve výzkumně vyspělejších zemích.