Moderní hi-tech technologie, metody a postupy se staly za posledních několik roků neoddělitelnou součástí úspěšného tréninkového procesu, aktivního způsobu života i následné regenerace.
To vyvolává samozřejmě ohlas ve vědách o sportu a v přístupu k sportovním studiím. Kvůli prudce narůstajícímu množství teoretických a tréninkově-praktických poznatků je důležité průběžně v kratších intervalech informovat odbornou i laickou veřejnost o jejich aplikování. I naše monografie tento cíl plní.
Z pohledu autorů šesti kapitol monografie (uvedených v abecedním pořadí příjmení autorů) je cílem informovat o současných empirických výsledcích jejich práce při propojování vědy, teorie a praxe v jednotlivých oblastích:
Kapitola 1: Cílem vědeckého příspěvku je zjistit a porovnat jednotlivou funkční připravenost fotbalistů AS Trenčín během individuální zimní a letní přípravy na nejvyšší soutěž SR – 1. ligu roku 2012. Speciální vytrvalostní schopnosti se diagnostikovaly testem Yo-yo Intermittent Recovery Test, intervalový běh na 2x20 m s 10sekundovými pauzami. Současně výzkum měřil on-line srdeční frekvenci hráčů při běhu. Kondičnímu trenérovi se na základě on-line monitorování srdeční frekvence systémem Suunto team předávaly informace o vnitřní reakci hráče na testové zatížení. Zjišťovaly se hodnoty srdeční frekvence (dále SF), VO2max, maximální ventilace, počet vdechů a celková spotřeba energie.
Kapitola 2: Cílem práce bylo zjistit pomocí dotazníkového šetření, jak a do jaké míry se využívá v nejvyšších basketbalových ženských ligách v České republice regenerace. Ta je důležitou složkou kvalitního výkonu. Bývá definována jako trvalý biologický proces, který má za úkol vyrovnat a obnovit reverzibilní pokles funkčních schopností jednotlivých orgánů nebo celého organismu. Díky velkým nárokům na neustálé zvyšování výkonů nabývá regenerace sil stále významnější místo. Výzkumný soubor se skládal z 50 profesionálních hráček Excelsior ženské basketbalové ligy a z 50 hráček 1. ženské basketbalové ligy ve věku 16–36 let. Pro získání dat byl použit nestandardizovaný dotazník. Z výsledků šetření je patrné, že regenerace je neoddělitelnou součástí tréninkového procesu. Pokud se opomíjí, roste riziko vzniku zranění.
Kapitola 3: Pojednává o paravoltiži neboli akrobacii na neosedlaném koni. Je jednou z rehabilitačních metod vycházejících z parajezdectví, a zároveň jednou z disciplín sportovního ježdění pro osoby se zdravotním postižením. V základech je shodná s voltiží, což je sportovní disciplína nazývaná také gymnastika na koni, je však svým klientům speciálně přizpůsobena. Jedinec se zdravotním postižením (paravoltižér) vykonává pod zdravotním dozorem na koni gymnastické cviky, a to buď samostatně, ve skupině či ve dvojici. Paravoltiž je pro jedince s oslabením poměrně náročná na fyzickou kondici a je určena osobám s jednotlivými typy postižení.
Disciplína klade velké požadavky na koordinaci pohybu a na kloubní pohyblivost. Cvičenec musí zvládat a vykonávat cviky na relativně malé a neustále se pohybující ploše, kterou představuje hřbet koně. Pomocí trojrozměrného pohybu koně v kroku se cíleně působí na klienty s poruchou hybnosti, držení těla, koordinace a rovnováhy. Práce se zaměřila na využití různých forem gymnastických cvičení a jejich zařazení do tréninkového procesu paravoltiže, na vytvoření metodické řady pro tuto disciplínu, která do dnešní doby nebyla zkoumána.
Kapitola 4: Znalost metabolické aktivity v průběhu tělesné zátěže je určující vlastností z hlediska stavby a plánování celého rámce pohybového zatížení pro jeho účelnost a efektivitu. U nesportovců je tato informace ještě potřebnější, neboť je klíčovým faktorem pro doporučení vhodných pohybových aktivit pro celkové zlepšení zdraví. Brání vytvoření nevhodných pohybových návyků, které by mohly ohrozit zdraví nebo být více či méně neefektivní v dosahování určených cílů. Také způsob cvičení je důležitým aspektem pro spalování tuků. Z celkového počtu 70 probandů chceme randomizací stanovit dvě výzkumné skupiny, každou o 35 probandech, ženách ve věkovém rozmezí 30–33 let, na které v 3měsíčním testovacím období aplikujeme odlišnou formu pohybového zatížení. Testovací baterie zahrnují kardiovaskulární a silový trénink. Před tímto a po tomto testovacím období provedeme laboratorní vyšetření fyziologických funkcí, a to analýzu metabolického ekvivalentu, rezervy srdeční frekvence, srdeční frekvence, respiračního kvocientu a poměru respirační výměny, která nám pomohou s výběrem optimalního pohybového zatížení u nesportující běžné populace.
Kapitola 5: Během soutěžního zápasu jsme sledovali vnitřní reakci organismu (srdeční frekvenci) mladých basketbalistek na specifické pohybové zatížení. K určení individuálních bioenergetických pásem se použily hodnoty maximální srdeční frekvence diagnostikované ve vytrvalostním člunkovém běhu. K monitorování srdeční frekvence byl použit telemetrický systém Suunto Team Pack. Statisticky významný rozdíl (p < 0,05) se zaznamenával v procentech z celkového času v 2. pásmu mezi 1. a 4. čtvrtinou. Ve zbylých pásmech intenzity pohybového zatížení (% z celkového času) při porovnání jednotlivých čtvrtin, resp. poločasů se nezjistily signifikantní rozdíly (p > 0,05). Také při porovnání jednotlivých hráčských funkcí v individuálních pásmech nebyly prokázány statisticky významné rozdíly (p > 0,05). Basketbalistky odehrály průměrně v 1., 2. a 3. pásmu 5,88 %, 10,06 %, 14,84 %, z celkového hracího času, v tomto pořadí. Nad úrovní 87 % z maximální srdeční frekvence hrály 69,22 % (4. pásmo 30,88 %, 5. pásmo 38,34 %) z celkového hracího času. Průměrná hodnota SF během zápasu dosáhla 88,16 % z maximální srdeční frekvence. Výsledky ukazují vysoké fyziologické nároky kladené na sledované basketbalistky věkové kategorie U14 během soutěžního zápasu, bez ohledu na hráčskou funkci, při zvoleném obranném systému (celoplošný osobní pressing).
Kapitola 6: Tématem příspěvku jsou technické a taktické aspekty olympijského windsurfingu. Je zaměřen na vznik jachtingu a windsurfingu jako olympijské třídy, dále na jednotlivé třídy závodního windsurfingu. Popisuje jednotlivé olympiády od Los Angeles 1984 po Peking 2008. V krátkosti také vysvětluje systém kvalifikace na OH. Stěžejní kapitolou jsou technické a taktické aspekty, zejména veškeré materiální vybavení závodníka nutné pro účast na vrcholných soutěžích. V taktické části se autor příspěvku snaží objasnit zákonitosti spojené s jízdou na windsurfingu při závodech. Cílem empirické části je přispět k rozšíření poznatků o činitelích sportovního výkonu a jejich vzájemných vztazích ve windsurfingu, které určují sportovní výkon jak z hlediska ukazatelů dispozic (schopnosti, zručnosti), tak z hlediska ukazatelů tréninkového zatížení.