O víkendu 12.-13.5.2018 se konal poslední celostátní turnaj pro kategorii U17 před letní pauzou, proto se na turnaji sjela takřka celá špička dané kategorie, s výjimkou pár jedinců národní reprezentace, kteří dali přednost turnajům vyšších kategorií. Náš oddíl v něm měl zastoupení celkem 8 hráčů a hráček, konkrétně to byli Adéla Chadimová, Jiří Derka, Marek a Martin Dostálovi, Jakub Lipka, Jakub Reichman, Sára Schafferová a Martina Ševčíková.

Celý turnaj skvěle odkaučoval Kuba Mazúr .  Jeho pohled na turnaj a hodnocení výkonů  jednotlivých hráčů viz.níž.

V úvodních kolech mixu se představily hned 4 naše naděje, vždy v páru s hráči z jiných oddílů. V souběžně hraných zápasech nestačili Kuba Reichman spolu s orlovskou Zuzkou Morcinkovou na rychnovskou dvojici Blažek-Šalomounová ve dvou setech, naopak Martina s jihlavským Vojtou Pořízem v poklidu přehráli pražskou dvojici Fürst-Hejduková, shodně ve dvou setech. V druhém kole byla bohužel Martině a Vojtovi vystavena STOPka útočnější ostravsko-přerovskou dvojicí Matula-Studená.

Dále došlo na souboj dvojic se zastoupením v našem oddílu, když nejprve Jirka s libereckou Šárkou Líbalovou přehráli mladou složenou dvojici Dvořák-Maixnerová zejména díky Jirkově schopnosti za každou cenu nezvednout a držet se útoku. V druhém kole je ovšem čekali třetí nasazení Adéla s Tadeášem Brázdou z Ivančic. Všichni čtyři hráči na kurtu předváděli parádní badminton, zápas šel po třech vyrovnaných setech do rukou papírově lépe postaveného páru Adéla-Tadeáš. Ti pak sehráli další krásný zápas s kladensko-pražskou dvojicí Morávek-Mikelová, který velmi smolně ztratili v koncovce třetího setu po několika neskutečných šťastných balónech soupeře. Štěstí se ale musí jít naproti a v tom byl soupeř nejspíš lepší.

S pokročilými koly mixů se začaly rozehrávat i singlové klání. Pro Martinu Ševčíkovou to byl trošku smolný souboj se jmenovkyní Šmídovou z Plzně, kdy zejména nadměrný počet nevynucených chyb jen dál a dál cyklil jakousi nutnost riskantní hry a byla z toho výsledkově jednoznačná prohra. Pro Marťu je ale pozitivní fakt, že pokud se dostala do hry přes prvních několik míčů, byla minimálně vyrovnanou soupeřkou. Adéla si po smolné prohře v mixu splnila ‚povinnost‘ přesvědčivou výhrou nad českokrumlovskou Kortusovou a snad ji ani tak nemrzela následná prohra s nasazenou Veselou, kdy předvedla solidní výkon a rozhodně nic nevypustila.

V chlapeckém singlu nastupovali pouze kluci Dostálovi a znovu došlo na tzv. Déjà vu. Marek si nejprve s pardubickým Janouškem poradil ve dvou jednoznačných setech. V dalším kole jej již čekal bratr Martin, se kterým svedl tuhý boj. Vítězně z něj vyšel papírový favorit Martin, ale určitě by mi dal za pravdu, když řeknu, že se musel pořádně zapotit a ve třech setech ze sebe vydat maximum. Martin poté ve čtvrtfinále nastoupil proti pardubickému Adamu Ehmovi – pozdějšímu vítězi, který ho sice předčil svou velkou fyzickou zdatností a maximálně útočnou hrou, za výkon se však Martin určitě nemusí stydět. Za zmínku patří především koncovka druhého setu, kdy do té doby bezchybný a rozjetý Ehm znejistěl a Martin toho dokázal po zásluze využít, když v potřebnou chvíli zvládl být trpělivý a nedělal žádné chyby.

Dívčí debl znamenal prohru v prvním kolem pro dvojici Sára-Martina, které tropily až moc chyb pramenících zejména z nesehranosti. Určitě větší ambice měly Adéla s pardubickou Kačkou Valentovou, které ve čtvrtfinále těsně prohrály s Šilhavou a Studenou. Holky ví, že na tyto soupeřky mají, avšak pro obě to už bylo zejména nad fyzický fond sil, protože obě hrály všechny tři disciplíny.

V chlapeckém deblu znamenalo první kolo konec hned pro dva čistě naše páry, v obou případech maximálně vyrovnané zápasy se střídajícími se útoky na všechny strany. Jak Jirka s Kubou Lipkou, tak

Marek s Kubou Reichmanem prohráli své zápasy 22-20 ve třetím setu. Zajímavostí je, že vítězové těchto zápasů proti sobě svedli souboj o semifinále, který skončil znovu těsně 23-21 ve třetím setu.

Zcela jistě největší ambice ze všech našich účastníků měli Martin s ivančickým Tadeášem Brázdou. Osmifinále i čtvrtfinále si pohlídali celkem bez problémů, poté se už dostala tolik omílaná únava a s pražskou dvojicí Fürst-Nejedlý svedli překvapivě tuhý souboj s vítěznou koncovkou třetího setu 22-20. Ve finále se utkali s východočeskou dvojicí Blažek-Janoušek, kteří v prvním kole těsně porazili Marka a Kubu. Tentokrát to byla přesvědčivá výhra pro Martina a Tadeáše, kteří i přes fyzické vyčerpání šli do zápasu hned od prvního míče na 100% a zodpovědně poslouchali a dodržovali taktiku.

Ke všem výkonům, a zejména k vítězství, moc gratuluji!

Určitá výtka by mohla směřovat k pořadateli, který i přes rozpor s propozicemi nechal odehrát všechny párové disciplíny až do finále. Na výkonech všech hráčů v závěru sobotního dne bylo vidět značné vyčerpání, na tvářích i rtech trenérů či vedoucích družstev pak rozčarování ze zbytečného přetěžování hráčů.

Reprezentační manager Tomasz Mendrek hodnotil vystoupení mladých nadějí jako bezemoční, rezignované či bez pozitivního drajvu. Já osobně bych u našich hráčů spíše vyzdvihl kladné věci a zejména uplatňování taktických zásad a ve většině případů i ochotu jít míč po míči k postupnému vítězství – nejdříve dílčímu (11 bodů; set; zápas), ale i celkovému. Na pováženou se může naopak zdát přístup reprezentačního vedení, které v poslední době dokázalo, že je schopné pro úzký výběr hráčů zajistit kvalitní soustředění včetně fyzioterapeutů, psychologů, marketingových expertů radících hráčům jak vytěžit ze sociálních sítí maximum, atp… Také na mezinárodní turnaje se už nejezdí pouze s řidičem, ale o tým se stará právě manager a i další trenéři. Proč tedy tento nezájem při špičkově obsazeném turnaji mladých nadějí, kteří by právě stáli o případné místo v ‚repre‘?… Můžeme si hrát na (polo)profíky spolu se všemi těmi tréninkovými systémy a podobnými dalšími (ne)smysly, ale bez dobře zaplaceného trenéra či skupiny trenérů, kteří se budou starat o mládež v širším kontextu (ne pouze vybraná skupinka, kterou mi někdo předhodil podle vlastních zájmů) na full-time, se nejspíš moc nikam neposuneme.