03
Existují dva způsoby zjišťování okamžiku porušení dynamické rovnováhy mezi utilizací a tvorbou laktátu, tj. okamžiku, kdy dochází k nekompenzovanému vzrůstu koncentrace laktátu (metabolické acidóze). Jsou to způsoby (Bunc in Michálek, 1993):
a) invazivní – anaerobní práh je stanoven na základě změn koncentrace laktátu nebo parametrů acidobazické rovnováhy v krvi při stoupajícím zatížení (obr. 4).
b) neinvazivní – ke zjištění anaerobního prahu se využívá změn některých respiračních parametrů nebo srdeční frekvence v závislosti na stoupajícím zatížení nebo spotřebě kyslíku (obr. 5).
Obr. 4 Graf závislosti intenzity zatížení (rychlost běhu) a koncentrace laktátu v krvi, zdroj: Sport fitness advisor, 2012
Obr. 5 Graf závislosti intenzity zatížení (rychlost běhu) a spotřeby kyslíku (VO2), zdroj: Sport fitness advisor, 2012
Jedním z neinvazivních způsobů zjištění informací pro běžce je Conconiho test, který byl navržen italským biochemikem Conconim. Fyziologická podstata Conconiho testu je založena na závislosti srdeční frekvence a intenzity zatížení. Před začátkem Conconiho testu je vhodné zařadit warm-up trvající 15 až 30 minut. Samotný test probíhá nepřerušovaně v celkové době trvání 15 až 30 minut. Dle původního testovacího protokolu (Conconi et al., 1982) běžec probíhá 200-metrové úseky a každý následující úsek se snaží zrychlit přibližně o 0,5 km·h-1. Trenér měří čas úseku pro výpočet rychlosti a posledních 50 metrů tohoto úseku je zaznamenávána srdeční frekvence. Rychlost prvního a posledního úseku je 12-14 km·h-1 resp. 18-25 km·h-1, rychlost závisí především na běžcově výkonnosti. Pokud jsou naměřené hodnoty zaznamenány do grafu (obr. 6), lze nalézt porušení linearity nárůstu srdeční frekvence vůči intenzitě zatížení (rychlosti) v bodě označeném vd.
Obr. 6 Porušení lineární závislosti srdeční frekvence a rychlosti při rychlosti vd, zdroj: Michálek (1993)
I když korelační koeficient pro test-retest Conconiho testu má hodnotu 0,99, některé literární zdroje (Grasgruber et Cacek, 2008) uvádí vysokou nepřesnost mezi výsledkem Conconiho testu a invazivní metodou pro určení anaerobního prahu. Z praktického hlediska Conconiho test nabízí trenérům a sportovcům jednoduchý, dostupný a téměř beznákladový terénní test výkonnosti vhodný pro kontrolu trénovanosti vytrvalců. Conconi et al. (1982) totiž udává korelaci o vd a výkonu na hodinovce o hodnotě 0,99.
Pro účely této práce jsme modifikovali protokol Conconiho testu. Úsek o délce 200 metrů je probíhán konstantní rychlostí, s doporučenou počáteční rychlostí 8 km·h-1 a s postupným nárůstem rychlosti 1 km·h-1. Po dosažení rychlosti 15 km·h-1 se každý následující úsek probíhá rychlostí vyšší o 0,5 km·h-1, než byl probíhán úsek předchozí. Pro samotné provedení testu se nabízejí tři možnosti provedení:
- atletický ovál (nejlépe o délce 200 nebo 400 metrů)
- rovný asfaltový úsek silnice nebo cyklostezky
- běžecký trenažér
Záznam srdeční je doporučeno vyhodnocovat sporttesterem, který je schopný následné komunikace s počítačem (usnadní analýzu dat). Tato analýza v počítači dovolí zjistit hodnotu srdeční frekvence na steady-state, nikoli jen průměrnou hodnotou srdeční frekvence daného úseku. Průměrná hodnota bude nižší, protože ihned po zrychlení nedojde k nárůstu srdeční frekvence. Nebo je zde možnost využít původní testovací protokol, kdy se jako intenzita zatížení bere průměrná srdeční frekvence v posledních 50 metrech daného úseku.
Pro testování na atletickém ovále je vhodné rozmístit na 200-metrovém úseku 9 kuželů (tj. 10 20-metrových úseků). Každý z 9 kuželů bude označovat kontrolní bod pro běžce. Pokud bude dodržena stanovená rychlost daného úseku, měl by při průběhu okolo kuželu zaznít zvukový signál. Při ukončení úseku, který byl běžen stejnou rychlostí, zazní signál o vyšší frekvenci. Běžec obdrží akustické signály buď z reproduktorů připojených k počítači, ve kterém je spuštěn příslušný program generující signály, nebo z přenosného MP3 přehrávače. Atlet použije přenosný MP3 přehrávač, ve kterém bude mít spuštěno přehrávání audio souboru se signály.
Pro modifikovaný Conconiho test na asfaltovém podkladu doporučujeme použít silnici s minimálním silničním provozem, případně cyklostezku s nulovým převýšením. Dodržení rychlosti daného úseku je možné zajistit například pomocí sporttesteru s vykalibrovaným nožním snímačem rychlosti, případně integrovaným přijímačem GPS. Každý úsek bude mít nastaveno rychlostní pásmo, ve kterém se má běžec pohybovat s odchylkou ±0,1 km·h-1. Při překročení této rychlosti je běžec upozorněn zvukovým signálem, případně vibrací samotného hodinového strojku (vibrace podporují jen některá zařízení).
Běžecký trenažér nabízí možnost přesného nastavení rychlosti běžeckého pásu. Obecně je doporučeno pro absenci čelního odporu nastavit náklon pásu na 1 stupeň. Zvyšování rychlosti by měla provádět druhá osoba (obvykle trenér), nikoli samotný běžec. Díky konstantní rychlosti běhu je dodržení samotného protokolu nejjednodušší. Oproti předchozím možnostem při tomto způsobu využití testu nedochází k rozkolísání aktuální rychlosti od rychlosti průměrné pro daný úsek.
Pro modifikovaný Conconiho test na atletické dráze byl zhotoven program v jazyku Java. Podle zadaných vstupních parametrů (viz doporučená modifikace v kapitole Metodika), případně upravených, vydává zvukové signály, které běžci označují okamžik, kdy má míjet kontrolní kužel, případně začátek dalšího 200-metrového úseku (zvýšení rychlosti). Propojení vnitřních programovacích tříd je vykresleno na obr. 7, kde SoundUtils() představuje třídu obsluhující zvukové signály a Stopwatch() vnitřní stopky programu. Průběh činnosti programu je znázorněn na vývojovém diagramu (obr. 8).
Obr. 7 Třídy programu nazvaného Conconiho test
Obr. 8 Vývojový diagram programu „Conconiho test“, zdroj: autor
Pro samotné spuštění programu je nutná instalace Java Runtime Enviroment, zdarma dostupná na oracle.com/technetwork/java/javase/downloads. Program „Conconiho test“ je tedy nezávislý na použitém operačním systému.
Samotný program je dostupný na adrese is.muni.cz/do/fsps/kat_psp/atletika/software/conconi. Výsledný grafický interface je na obr. 9.
Obr. 9 GUI programu „Conconiho test“, zdroj: autor
Pro testování na asfaltovém podkladu je vhodné použít software Training Center (obr. 11) firmy Garmin pro sporttestery téže značky (obr. 10), které podporují měření vzdálenosti, intervalový trénink a komunikaci s počítačem (většina běžeckých modelů současné nabídky). Výsledkem je poté TCX soubor (ukázková konfigurace dostupná na is.muni.cz/do/fsps/kat_psp/atletika/software/conconi), který je možné do podporovaných modelů naimportovat (obr. 12).
Obr. 10 Sporttester Garmin Forerunner 410 HR (integrovaný GPS přijímač), zdroj: Gamrin, 2012
Obr. 11 Program Garmin Training Center, zdroj: autor
Obr. 12 Nastavení intervalového tréninku v Garmin Training Center
Modifikovaný Conconiho test na běhátku se v podstatě obejde bez nutnosti korekce rychlosti běhu, neboť samotné běhátko disponuje ukazatelem a měničem rychlosti. Rychlost je měněna podle daného protokolu uvedeného v kapitole Metodika.
Navrhnuté výchozí hodnoty programu „Conconiho test“ je potřeba přizpůsobit individuálním potřebám atleta. Nižší počáteční rychlost s jemnějším nárůstem rychlosti jednotlivých úseků volíme u běžců nižší výkonnosti. Výkonnostní atlet vyžaduje počáteční rychlost s hodnotou vyšší. Test trvá od 15 do 30 minut, je proto nutné zvolit vhodnou počáteční rychlost, kterou je atlet schopný nadále navyšovat a absolvovat tak celý test. Délku úseku nedoporučujeme zkracovat z důvodu adaptace běžce na konstantní rychlost, delší úseky přinášejí možnost vyšší nepřesnosti (v grafu je zaneseno méně bodů).
Modifikovaný Conconiho test představuje dostupnou, nízkonákladovou a především v kratším časovém odstupu opakovatelnou neinvazivní metodu pro zjištění anaerobního prahu resp. okamžiku porušení lineární závislosti mezi intenzitou zatížení (rychlost běžeckého pohybu) a srdeční frekvencí. Představené tři možnosti aplikace modifikovaného Conconiho testu nevyžadují materiálně-technické požadavky překonávající trenéry i svěřenci běžně dostupnou výbavu. Conconiho test, ač nedosahuje přesnost invazivních testů, je levným, dostupným a poměrně přesným ukazatelem výkonnosti. Nezbytný pro všechny varianty je přenosný měřič srdeční frekvence se záznamem. Varianta na atletickém oválu vyžaduje rozmístění reproduktorů, které jsou připojeny k počítači se spuštěným programem „Conconiho test“ (případně záznam MP3 v přenosném přehrávači se sluchátky), a pomocné kužely. Na asfaltovém podkladu je výkon sledován sporttesterem podporujícím programovatelný intervalový trénink, který měří uběhlou vzdálenost (resp. rychlost). V poslední variantě testu si samotné běhátko určuje rychlost.