Každá akce vyvolává reakci opačného směru.
Slovy akce a reakce jsou ve třetím Newtonově pohybovém zákoně myšleny akční a reakční síly. Víme, že síly vznikají při interakci dvou těles50. Když jedno těleso působí na druhé silou, druhé těleso působí na první silou stejné velikosti, ale opačného směru.
Když jeden reportér prováděl rozhovor s Jaromírem Jágrem, složil mu poklonu: „Tím, že jste takto mohutný, máte při soubojích u mantinelu výhodu a neletíte takovou rychlostí proti mantinelu“. Jaromír Jágr však chytře odpověděl: „Jenže o to větší hmotnost na mě působí při dopadu na mantinel“. Pokud se podíváme na situaci, kdy velký hokejový obránce vrazí do malého útočníka, který se pohybuje stejnou rychlostí, ale v opačném směru. Kdo z nich působí větší silou? Oba působí silami stejně velkými, ale opačného směru (třetí Newtonův zákon)! Jaký je však efekt těchto sil? Z druhého Newtonova zákona víme, že zrychlení tělesa je závislé nejenom na působící síle, ale také na hmotnosti. Jelikož malý útočník má menší hmotnost, bude zrychlovat po nárazu ve směru působící síly obránce mnohem více (pokud předpokládáme, že oba mají stejnou oporu). Při srážce tedy uvidíme, že větší pohybový efekt má náraz na méně hmotného útočníka. Čím je tedy větší hmotnost hráče, tím menší pohybový efekt (zrychlení) vidíme při srážce s hráčem menší hmotnosti. Třetí Newtonův zákon nám pomáhá vysvětlit, jak síly působí a na co působí. Neříká nám přímo, jaký způsobují pohyb těles. Říká pouze, že síly vznikají ve dvojicích a každá z nich působí na jiné těleso. Proto se síly akce a reakce vektorově neskládají.
50 Výjimkou jsou v mechanice síly setrvačné.Zpět