Předkládaná monografie je členěna do 7 částí. Jednotlivá témata integrují poznatky nejen z tělovýchovné, ale také medicínské či pedagogické oblasti.
Dynamický vývoj civilizace, a související pokrok ve vědních a technických oborech přinesl lepší životní podmínky lidstvu. Je však jednou z příčin mnoha onemocnění, dříve neznámých. Tyto nemoci jsou obecně označovány jako civilizační. Jejich prevalence stále stoupá a ukazuje se, že jsou vázány na životní styl. Dietní návyky a adherence k pohybové aktivitě zůstávají, přes obrovský rozmach farmakoterapie, elementárními nástroji při řešení zhoršujícího se zdravotního stavu české populace.
Společným jmenovatelem všech příspěvků monografie je role pohybové aktivity a výživy, jako základních činitelů v léčbě a prevenci civilizačních onemocnění.
V úvodní části věnované výživě sportujících jedinců bude představena výživa související s pohybovou aktivitou. Jde o specifickou oblast výživy člověka vymezující se od výživy nesportujících jedinců především odlišnými nároky na zastoupení sacharidů a bílkovin. Sportovci a trenéři, kteří ignorují specifickou sportovní výživu jako nutnou součást sportovní přípravy, se připravují o možnost využít výživy jako prostředku k dosažení kvalitnějšího výkonu a optimální tréninkové adaptace.
Se sportovní výživou souvisí i role doplňků stravy. Na příkladu sacharidového a bílkovinného doplňku bude v navazující části představeno jejich působení na energetický metabolismus člověka. Uvědomění si fyziologických zákonitostí klidového energetického výdeje člověka může významně přispět ke kvalifikovanější nutriční intervenci v indikovaných případech (obezita, metabolický syndrom, diabetes mellitus 2. typu, apod.).
Navazující část systematicky řeší možnosti nefarmakologické léčby hypertenze a evaluace stravovacích zvyklostí a pohybové aktivity u osob trpících vysokým krevním tlakem.
Další část se věnuje výživovým návykům starších žen a jejich roli při ovlivňování výchovy ke správné výživě u dětí a mládeže z pohledu polské tradice i aktuálních dietetických doporučení. Zajímavý výzkum analyzuje problém výživových preferencí žen staršího věku v kontextu udržení a podpory zdraví celé rodiny. Ukazuje se, že prostřednictvím socializačního procesu a transgeneračního působení mají starší osoby určitý vliv na životní styl preferovaný a realizovaný mladšími pokoleními.
Obezita, hypertenze, diabetes mellitus a dyslipidémie patří k nejčastějším onemocněním v hospodářsky vyspělých zemích včetně České republiky. Tento komplex abnormalit tvoří tzv. Reavenův metabolický syndrom, resp. syndrom inzulínové rezistence. Uvedené problematice se monografie rovněž věnuje a to za specifických podmínek dětského věku. V současné době někteří odborníci termín metabolický syndrom v dětském věku zpochybňují vzhledem ke skutečnosti, že všechny komponenty metabolického syndromu (zejména obezita, hypertenze, inzulínová rezistence) jsou právě v období dětství reverzibilní. Základním léčebným postupem metabolických rizikových faktorů nejen v dětském věku je intervence v oblasti životního stylu, tj. modifikace obezitogenních stravovacích návyků a navýšení pohybové aktivity.
Dosáhnout změn u vybraných antropometrických ukazatelů (tělesná hmotnost, podíl tělesného tuku, obvod pasu atd.) je u skupin osob, které mají vzhledem k svému životnímu stylu predispozice k vzniku metabolického syndromu, obezity popř. diabetu mellitu možné aplikací intervenčních postupů a programů. V závěru monografie bude na konkrétní případové studii prezentován řízený intervenční program realizovaný Fakultou sportovních studií.
Ačkoli má pravidelná pohybová aktivita pro rizikové jedince mnoho výhod, zejména u diabetiků se vyznačuje i určitými riziky a úskalími. Pohybový program by měl být individuální a při realizaci doporučení je nutné vzít v úvahu věk klienta, typ diabetu, míru kompenzace, druh farmakoterapie (perorální antidiabetika, typ inzulínového režimu), přítomné komplikace, výživový stav (nadváha, obezita) a jiné komorbidity.
Monografie ve svém rozsahu podává ucelený pohled na význam prevence pohybem a nutricí, zejména z hlediska primární a sekundární prevence civilizačních onemocnění.