Základní pojmy motorického vývoje
Fylogeneze: miliony let trvající vývoj člověka.
Ontogeneze: vývoj individuální trvající řádově desítky let (aktuální geneze – vývoj trvající hodiny, či dny).
Růst: kvantitativní (měřitelné) změny především v období po dospělost.
Vývoj: kvalitativní změny (motorika).
Rozvoj: záměrně a kontrolovaně navozená změna některé z funkčních vlastností organismu.
Dědičnost: (genetická výbava jedince): vrozené předpoklady jedince (biogenetický základ).
Prostředí: (exogenní činitel vývoje): získané předpoklady jedince (paragenetické, sociální, ...).
Zákony vývoje
Zákon celistvosti a jednoty organismu: změny motorických funkcí jsou v úzké souvislosti s ostatními změnami.
Zákon nezvratnosti a neopakovatelnosti: časová posloupnost ireversibilních změn (stadia, fáze, etapy vývoje).
Zákon diferenciace a specializace: buněčná (svalový průřez), orgánová (plíce), funkční (protaženost) diferenciace vlivem fyzické aktivity (diferenciace roste s věkem).
Zákon nerovnoměrnosti: přírůstek vývojových změn je v různých obdobích různý (dětství, pubescence).
Zákon asynchronie: periodicita (střídání období rychlého vývoje a období relativního klidu), alternace (střídání ve vývoji jednotlivých orgánů, funkcí, atd. – viz Senzitivní období).
Zákon jednoty organismu a prostředí: vývoj je biologický děj, který souvisí s prostředím (atmosféra společnosti a rodiny ovlivňuje kvalitu a kvantitu dětské motoriky velmi významně).
Sekvenční pravidla motorického vývoje (Gessell, 1948)
A Princip kefalokaudální: směr vývoje od hlavy k patě (poměr růstu, motorický vývoj – vztyčení hlavy, sed, ...).
B Princip centrálně periferní: směr vývoje od centra k periferii (kyčel, koleno, kotník, prsty).
C Princip recipročního propojení: současný vývoj protilehlých struktur (flexor – extenzor).
D Princip funkční asymetrie: vyšší stupeň motorického vývoje, tzv.laterální preference (rukovost, nohovost, točivost).
E Princip individualizace: jedinečnost o neopakovatelnost jedince v celém jeho vývoji.
F Princip autoregulační fluktuace: vývoj neprobíhá přímočaře ale osciluje podél spirály, náhodné kolísání (fluktuace) vyrovnává organismus sám pomocí autoregulace.
Obr. 4 Možné trendy motorického vývoje (Vobr, 2001)
Způsoby sledování motorického vývoje
Průřezové sledování: jeden rok provedeno měření všech ročníků (srovnávací studie).
Longitudinální sledování: každý rok provedeno měření u dané skupiny (vývojové nomografy pro predikci individuálního vývoje, kasuistika – sledování n = 1).
Smíšené průřezové a longitudinální: každý rok více ročníků (1,3,5 – 4 roky).
Sledování s časovým zpožděním: měření po dosažení daného věku (skupinový populační trend, výška za posledních 50 let o 8 cm).
Obr. 5 Karlbergův ICP model růstu (Riegrová, Ulbrichová, 1998, 72)
Obr. 6 Meziroční přírůstky tělesné výšky a tělesné hmotnosti charakterizující růstový sprint (Matiegka, 1927, 77)
Obr. 7 Růstové grafy (Lhotská a kol., 1993, 184-185)
Obr. 8 Změna proporcionality lidské postavy (Matiegka, 1927,138)
