Somatotyp je jedním ze základních klasifikací hodnocení složení a stavby těla. Somatotyp je vyjádřen třemi komponentami dle klasické metody Heat-Carter: tukovou složkou (endomorfní), svalovou složkou (mezomorfní) a hubeností, křehkostí kostí (ektomorfní).
Naše studie se zaměřuje na skupinu jedinců, která stojí na hranici mezi běžnou populací a profesionálními sportovci, a to studenty sportovních fakult v České republice a v Portugalsku. Jak píše Štěpnička ve své práci Somatické předpoklady ke studiu tělesné výchovy (1979): „Studium tělesné výchovy je specifické v tom, že vedle studijních nároků se u posluchačů předpokládá dobrá tělesná zdatnost a všestranná tělesná výkonnost, kterou musí studenti prokazovat v praktických tělovýchovných a sportovních činnostech a zakončit praktickými zkouškami v nejdůležitějších formách tělesné výchovy a v hlavních druzích sportu. Tyto nároky na všestrannou tělesnou výkonnost může splnit jen jedinec určitého tělesného typu, který je zdravý a již před vstupem na fakultu tělesné výchovy a sportu všestranně a intenzivně pěstoval tělesná cvičení.“
Studiem somatických zvláštností sportovců se zabývalo a zabývá mnoho autorů, téměř každý sport již má určený průměrný somatotyp nebo oblast somatografu, ve které se sportovci pohybují. Tato práce se snaží odhalit případné rozdíly mezi studenty sportovních fakult ze dvou různých evropských zemí, České republiky a Portugalska, tedy z různých sociokulturních prostředí, která jiným způsobem vnímají potřebu fyzické aktivity jako faktoru zdravého tělesného i psychického vývoje jedince a roli pedagoga či trenéra v tomto systému.
Somatotyp je geneticky dán asi ze 70 %, lze ho tedy do jisté míry ovlivnit, a to jen vhodným pohybovým režimem bez zvláštních dietních zásahů nebo použití léků. Nejvíce je možné ovlivnit endomorfní komponentu, ale i mezomorfie a ektomorfie jsou ovlivnitelné. Komponenty lze změnit o 1,2-2 body, což jsou výrazné změny, které se projeví ve vzhledu i tělesné výkonnosti (Štěpnička, 1983).
Na Sheldonovy studie navázalo několik amerických autorů, nejvýznamnější je metoda podle autorů B. H. Heathové a J. E. Lindsaye Cartera, která usnadnila vyhodnocování somatotypu, mimo jiné zavedením protokolu, do kterého se naměřené tělesné parametry zaznamenávají. Tato upravená verze Sheldonovy somatotypologie je v současné době celosvětově rozšířena a používána.
Jak uvádí Grasgruber (2008), průměrný somatotyp mužské evropské populace je založen vesměs na studiu vysokoškolských studentů a pohybuje se nejčastěji kolem 3,5-4,5-3,0. Toto tvrzení se plně shoduje se Sheldonem, podle kterého jsou nejčastěji vyskytující se somatotypy u průměrné populace mužů 4-4-3, 3-4-4, 3-5-3, 3-4-3. Pavlík (2003) se také neliší, jeho naměřený průměrný somatotyp studentů je 4-4-3. Straková (2006) uvádí totožný: 4,1-4,2-3,4.
U žen je rozpětí somatotypů omezenější vzhledem k méně rozvinuté mezomorfii. Většina žen vlivem vyššího množství podkožního tuku spadá blíže endomorfní kategorii. Štěpnička ve svém výzkumu z roku 1979, sledujícím vysokoškolačky ČSSR, naměřil průměrný somatotyp 4,8-3,7-2,2, Straková (2006) uvádí 4,4-3,5-3,3. Mezomorfie 4,5 je u žen znakem nadprůměrně rozvinutého svalstva; hodnoty 6,0 a vyšší jsou velmi vzácné.
V množství somatotypologických měření se autoři shodují, že morfologická struktura jedince je jak předpokladem, tak důsledkem pohybové aktivity. Obecně se tělesná stavba a proporce špičkových sportovců podstatně nemění. Je však možné pozorovat zvýšení průměrné tělesné výšky a posun k nižší endomorfii a vyšší mezomorfii.
Cílem této studie je na základě naměřených antropometrických hodnot porovnat somatotypy českých a portugalských studentů sportovních fakult.
Metody
Studie se zúčastnilo celkem 246 studentů (153 mužů a 93 žen). Testované osoby byli studenti sportovních fakult z České republiky a Portugalska. 63 českých mužů (ve věku 20-22 let, 181,4 ± 6,8 cm, 77,3 ± 9,4 kg, BMI 23,9 ± 2,7). 90 portugalských mužů (ve věku 18-21 let, 176,1 ± 6,2 m, 74,7 ± 9,6 kg, BMI 24,3 ± 2,8). 58 českých žen (ve věku 20-22 let, 169,0 ± 6,7 cm, 63,0 ± 7,2 kg, BMI 22,0 ± 1,9). 35 portugalských žen (ve věku 18-21 let, 163,2 ± 6,8 cm, 55,3 ± 8,5 kg, BMI 20,6 ± 2,2).
Měření v Portugalsku probíhalo v akademickém roce 2007/2008 na Universidade de Coimbra, Faculdade de Ciências do Desporto e Educação Física. Soubor měřených jedinců se skládá ze studentů prvního ročníku všech oborů. Měření v České republice probíhalo v akademickém roce 2008/2009 na Masarykově univerzitě v Brně, Fakultě sportovních studií. Soubor měřených jedinců se skládá ze studentů druhého ročníku všech oborů.
Studenti sledovaní v tomto výzkumu nejsou jen studenty oboru Tělesná výchova, ale všech akreditovaných oborů vyučovaných v období 2007/2009 na obou podílejících se fakultách.
Výška byla měřena výškoměrem Seca 222 s přesností 0,5 cm a hmotnost elektronickou váhou Tanita BC-543 s přesností 0,01 kg. Kožní řasy byly zjištěny pomocí kaliperu Somet (harpendského typu). Pro určování somatotypů byly měřeny následující kožní řasy: nad tricepsem, subscapulární, supraspinální a kožní řasa na lýtku. Dále byly zjišťovány délkové míry: šířka epikondylu humeru, šířka zápěstí, šířka dolní epifýzy lemuru a šířka kotníků. Obvodové míry: obvod uvolněné paže, obvod paže s kontrakcí, obvod předloktí, obvod stehna a obvod lýtka. Pro hodnocení somatotypů jsme určili metodu dle Heath-Carter Method (Carter and Heath, 1990).
Získaná data byla zpracována pomocí metod matematické statistiky v programu STATISTICA, verze 9.0, od společnosti StatSoft, grafy statistické významnosti rozdílů jednotlivých komponent somatotypu byly zpracovány také v tomto programu. Ostatní základní popisné statistiky včetně tabulek a grafů byly zpracovány pomocí programu MS Excel a Word 2007.
K determinaci rozdílů somatotypu mezi českými a portugalskými studenty byl použit Shapiro-Wilk W test. Hladina významnosti byla stanovena na 0,05.
Výsledky
Základní charakteristika studentek je shrnuta v tabulce 30.
Tab. 30 Základní charakteristika studentek
|
portugalské studentky (n=35) |
české studentky (n=58) |
|
|
Věk (roky) |
19,5 ± 1,5 |
21,0 ± 1,0 |
|
Výška (cm) |
163,2 ± 6,8 |
169,0 ± 6,7 |
|
Tělesná hmotnost (kg) |
55,3 ± 8,5 |
63,0 ± 7,2 |
|
BMI |
20,6 ± 2,2 |
22,0 ± 1,9 |
Obrázek 22 ukazuje somatotypy v somatografu u českých a portugalských studentek. Průměr českých studentek byl klasifikován jako vyrovnaný somatotyp (centrální), zatímco u portugalských studentek byl klasifikován jako vyrovnaný endomorf. Mezomorfní komponenta byla vyšší u českých studentek než u portugalských (p=0,037), endomorfní komponenta byla vyšší u portugalských studentek než u českých (p=0,000) a ektomorní komponenta byla statisticky nevýznamná u obou sledovaných skupin (p=0,162). Viz obrázek 23-25 a tabulka 31.
Obr. 22 Somatograf českých (CZ) a portugalských (PT) studentek
Obr. 23 Graf statistické závislosti rozdílů endomorfní komponenty studentek (p=0,000)
Obr. 24 Graf statistické závislosti rozdílů mezomorfní komponenty studentek
Obr. 25 Graf statistické závislosti rozdílů ektomorfní komponenty studentek (p=0,162)
Tab. 31 Průměr somatotypů u studentek
|
portugalské studentky (n=35) |
české studentky (n=58) |
|
|
Endomorfie |
4,4 ± 1,1 |
3,2 ± 0,8 |
|
Mezomorfie |
3,0 ± 0,9 |
3,6 ± 1,2 |
|
Ektomorfie |
3,3 ± 1,1 |
3,0 ± 1,0 |
Naměřená základní data již na první pohled ukazují patrné rozdíly mezi oběma skupinami studentek. Rozdíly v průměrných hodnotách jsou v tělesné výšce, hmotnosti i BMI. Portugalské studentky jsou menšího vzrůstu a mají nižší váhu proti českým studentkám, jsou průměrně o 5,8 cm nižší a váží o 7,7 kg méně. Při měření BMI dosahovaly portugalské studentky o 1,4 nižších hodnot než studentky české. Obě skupiny však patří do kategorie normální váhy s minimálními zdravotními riziky.
Somatotypy měřených českých studentek jsou rozprostřeny zejména mezi oblastmi endomorfního mezomorfa a vyrovnaného somatotypu se zástupci ve všech somatotypologických skupinách, většinou ve středních hodnotách. Portugalské studentky mají somatotypy v oblastech mezomorfního endomorfa, vyrovnaného endomorfa a ektomorfního endomorfa s menším výskytem mezi endomorfními ektomorfy. V oblasti endomorfního mezomorfa a vyrovnaného somatotypu, ve které jsou dominantní české studentky, mají portugalské studentky pouze čtyři zástupce.
Základní charakteristika studentů je shrnuta v tabulce 32.
Tab. 32 Základní charakteristika studentů
|
portugalští studenti (n=90) |
čeští studenti (n=63) |
|
|
Věk (roky) |
19,5 ± 1,5 |
21,0 ± 1,0 |
|
Výška (cm) |
176,1 ± 6,2 |
181,4 ± 6,8 |
|
Tělesná hmotnost (kg) |
74,7 ± 9,6 |
77,3 ± 9,4 |
|
BMI |
24,3 ± 2,8 |
23,9 ± 2,7 |
Stejně jako u studentek, tak i u studentů jsou rozdíly viditelné již podle základních morfologických dat uvedených v tabulce. Portugalští studenti jsou průměrně o 5,3 cm menšího vzrůstu než čeští studenti a váží o 2,6 kg méně. Hodnoty BMI se liší téměř neznatelně, Portugalci dosahují o 0,4 vyšších hodnot než čeští studenti. Obě skupiny jsou pod horní hranicí kategorie normální váhy s minimálními zdravotními riziky.
Obrázek 26 ukazuje somatotypy v somatografu u českých a portugalských studentů. Průměr českých studentů byl klasifikován jako ektomorfní mezomorf, zatímco průměr portugalských studentů jako mezomorfní endomorf. Mezomorfní komponenta byla vyšší u českých studentek než u portugalských (p=0,005), endomorfní komponenta byla vyšší u portugalských studentek než u českých (p=0,000) a ektomorní komponenta byla vyšší u českých studentů než u portugalských (p=0,007). Viz obrázek 27-29 a tabulka 33.
Obr. 26 Somatograf českých (CZ) a portugalských (PT) studentů
Obr. 27 Graf statistické závislosti rozdílů endomorfní komponenty studentů (p=0,005)
Obr. 28 Graf statistické závislosti rozdílů mezomorfní komponenty studentů (p=0,000)
Obr. 29 Graf statistické závislosti rozdílů ektomorfní komponenty studentů (p=0,007)
Tab. 33 Průměr somatotypů u studentů
|
portugalští studenti (n=90) |
čeští studenti (n=63) |
|
|
Endomorfie |
3,9 ± 1,4 |
2,2 ± 0,8 |
|
Mezomorfie |
4,2 ± 1,1 |
4,7 ± 1,2 |
|
Ektomorfie |
2,6 ± 1,1 |
3,1 ± 0,9 |
Čeští studenti se ve většině případů pohybují v oblasti ektomorfního mezomorfa, vyrovnaného mezomorfa a mezomorfa-ektomorfa s několika zástupci mezomorfního ektomorfa a endomorfního mezomorfa. Portugalci se na rozdíl od Čechů vyskytují v oblasti středních hodnot se zástupci ve všech somatotypologických skupinách – vyjma ektomorfního endomorfa. Největší počet výskytu je v oblastech mezomorfního endomorfa, mezomorfa-endomorfa, vyrovnaného somatotypu a endomorfního mezomorfa. Čeští studenti se oproti portugalským studentům v oblastech endomorfního mezomorfa, vyrovnaného somatotypu endomorfa-ektomorfa, endomorfního ektomorfa a vyrovnaného ektomorfa, až na dvě výjimky, nevyskytují vůbec.
Diskuse
Výzkumu studentů a studentek tělesné výchovy se ve větším a longitudinálním rozsahu věnoval v českém prostředí Štěpnička, zejména ve své knize „Somatické předpoklady ke studiu tělesné výchovy“ z roku 1979, ve které stanovil vhodné somatotypy pro studium tohoto oboru.
Podle Štěpničky jsou odpovídající somatotypy studentek endomorfně mezomorfní, ektomorfně mezomorfní a vyrovnané somatotypy. Podle srovnání průměrných somatotypů studentek oboru Tělesná výchova uváděných v české literatuře (tab. 34), je patrný trend klesajících morfologických požadavků pro studium tělesné výchovy. Podle Štěpničky se „pro studium tělesné výchovy nehodí dívky s vyšší endomorfní komponentou, v (jeho) případě od stupně 4“, podle čehož by se pro studium nehodila téměř třetina měřených českých studentek a až polovina studentek portugalských. Kdežto rozdíly mezi současnými průměrnými hodnotami studentek a hodnotami, které uvádí Riegerová v roce 1994, jsou již menší.
Tab. 34 Průměrné somatotypy studentek TV dle literatury
|
Endomorfie |
Mezomorfie |
Ektomorfie |
|
|
Štěpnička, 1979 |
3,3 |
4,7 |
2,3 |
|
Riegerová, 1994 |
3,5 |
3,5 |
3,1 |
|
portugalské studentky TV (naše studie) |
4,4 |
3,0 |
3,3 |
|
české studentky TV (naše studie) |
3,2 |
3,6 |
3,0 |
Vhodné somatotypy studentů sportovních fakult jsou podle Štěpničky daleko snadněji vymezitelné (a jednoznačné) než vhodné somatotypy studentek. U studentů uvádí „za nejvhodnější ektomorfní mezomorfy a somatotypy s dominantní mezomorfní složkou, přičemž by mezomorfie měla mít nejnižší hodnotu 5,0.“
V průměrných hodnotách porovnaných s průměrnými somatotypy studentů tělesné výchovy uváděných v další české literatuře (tab. 35) je patrný markantní rozdíl endomorfní komponenty u portugalských studentů. Čeští studenti se v průměrné endomorfii významně nelišili od ostatních uváděných somatotypů. Menších hodnot mezomorfie dosahovaly obě měřené skupiny, pouze čeští studenti měli shodné výsledky s daty podle Riegrové (1978), se kterou se téměř shodovali i v ektomorfní komponentě, která byla vyšší než u ostatních uváděných souborů včetně portugalských studentů.
Tab. 35 Průměrné somatotypy studentek TV dle literatury
|
Endomorfie |
Mezomorfie |
Ektomorfie |
|
|
Riegrová 1994 |
2,5 |
4,7 |
3,0 |
|
Štěpnička 1979 |
2,0 |
5,3 |
2,6 |
|
Belej – Gáborová 1981 |
2,2 |
5,1 |
2,8 |
|
Pavlík 1985 – 1989 (In Pavlík 2003) |
2,4 |
5,2 |
2,9 |
|
portugalští studenti TV (naše studie) |
3,9 |
4,2 |
2,6 |
|
čeští studenti TV (naše studie) |
2,2 |
4,7 |
3,1 |
Trend snižování fyzických nároků studia a s ním jdoucí „zhoršení“ tělesné stavby je u studentů méně viditelný než u studentek. Obecně se však na somatotypech studentů i studentek sportovních fakult začínají projevovat důsledky tendence teoretizovat výuku tělesné výuky a tím omezovat vliv studia na vývoj tělesné stavby.
Podle autorčiných osobních zkušeností se studiem na sportovních fakultách v České republice a v Portugalsku se teoretizace výuky odráží ve skladbě i obsahu výuky praktických předmětů. V Portugalsku je tento trend markantnější, studenti jsou již na bakalářském stupni vedeni k pedagogické činnosti, mají menší předmětovou dotaci na jednotlivá sportovní odvětví, učí se teoretické základy sportů se zaměřením na jejich správnou metodiku. V českém prostředí je výuka bakalářského stupně založena více prakticky, studenti si během bakalářského studia projdou velkým množstvím předmětů, jejichž závěrečné hodnocení je založeno na výkonnostních limitech. Metodicky zaměřený je až magisterský stupeň studia. Studenti, jak čeští tak portugalští, pro přijetí na studium vybrané sportovní fakulty skládali praktické talentové zkoušky, požadavky pro přijetí i následné požadavky na tělesnou zdatnost a výkonnost pro úspěšné absolvování studia jsou velice odlišné, což může mít vliv na různou tělesnou stavbu měřených studentů.
Fakt, že byli měřeni portugalští studenti prvního ročníku a čeští studenti druhého ročníku, byl dán studijními plány obou zúčastněných fakult, tedy semestry, ve kterých byly vyučovány předměty, v jejichž praktických cvičeních měření probíhalo. Autorka se však na základě charakteru studia na portugalské sportovní fakultě domnívá, že roční studium by nemělo mít zásadní vliv na změnu tělesné stavby portugalských studentů.
Shrnutí
Cílem studie bylo zjistit a následně porovnat somatotypy českých a portugalských studentů a studentek sportovních fakult.
Rozdíly mezi portugalskými a českými studentkami byly patrné již podle výšky a váhy. Portugalské studentky byly průměrně o 5,8 cm nižší a vážily o 7,7 kg méně. Průměrný somatotyp českých studentek byl 3-3,5-3, portugalských studentek 4,5-3-3,5 a na základě statistické významnosti rozdílů jednotlivých komponent nebyly zamítnuty následující hypotézy:
Portugalské studentky mají více rozvinutou endomorfní složku než české studentky.
Portugalské studentky mají méně rozvinutou složku mezomorfní než české studentky.
Také portugalští studenti se od českých studentů lišili již podle základních antropologických parametrů, byli průměrně o 5,3 cm nižší a vážili o 2,6 kg méně. Průměrný somatotyp českých studentů byl vypočítán na hodnotě 2-4,5-3, portugalští studenti mají somatotyp 4-4-2,5 a na základě statistické významnosti rozdílů jednotlivých komponent nebyly zamítnuty následující hypotézy:
Portugalští studenti mají více rozvinutou endomorfní složku než čeští studenti.
Portugalští studenti mají méně rozvinutou složku mezomorfní než čeští studenti.
Portugalští studenti dosahují nižších hodnot ektomorfie než čeští studenti.
Na základě rozdílů endomorfie a mezomorfie u studentek i studentů byla potvrzena nevhodnost určování BMI u sportující populace. Portugalské studentky dosahovaly nižších hodnot BMI i přes to, že měly větší množství tělesného tuku, tedy potenciálně vyšší zdravotní rizika než české studentky, které měly větší množství svalové hmoty, tím „zdravější“ tělesnou stavbu. Rozdíly v tukové a svalové složce byly prokázány i u studentů, jejich BMI však byla téměř totožná. Určování BMI u aktivních sportovců by tedy mělo probíhat nejen na základě pouhého vzorce a dosazení váhy a výšky, ale pod vedením nutričního specialisty nebo lékaře na základě rozboru stupně sportovní aktivity a stravovacích návyků.
Byly potvrzeny významné somatotypologické rozdíly v tělesné stavbě českých a portugalských studentů a studentek sportovních fakult. Otázky, zda jsou tyto rozdíly způsobeny teoretizací studia sportovních oborů, rozdílným vztahem k fyzické aktivitě ve střední a jihozápadní Evropě nebo jinými vlivy, by mohly být zajímavými tématy pro případné sportovně společenskovědní zkoumání.